EVROPA OBYVATELSTVO

? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Roste počet obyvatel v Evropě? Která evropská města jsou nejlidnatější? ? Kolik obyvatel má Evropa? Kterým jazykem mluví nejvíce obyvatel Evropy? Která část Evropy je nejhustěji osídlena?

Obyvatelstvo Evropy počet obyvatel – asi 730 mil. (2009) prognóza – obyvatel bude ubývat přírůstek z mezikontinentálního stěhování nestačí vyrovnat ztrátu vzniklou přirozeným úbytkem obyvatel Zdroj: http://www.europa- mapas.com/mapa/europa.jpg

Prognóza vývoje počtu obyvatel Počet obyvatel Rok Svět Afrika Asie Evropa Stř. a J. Amerika Severní Amerika Austrálie a Oceánie 1970 3 685 777 366 792 2 125 393 656 197 286 472 231 284 19 639 1980 4 437 609 482 236 2 622 565 693 113 362 655 254 097 22 943 1990 5 290 452 638 729 3 178 810 720 989 442 310 282 688 26 926 2000 6 115 367 819 462 3 698 296 726 568 521 228 318 654 31 160 2005 6 512 276 921 073 3 936 536 729 421 556 512 335 175 33 559 2008 1 009 893 4 121 097 732 206 582 418 348 360 35 387 Prognóza vývoje počtu obyvatel 2020 7 674 833 1 276 369 4 596 256 732 952 645 543 383 384 40 329 2030 8 308 895 1 524 187 4 916 701 723 373 689 859 410 204 44 572 2040 8 801 196 1 769 615 5 125 332 708 489 718 034 431 490 48 242 2050 9 149 984 1 998 466 5 231 485 691 048 729 184 448 464 51 338 Zdroj: Population Division of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat, World Population Prospects: The 2008 Revision and World Urbanization Prospects: The 2009 Revision [online]. 2008 [cit. 2011-10-30]. Dostupný z WWW: <http://esa.un.org/wup2009/unup/>.

Hustota zalidnění Hustota zalidnění = výsledek přírodních podmínek, historického vývoje a současné ekonomické situace Nejhustěji zalidněný světadíl 68 obyvatel/km² některé oblasti až přes 300 obyv./km2

Hustota zalidnění Nejvyšší hustota zalidnění pobřežní oblasti, nížiny a povodí velkých řek (zjisti v mapě a napiš 3 příklady) Pádská nížina Porúří pobřeží Severního moře  Nizozemí a Belgie. Nejnižší hustota zalidnění (zjisti v mapě a napiš 4 příklady) severní Rusko Skandinávie Island horské oblasti

HUSTOTA ZALIDNĚNÍ Většina zemí = obyvatelé hlavně ve velkých městech Portugalsko, Albánie, Bosna a Hercegovina = většina obyvatel na venkově

Hustota zalidnění v evropských státech (2004) Monako 22 148 Dánsko 125 Bosna a Her. 75 Vatikán 1 814 Polsko 122 Bulharsko 70 Malta 1 270 Portugalsko 114 Irsko 58 San Marino 459 Slovensko 110 Litva 53 Nizozemsko 392 Albánie 109 Bělorusko 47 Belgie 340 Francie Černá Hora 45 V. Británie 241 Maďarsko Lotyšsko 36 Německo 231 Slovinsko 99 Estonsko 30 Lichtenštejnsko 213 Rakousko 97 Švédsko 20 Itálie 193 Rumunsko 91 Finsko 15 Švýcarsko 179 Srbsko 85 Norsko 14 Lucembursko 175 Španělsko 84 Rusko 8 Andorra 155 Řecko Island 3 Česko 129 Makedonie 79 Moldavsko Chorvatsko

Zdroj: http://maps. unomaha

Vývoj počtu obyvatel lze částečně ovlivnit populační politikou Demografie = věda, která se zabývá studiem obyvatelstva Porodností (natalitou) Úmrtností ( mortalitou) Potratovostí Sňatečností Rozvodovostí Vývoj počtu obyvatel lze částečně ovlivnit populační politikou Problém současnosti: stárnutí populace v ekonomicky vyspělých státech – řešení zvyšování věku odchodu do důchodu = důchodová politika

Složky přirozeného přírůstku ve vybraných státech Evropy (2004)

přirozený přírůstek obyv přirozený přírůstek obyv. – rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých je kladný přirozený úbytek obyv. – rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých je záporný státy s přirozeným přírůstkem Špaň., Niz., Fr., Švé., státy na 0 Řecko, Rak., Sloven., Pol., státy s přirozeným úbytkem Rus., Lotyšs., Slovin., Rum., Chorv., Něm., ČR

Struktura evropského obyvatelstva Problém stárnutí populace a vyšší věk odchodu do důchodu! Vyrovnaný počet mužů a žen ve většině evropských států Ženy se dožívají vyššího věku Ukazatel vyspělosti společnosti – střední délka života (počet let, který má před sebou narozené dítě - viz tabulka)

Střední délka života Česko 72 79 Francie 76 83 Lotyšsko 65 77 Německo Země Muži Ženy Česko 72 79 Francie 76 83 Lotyšsko 65 77 Německo 75 81 Polsko 70 Rakousko 82 Rumunsko 68 Rusko 58 Slovensko 78 Španělsko Švédsko

