Lucemburkové na českém trůně

Prezentace na téma: "Lucemburkové na českém trůně"— Transkript prezentace:

1 Lucemburkové na českém trůně
Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vládě rodu Lucemburků v českých zemích.

2 Základní pojmy anarchie markrabě moravský renesance sňatková politika

3 Lucemburkové na českém trůně
Po vymření Přemyslovců po meči se na českém trůně vystřídali panovníci z různých rodů, než se k moci dostal rod Lucemburků po smrti Václava III. dosadil Albrecht Habsburský na český trůn svého syna Rudolfa Habsburského (za manželku měl Elišku Rejčku, vdovu po Václavu II.) přezdíván „král-kaše“ (šetřivý) zemřel roku 1307

4 Lucemburkové na českém trůně
šlechta zvolila králem Jindřicha Korutanského (vláda ), za manželku měl Annu Přemyslovnu – sestru Václava III. zavládla nespokojenost s jeho vládou – anarchie – nutnost sesazení novým králem byl zvolen syn císaře Jindřicha VII. Jan Lucemburský (vláda 1310 – 1346)

5 Zápis do sešitu Lucemburkové na českém trůně Rudolf Habsburský
nelucemburští králové Rudolf Habsburský  na český trůn po smrti Václava III. přezdíván „král-kaše“ (šetřivý) králem 1 rok Jindřich Korutanský zvolen šlechtou manželka Anna Přemyslovna – sestru Václava III. nespokojenost s jeho vládou – sesazení novým králem byl zvolen Jan Lucemburský 

6 Jan Lucemburský syn císaře Svaté říše římské Jindřicha VII.
za krále byl zvolen českými stavy měl tehdy 14 let, za manželku dostal osmnáctiletou Elišku Přemyslovnu – sestru Václava III. musel dobýt Prahu na Jindřichu Korutanském obr. 1

7 Jan Lucemburský označován „král cizinec, král diplomat, Jan Slepý“
jako mladý nemohl vzdorovat silné české šlechtě, která mezi sebou bojovala o moc mezi nejsilnější velmože patřil Jindřich z Lipé (jeho milenkou byla opět Eliška Rejčka) nikdy Čechám nepřivykl, poslouchal cizí rádce byl chorobně podezřívavý vůči své manželce Elišce – nechal ji i s malým Václavem věznit pobýval raději v cizině, na turnajích, ve válkách v Itálii

8 Jan Lucemburský pro Čechy získal  Chebsko, Budyšínsko a Zhořelecko, též většinu Slezska (získal je v léno) silně se zadlužil (pronajímal i prodával královské statky) nechal razit zlaté dukáty – florény 1344 – povýšení pražského arcibiskupství  (= Čechy  podřízeny přímo papeži, 1. arcibiskup Arnošt z Pardubic) nové biskupství v Litomyšli počátky stavby chrámu sv. Víta styky s Francií (po smrti Elišky Přemyslovny si vzal Beatrix Bourbonskou) 1346 Jan Lucemburský zahynul v bitvě u Kresčaku (Crécy, na francouzské straně za stoleté války: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“)

9 Zápis do sešitu Jan Lucemburský
sňatek s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou čeští stavové jej zvolili českým králem spory s českou šlechtou, pobýval spíše mimo území Čech, věnoval se válčení a diplomacii získal Chebsko, Budyšínsko a Zhořelecko lenní vládce většiny Slezska v roce 1346 na straně Francie válčil s Anglií během stoleté války v bitvě u Kresčaku (též Crécy – severní Francie) padl

10 Karel IV. nejstarší syn Jana Lucemburského
pokřtěn jako Václav  – po sv. Václavu ( – ) roku 1323 byl odtržen od matky, vychován u francouzského královského dvora, při biřmování dostal jméno Karel (po Francouzském králi Karlu IV. Sličném, který byl jeho kmotrem) za vlády Jana Lucemburského – markrabě moravský obr. 2

11 Karel IV. získal dobré vzdělání – od budoucího papeže Klimenta VI. – uměl mluvit německy, francouzsky, latinsky a italsky dopisoval si se vzdělanci – italský básník Petrarca = první kontakt s renesancí král český, římský a římský císař od 1355 (titulu napomohl jeho přítel papež Kliment VI.)  „Otec vlasti“ Čechy centrem Svaté říše římské, Praha hlavní město nový státní útvar: země Koruny české (nedělitelné území = Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko, Horní Falc, Lucembursko) jejich symboly: svatováclavská koruna a svatováclavská tradice (hymnou duchovní píseň Svatý Václave) jako císař vydal zlatou bulu = Čechy nejsou pevnou součástí říše, ale český král je prvním kurfiřtem (volitelem císařů)

12 Karel IV. své plány směřující k ovládnutí nových území uskutečňoval raději diplomatickou cestou (jednáním) a sňatkovou politikou = zisk nových území byl čtyřikrát ženatý manželky: 1. Blanka z Valois 2. Anna Falcká (Falc = Norimbersko) 3. Anna Svídnická (Svídnicko ve Slezsku) 4. Alžběta (Eliška) Pomořanská (Braniborsko = oblast Berlína)

13 Zápis do sešitu Karel IV. nejstarší syn Jana Lucemburského
pokřtěn jako Václav, biřmován jako Karel král český, římský, římský císař „Otec vlasti“ jeho vláda – rozkvět zemí Koruny české (nový státní útvar), Praha hlavní město Svaté říše římské své plány uskutečňoval raději diplomatickou cestou a sňatkovou politikou než zbraněmi získal zbytek Lužice a Slezska, dále pak Braniborsko byl 4x ženat – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská

