Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Lucemburků Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.106 Datum vytvoření: 5. 8. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace Dějiny našeho státu za vlády Lucemburků.

Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. BENEŠ, Zdeněk. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce, 2001, 174 s. Učebnice pro střední školy (Albra). ISBN 80-862-8744-0.

Zdroje – literatura Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Světové dějiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 1994, 173 s. ISBN 80-716-8147-4. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.

Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Habsburger_BSB_Cod_icon_330_fol_15v.jpg Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HenryVII.jpg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Honzik_retus.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eliska.jpg Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arnost2.jpg Obrázek č. 6 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starom%C4%9Bstsk%C3%A1_radnice_V%C3%A1noce_08.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Charles_IV-John_Ocko_votive_picture-fragment.jpg Obrázek č. 8 vlastní fotka Obrázek č. 9 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blanka_z_Valois.JPG

Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anna_von_der_Pfalz.jpg Obrázek č. 11 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Anna_von_Schweidnitz.jpg Obrázek č. 12 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eli%C5%A1ka_Pomo%C5%99ansk%C3%A1.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Charles-University-symbol-2.png Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_Charles_University.JPG Obrázek č. 15 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vaclav_IV.1415.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 16 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Albrecht_D%C3%BCrer_082.jpg

Český stát za Lucemburků

Přehled panovníků Jan Lucemburský – 1310 – 1346 Karel IV. – 1346 – 1378 Václav IV. – 1378 – 1419 Zikmund Lucemburský – 1419 – 1420, 1436 – 1437

Období mezi Přemyslovci a Lucemburky Trvalo od roku 1306 do roku 1310. Po jednáních mezi českou šlechtou a Habsburky nastoupil na náš trůn Rudolf I. Habsburský (1306 – 1307), který se oženil s Eliškou Rejčkou. Roku 1307 ovšem zemřel. Na trůn po něm nastoupil Jindřich Korutanský (1307 – 1310), manžel Anny Přemyslovny (dcery Václava II.). Roku 1308 umírá panovník Svaté říše římské Albrecht Habsburský a na trůn nastupuje dynastie Lucemburků a jako první Jindřich VII. Lucemburský. Jindřich VII. Lucemburský prosadil na trůn českého krále svého syna Jana.

Období mezi Přemyslovci a Lucemburky Obr. 1 – Rudolf Habsburský Obr. 2 – Jindřich VII. Lucemburský

Jan Lucemburský – 1310 – 1346 Říkalo se mu král cizinec. Potvrdil své postavení sňatkem s Eliškou Přemyslovnou. Roku 1310 vydal pro Čechy a 1311 pro Moravu Inaugurační diplom (úřady a majetek smí nabývat Češi a Moraváci, upravoval vybírání daní atd.). Získal Chebsko a Slezsko. Roku 1333 jmenoval svého syna Karla Markrabětem moravským. Roku 1338 povolil zřízení Staroměstské radnice. Roku 1344 vzniklo v Praze arcibiskupství, prvním arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic.

Jan Lucemburský – 1310 – 1346 Roku 1346 umřel Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku (100letá válka). Obr. 3 – Jan Lucemburský Obr. 4 – Eliška Přemyslovna

Jan Lucemburský – 1310 – 1346 Obr. 5 – Arnošt z Pardubic Obr. 6 – Staroměstská radnice

Karel IV. – 1346 – 1378 Říkalo se mu „otec vlasti“. Roku 1346 se stal králem českým a římským. Roku 1348 založil univerzitu v Praze. Od roku 1348 se používal název „země Koruny České“ – Království české, Markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, Braniborsko, Horní Falc, Lucembursko. Karel udělil roku 1349 Markrabství moravské svému bratru Janu Jindřichovi. V letech 1350 – 1351 psal zákoník Majestas Carolina, který ovšem nebyl nikdy vydán. Roku 1355 se stal římským císařem.

Karel IV. – 1346 – 1378 Obr. 7 – Karel IV. Obr. 8 – Karlštejn

Karel IV. – 1346 – 1378 Roku 1356 vydal říšský zákon „Zlatá bula Karlova“ (říšský panovník dosazuje do zemí říše po vymření vládnoucího rodu panovníka, jen v Čechách volen a může se pokračovat i v ženské linii, ke zvolení říšského panovníka stačí většina kurfiřtů). Za Karla bylo založeno mnoho měst, dochází k rozvoji řemesel, obchodu, byl také vydán jeho životopis Vita Caroli. Za jeho vlády dochází k obrovskému rozkvětu Prahy, jako hlavního sídla nejen zemí Koruny České , ale i Svaté říše římské. Nechal vybudovat Nové město pražské, Karlův most, přestavěl Pražský hrad. Nechal vybudovat Karlštejn.