Věkové pyramidy informují o složení obyvatelstva podle věku Rozvojové země Vysoká porodnost, málo obyvatel vyššího věku Vyspělé země Nízká porodnost, více zastoupeny starší ročníky Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bkov%C3%A1_pyramida

http://gislinb.vsb.cz/~iva026/?page_id=231 http://www.czechkid.cz/si1300.html

Rasové složení: europoidní rasa - většina Silnější zastoupení jiných ras je ve vyspělých státech se vstřícnou migrační politikou Kosmopolitní společnost – míšení národů, tradic a kultur, charakterem je světoobčanská. Opakem je vlastenecká, nacionalistická

Zdroj: http://cs.nitobe.info/ld/lingvoj/lingvomapo.php

Nejvíce lidí hovoří indoevropskými jazyky Germánské j. Keltské j. Románské j. Slovanské j. Baltské j. Západní Evropa Jižní Evropa Střední, vých. a jihových. Evropa. Východní Evropa němčina irština francouzština čeština lotyšština angličtina španělština slovenština litevština švédština italština ruština norština rumunština chorvatština dánština portugalština bulharština islandština rétorománšti-na polština Ugrofinské j. Střední a severní Evropa maďarština finština estonština

Keltská (Irové, Walesané, Bretoňci, Skotové) Germánská (Angličané, Němci, Norové, Islanďané,Nizozemci, Dánové, Švédové Vlámové, Rakušané) Románská (Valoni, Francouzi, Portugalci, Rumuni, Španělové, Katalánci, Galilejci, Italové, Moldavané) Slovanská (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Češi, Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové, Bulhaři, Slovinci, Chorvaté, Srbové, Makedonci, Černohorci) Keltská (Irové, Walesané, Bretoňci, Skotové) Ugrofinská (Maďaři, Finové, Estonci, Karelové (+ malé národy na severu Ruska a Finska) Pobaltská (Litevci, Lotyši) Neznámý původ Řeků, Albánců, Basků. Menšiny: Romská,Židovská-po celé Evropě. Písmo: latinka, azbuka, řečtina

Jazyky a národy Základem románských jazyků je latina Řečtina nepatří do žádné jazykové skupiny převaha jednárodnostních států Vícenárodnostní státy – Švýcarsko, Belgie

Náboženství Nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě je křesťanství Modrá - Římskokatolická církev Červená - Pravoslavní Fialová - Protestantsví Zelená - islám Zdroj: http://dayosh.blog.cz/0806

Protestantské: (Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, Island, část Německa aj.) Římsko-katolické: (Polsko, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Irsko, Francie, Lucembursko, Belgie, Rakousko aj.) Protestantské: (Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, Island, část Německa aj.) Pravoslavné: (Řecko, Rusko, Bulharsko, Srbsko) Islám: (Bosna a Hercegovina, část Albánie) Možný problém v Evropě: http://www.youtube.com/watch?v=imqEPlNJ_90 http://www.youtube.com/watch?v=T2ij_qtGy6Y

EVROPSKÁ SÍDLA 1. Dokážete přidělit názvy největších evropských měst a pořadí podle počtu obyvatel? 7

Evropská sídla Která města jsou na obrázku a ve kterém státě se nacházejí?

Evropská sídla Největší: Paříž a Moskva (okolo 10 milionů obyvatel) Další několikamilionová velkoměsta: Londýn, Madrid, Barcelona, Berlín, Kyjev, Petrohrad, Vídeň, Řím, Milán, Atény Milionových měst asi 70 Problémy: dopravní zácpy, velké množství odpadu, zločinnost, chudinské čtvrtě

suburbanizace - odliv obyvatel z městského centra do příměstských oblastí aglomerace - jedno větší centrum a v jeho okolí menší sídla - Paříž, Londýn, Praha konurbace - několik přibližně stejně velkých sídel - Porúří, Katowice

Migrace obyvatel migrace – stěhování emigrant – vystěhovalec x imigrant – přistěhovalec na současném rozmístění se podílely: řecká kolonizace stěhování národů vpád Arabů 2. svět. Válka kolonizace – mezikontinentální stěhování Evropa přišla o mnoho obyvatel

Země Přistěhovalci Procento (rok 2005) Rusko 12 080 000 8,5 Německo 12 080 000 8,5 Německo 10 144 000 12,3 Ukrajina 6 833 000 14,7 Francie 6 471 000 10,2 Velká Británie 5 408 000 9 Španělsko 4 790 000 10,8 Itálie 2 519 000 4,5 Švýcarsko 1 660 000 23 Nizozemí 1 638 000 10 Rakousko 1 234 000 15 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Europe_map.png Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Immigration_to_Europe

dnes Z Evropa cílem mezinárodní migrace z vých., jihových. Evr., Afr., Asie důvody ekonomické politické společenské podmínky dnes migrace mezi státy EU: nižší dnes migrace obyvatel z jiných světadílů: vyšší Schengenský systém – brání volnému pohybu osob nečlenských zemí

Důsledky migrace obyvatel: míšení obyvatel = dnes se děje globálně díky imigrantům (přistěhovalcům) = zabezpečen přírůstek obyvatel zemí západní Evropy Migrační politika – začleňování INTEGRACE migrantů do společnosti multikulturní přístup vzájemné soužití etnickou –kulturních skupin asimilační kulturní a politické začlenění migrantů do většinové společnosti