14 Karel IV. hospodářská prosperita, bohaté stříbrné doly
podpora školství: 1348 založeno pražské vysoké učení (univerzita) podle francouzského vzoru, učitelé ze Sorbonny a Oxfordu fakulty = artistická (umění), právnická, lékařská a bohoslovecká (teologická) studenti i z Bavorska, Saska a Polska rozvoj vzdělanosti, roste síť městských a farních škol pronikání češtiny do literatury (legendy, Mastičkář, žákovská poezie, milostná, rytíř. povídky, Hradecký rukopis…)

15 Karel IV. Pražský hrad opravil a zvelebil podle francouzského vzoru
založil Nové Město pražské postavil klášter Emauzy (Na Slovanech) = pokus zavést staroslověnskou liturgii staroměstská radnice, Karolinum, Karlštejn s kaplí sv. Kříže (zde uloženy korunovační klenoty českého království i Svaté říše římské), kamenný most (dříve pražský, dnes Karlův), Svatovítská katedrála 1344 – povýšení pražského arcibiskupství  (= Čechy  podřízeny přímo papeži, 1.arcibiskup Arnošt z Pardubic)

16 Zápis do sešitu povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
založení Nového Města pražského výstavba hradu Karlštejna s kaplí sv. Kříže (uschovány české a říšské korunovační klenoty) základní kámen katedrály sv. Víta nový kamenný most přes Vltavu zřízení pražské univerzity (1348) rozvoj vzdělanosti pronikání češtiny do literatury povýšení pražského biskupství na arcibiskupství

17 Václav IV. prvorozený syn Karla IV.
ve dvou letech (1363) korunován českým králem, v 15 letech římským králem Václav neměl zájem o vládu, vypukl odboj šlechty proti králi, dvakrát jí byl zajat sesazen z římského trůnu (od 1411 římským králem Zikmund) v Čechách chaos, růst zločinnosti (lapkové – například i Jan Žižka) devalvace měny, společenské rozpory, morová epidemie spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, Václav ho chtěl zlikvidovat nechal mučit a popravit kněze Jana z Pomuku (= Jan Nepomucký)

18 Zápis do sešitu Václav IV.
ve dvou letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem odboj šlechty proti králi, dvakrát jí byl zajat sesazen z římského trůnu v Čechách chaos, růst zločinnosti, morová epidemie spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna

19 Zikmund mladší bratr Václava IV.
uherský král, pomáhal Byzanci v boji proti Turkům po sesazení Václava z římského trůnu se římským králem a císařem stává Zikmund po Václavově smrti se stal českým králem inicioval papežský koncil v Kostnici poslední Lucemburk

20 Zápis do sešitu Zikmund
král uherský, český, římský a císař římský poslední Lucemburk

21 OPAKOVÁNÍ Lucemburkové na českém trůně Jan Lucemburský
nelucemburští králové Rudolf Habsburský  na český trůn po smrti Václava III. přezdíván „král-kaše“ (šetřivý) králem 1 rok Jindřich Korutanský zvolen šlechtou manželka Anna Přemyslovna – sestru Václava III. nespokojenost s jeho vládou – sesazení novým králem byl zvolen Jan Lucemburský  Jan Lucemburský sňatek s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou čeští stavové jej zvolili českým králem spory s českou šlechtou, pobýval spíše mimo území Čech, věnoval se válčení a diplomacii získal Chebsko, Budyšínsko a Zhořelecko, lenním vládce většiny Slezska v roce 1346 na straně Francie válčil s Anglií během stoleté války v bitvě u Kresčaku (též Crécy – severní Francie) padl

22 OPAKOVÁNÍ Karel IV. Václav IV. Zikmund
nejstarší syn Jana Lucemburského pokřtěn jako Václav, biřmován jako Karel král český, římský, římský císař „Otec vlasti“ jeho vláda – rozkvět zemí Koruny české (nový státní útvar), Praha hlavní město Svaté říše římské své plány uskutečňoval raději diplomatickou cestou a sňatkovou politikou než zbraněmi získal zbytek Lužice a Slezska, dále pak Braniborsko byl 4x ženat – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská založení Nového Města pražského výstavba hradu Karlštejna s kaplí sv. Kříže (uschovány české a říšské korunovační klenoty) základní kámen katedrály sv. Víta nový kamenný most přes Vltavu zřízení pražské univerzity (1348) rozvoj vzdělanosti pronikání češtiny do literatury povýšení pražského biskupství na arcibiskupství Václav IV. ve dvou letech korunován českým králem, v 15 letech římským králem odboj šlechty proti králi, dvakrát jí byl zajat sesazen z římského trůnu v Čechách chaos, růst zločinnosti, morová epidemie spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna Zikmund král uherský, český, římský a císař římský poslední Lucemburk

23 Otázky a úkoly Jaká byla situace v českých zemích po smrti posledního krále z rodu Přemyslovců? Jak se jmenovala manželka Jana Lucemburského? Zamysli se nad tím, co z tohoto sňatku pro Jana plynulo? Vysvětli, jaký král byl Jan Lucemburský. jaké byly pozitiva a negativa jeho vlády jako českého krále? Proč se Karlu IV. říkalo „Otec vlasti“? Popiš, jaký byl přínos Karla IV. českým zemím. Jakým způsobem Karel IV. získával území pro českou korunu? Vyjmenuj manželky Karla IV. Kdo byl následníkem Karla IV. a jaká byla v českých zemích situace za jeho vlády?

24 Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, [cit ]. Dostupné z:  Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN [ ] obr. 1 – Jan Lucemburský obr. 2 – Karel IV.