Klinická propedeutika Úvod do studia klinických oborů, v němž se studenti seznamují s jeho základní problematikou, pojmy a metodami.
Předmětem klinických oborů je: Prevence Diagnostika Léčba
Klinické obory Vnitřní lékařství Chirurgie Gynekologie a porodnictví Pediatrie Ortopedie Oftalmologie Otorinolaryngologie Dermatologie Anesteziologie a resuscitace Stomatologie Psychiatrie
Klasifikace nemoci Příčiny Průběh a stadia Projevy Anamnéza Diagnóza Prognóza
Příčiny nemocí Zevní a vnitřní Nesprávná reakce organismu Psychické a sociální vlivy
Zevní a vnitřní příčiny Fyzikálně chemické (záření, chemikálie, léky) Poranění Pracovní prostředí Mikroorganismy Nedostatečná, nesprávná výživa
Vnitřní příčiny nemocí Vývojové fáze organismu Pohlaví Dědičnost Vrozené vlivy
Nesprávná odpověď organismu Reakce organismu na změnu je : nedostatečná, přehnaná nebo mylná. - Snížená tvorba protilátek - Alergie - Autoagresivní choroby (tělo mylně začne poškozovat vlastní orgány).
Psycho-sociální vlivy Podněty mozkové kůry se útrobním nervstvem přenáší na útrobní orgány (napětí, úzkost, strach…) a projeví se narušením činnosti orgánů.
Esenciální a symptomatická nemoc Nemoc neznámého původu. Dosud neznáme přesnou příčinu (skleroza multiplex) Sekundární, druhotná nemoc, která vznikne jako důsledek jiného onemocnění (sekundární hypertenze)
Průběh nemoci Akutní Chronický
Akutní – prudký průběh probíhá krátce a končí uzdravením probíhá krátce a končí smrtí přechází do chronického stadia
Chronický – vleklý průběh Většinou nekončí úplným uzdravením, zanechává určité změny na postiženém orgánu. Období remise – chronické příznaky nejsou patrné (období klidu). Relaps – období návratu chronické nemoci. Akutní exacerbace – náhlé vzplanutí příznaků chronické nemoci.
Stadia nemoci Latence = období bez příznaků, mezi působením příčiny a objevením se prvních příznaků. Prodromálních příznaků = období neurčitých příznaků. Manifestních příznaků = příznaky jsou zcela jasné a určitou nemoc lze podle nich rozpoznat. Rekonvalescence = postupné zotavování. Zakončení = úplné uzdravení, chronická nemoc, smrt.
Projevy nemoci Subjektivní Objektivní
Subjektivní – pociťuje pacient Nespecifické (únava, nechutenství, špatná nálada, nauzea, bolest…). Specifické (typická bolest, žluté vidění…). Většinou nejsou měřitelné.
Objektivní – jsou měřitelné. Nespecifické (zrudnutí, horečka…) Specifické (žloutenka, vysušení sliznic, bledost sliznic…).
Anamnéza – rozpomínání = rozhovor lékaře s nemocným. Důležitý je vztah důvěry a spolupráce s nemocným. Rodinná anamnéza Osobní anamnéza Nynější onemocnění Pracovní a sociální anamnéza
Diagnóza = určení nemoci na základě: Shromažďování faktů (anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní a zobrazovací techniky, pozorování průběhu nemoci, porovnávání výsledků). Analýza faktů (kritické zhodnocení, vybírání důležitých nálezů, zhodnocení všech pro a proti)
Ke stanovení dg. je třeba mít schopnost: Přesného pozorování Logického uvažování Dostatek zkušeností Dostatek spolehlivých údajů
100% diagnóza 55% anamnéza 20% fyzikální vyšetření 20% labor. a přístrojové vyšetření 5%náhoda Pracovní diagnóza = na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření se stanoví plán dalších kroků k upřesnění diagnózy.
Prognóza = předpověď o vývoji chorobného stavu. Sdělování prognózy může být často etickým problémem.
Použitá literatura Kelner P. a kol., Propedeutika. Praha: Galén, 2003. 320 s. ISBN 80-7262-252-8. Novotná J., Uhrová J., Jirásková J., Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy. Praha: Fortuna, 2006, 128 s. ISBN 80-7168-940-8.