Karel IV. – 1346 – 1378 Měl 4 manželky – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská. Již roku 1363 nechal korunovat českým králem svého prvorozeného syna Václava (byly mu dva roky) a roku 1376 prosadil jeho korunovaci římským králem. Jeho druhý syn Zikmund obdržel Braniborsko (to ovšem roku 1415 odpadlo od zemí Koruny české) a roku 1387 se stal uherským králem. Třetí syn Jan obdržel Zhořelecko. Jeho blízkým přítelem a rádcem byl pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Karel IV. – 1346 – 1378 Obr. 9 – Blanka z Valois Obr. 10 – Anna Falcká

Karel IV. – 1346 – 1378 Obr. 11 – Anna Svídnická Obr. 12 – Alžběta Pomořanská

Karel IV. – Karlova univerzita – 1348 Založena roku 1348. Vyučovalo se na čtyřech fakultách – právnická, lékařská, teologická, svobodných umění. Udělovaly se tituly bakalář, mistr (magistr), doktor. V čele univerzity stál kancléř (pražský arcibiskup). Obr. 13 – Pečeť Karlovy univerzity

Karel IV. – Karlova univerzita – 1348 Obr. 14 – Budova Karolina

Václav IV. 1378 – 1419 Roku 1376 se stal římským králem. Dostal se do konfliktu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, který vyvrcholil tím, že Václav nechal zatknout arcibiskupova blízkého přítele Jana Nepomuckého, kterého umučil k smrti. Arcibiskup se pak vzdal funkce. Dostal se do konfliktu se šlechtou, roku 1394 vznikla Panská jednota z řad vysoké šlechty. Zikmund se postavil na stranu šlechty a Václav byl v letech 1402 – 1403 držen v zajetí ve Vídni. Po návratu přistoupil na požadavky šlechty. Roku 1400 byl sesazen z říšského trůnu.

Václav IV. 1378 – 1419 Roku 1409 vydal Dekret Kutnohorský – omezuje vliv cizinců na pražské univerzitě (změna hlasování na univerzitě, 3 hlasy měli Češi, 1 hlas ostatní národy). Na začátku husitské revoluce zemřel. Obr. 15 – Václav IV.

Zikmund – 1419 – 1420, 1436 – 1437 Českým králem se stal dvakrát, oficiálně však vládl až od roku 1436. Díky sňatku s Marií Uherskou se stal uherským králem, byl korunován roku 1387. Roku 1410 byl zvolen králem Svaté říše římské. Roku 1415 ztratil Braniborsko, kde nastoupila dynastie Hohenzollernů. Snažil se vyřešit církevní schizma (trojpapežství) a tak roku 1414 nechal svolat koncil do Kostnice. Sem pozval i Jana Husa, aby obhájil své učení. Výrazně se podílel na jeho odsouzení a upálení.

Zikmund – 1419 – 1420, 1436 – 1437 Vedl první dvě křížové výpravy proti husitům (Vítkov, Kutná Hora). Vždy byl poražen. Roku 1433 se stal římským císařem. Silně vystupoval proti husitům, nechal popravit Jana Roháče z Dubé. Obr. 16 – Zikmund Lucemburský

Kvíz 1. Správné pořadí Lucemburských panovníků je a) Jan, Václav IV., Karel IV., Zikmund b) Jan, Karel IV., Václav IV., Zikmund c) Karel IV., Jan, Václav IV., Zikmund 2. Období mezi vládou Přemyslovců a Lucemburků bylo a) 1306 – 1310 a vládl zde Rudolf I. a Jindřich Korutanský b) 1306 – 1310 a vládl zde Jindřich Korutanský a Rudolf I. c) 1307 – 1310 a vládl zde Rudolf I. a Jindřich Korutanský

Kvíz 3. První Lucemburk na našem trůnu byl a) Václav IV. b) Karel IV. c) Jan 4. Pražské arcibiskupství bylo založeno roku 1344 za vlády a) Václava IV. b) Karla IV. c) Jana Lucemburského

Kvíz 5. Jan Lucemburský vydal a) Vita Caroli b) Inaugurační diplom c) Majestas Carolina 6. Karel IV. byl ve správném pořadí a) králem českým, králem římským, císařem římským b) králem českým, císařem římským, králem římským c) císařem římským, králem českým, králem římským

Kvíz 7. Název „Země koruny české“ zavedl a) Jan Lucemburský b) Karel IV. c) Václav IV. 8. Karlova univerzita v Praze byla založena roku a) 1346 b) 1348 c) 1355

Kvíz 9. Zlatá bula Karlova z roku 1356 stanovila, že stačí a) ke zvolení říšského panovníka souhlas všech kurfiřtů b) ke zvolení říšského panovníka souhlas většiny kurfiřtů c) dosazení do funkce říšského panovníka papežem 10. Životopis Karla IV. se jmenuje a) Majestas Carolina b) Zlatá bula Karlova c) Vita Caroli

Kvíz 11. Správné pořadí synů Karla IV. je a) Jan, Václav, Zikmund b) Jan, Zikmund, Václav c) Václav, Zikmund, Jan 12. Blízkým přítelem a rádcem Karla IV. byl a) Arnošt z Pardubic b) Jan z Jenštejna c) Jan Nepomucký

Kvíz 13. Fakulty na univerzitě byly a) právnická, lékařská, teologická, pedagogická b) právnická, lékařská, svobodných umění, pedagogická c) právnická, lékařská, teologická, svobodných umění 14. Václav IV. se římským králem stal roku a) 1376 b) 1378 c) 1400

Kvíz 15. Václav IV. nechal umučit a) Arnošta z Pardubic b) Jana z Jenštejna c) Jana Nepomuckého 16. Dekret kutnohorský z roku 1409 při hlasování na univerzitě a) zvýhodňoval cizince b) zvýhodňoval Čechy c) nezvýhodňoval nikoho

Kvíz 17. Václav IV. zemřel a) na konci husitské revoluce b) uprostřed husitské revoluce c) na začátku husitské revoluce 18. Zikmund oficiálně vládl jako král český od roku a) 1419 b) 1420 c) 1436

Kvíz 19. Hlavní úlohu hrál Zikmund na koncilu a) v Basileji b) v Kostnici c) v Pise 20. Vztahy s husity měl Zikmund a) dobré b) špatné c) normální