LUCEMBURKOVÉ od r. 1310, sňatkem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny (sestra Václava III.) - lucemburská dynastie (1310 – 1437) = Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund Lucemburský

Jan Lucemburský (1310 – 1346) „král cizinec“, „král diplomat“ častý pobyt v zahraničí úspěšná zahraniční politika územní zisky: připojil Chebsko neshody s Eliškou Přemyslovnou účast ve stoleté válce = smrt v bitvě u Kresčaku r.1346 (slepý) „toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal...“

Karel IV. (1346 – 1378) Král český, římský a římský císař „Otec vlasti“. Jako císař vydal zlatou bulu = Čechy nejsou pevnou součástí říše, ale český král je prvním kurfiřtem (volitelem císařů). Sňatková politika = zisk nových území. 4 manželky: Blanka z Valois Anna Falcká (Falc = Norimbersko) Anna Svídnická (Svídnicko ve Slezsku) Eliška Pomořanská (Braniborsko = oblast Berlína)

země Koruny české Nový státní útvar: (nedělitelné území = Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko, Horní Falc, Lucembursko). Jejich symboly: svatováclavská koruna a svatováclavská tradice

Dualismus moci – doma šlechta, král v zahraniční politice Dualismus moci – doma šlechta, král v zahraniční politice. Rovnováha sil, respektování. Královy opory – církev, města, úřednická šlechta. 1355 Majestas Carolina – pokus prosadit jednotný zemský zákoník – neuspěl pro odpor šlechty. Hospodářská prosperita, bohaté stříbrné doly. Přesto převaha zemědělství, stagnace. Podpora školství: 1348 Karlova univerzita fakulty = artistická, právnická, lékařská a teologická. Rozvoj vzdělanosti, roste síť městských a farních škol. Pronikání češtiny do literatury Stavitelství: Pražský hrad opravil a zvelebil, založil Nové Město pražské, klášter Emauzy, Staroměstská radnice, Karolinum, Karlštejn s kaplí sv. Kříže (uloženy korunovační klenoty),Karlův most, katedrála Sv. Víta.

Václav IV. (1378 – 1419) – nezájem o vládu, odboj šlechty proti králi, 2x jí byl zajat. Sesazen z římského trůnu (od 1411 římským králem Zikmund). V Čechách chaos, růst zločinnosti (lapkové – například i Jan Žižka). Devalvace = znehodnocení měny.  Morová epidemie.

Zikmund Lucemburský (1420, 1436 – 1437) Po smrti Václava Zikmund přijel do Prahy, na Pražském hradě korunován za českého krále (1420-1437). Husitská šlechta ho odmítla. 1436 na jihlavském sněmu vyhlášena bazilejská kompaktáta Zikmund opět přijat za českého krále (1436-1437). Zikmund porušuje úmluvy, odpor šlechty = odjel do Uher, ve Znojmě zemřel.

Použitá literatura: Mandelová, H. a kol.: Středověk. Praha, Kartografie 2006. Hroch, M. a kol.: Dějepis, středověk pro ZŠ, II.díl. Praha, SPN 1993. Obrázky zdroj: http://dejepis.jergym.cz/download.html  http://cs.wikipedia.org/wiki/Lucemburkove.