TĚLNÍ TEKUTINY nachází se uvnitř / vně buněk mimobuněčné tekutiny - tkáňový mok, míza, krev

Tkáňový mok Zajišťuje látkovou výměnu mezi krví a mízou Životní prostředí tkáňových buněk Neobsahuje bílkoviny Vzniká z krevní plazmy Obr.1

Míza (lymfa) Nažloutlá kapalina, vzniká z tkáňového moku V těle se vytvoří asi 2, 5 l mízy/24 hodin Porucha v mízní soustavě = otoky V mízních cévách - drobné uzliny = mízní uzliny - v nich se hromadí druh bílých krvinek, které vytváří obranné látky (protilátky) Největší mízní orgán - slezina (odstraňování zanikajících červených krvinek)

Slezina Obr.2

Krev Neprůhledná červená kapalina Zdravý dospělý člověk - 5 - 5, 5 l krve, ženy o 10% méně (4, 5l) Skládá se z krevních tělísek (červené a bílé krvinky, krevní destičky) a krevní plazmy

Funkce krve 1. přivádí k buňkám kyslík z plic a odvádí oxid uhličitý do plic 2. rozvádí po těle živiny 3. vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány 4. rozvádí hormony a vitamíny 5. napomáhá udržovat stálé vnitřní prostředí organizmu 6. zneškodňuje choroboplodné zárodky

Krevní plazma Nažloutlá tekutina 90% - voda Obsahuje bílkoviny, živiny, hormony, vitamíny, ...

Červené krvinky Tvorba v červené kostní dřeni (u dospělých hlavně v plochých kostech trupu a lebky) Bezjaderné, životnost 90 - 120 dní Obsahují červené krevní barvivo - hemoglobin (váže kyslík) Staré nebo poškozené zanikají ve slezině a játrech Množství - asi 5 mil/1 mm3

Bílé krvinky Mají jádro, vznik v kostní dřeni Obrana lidského těla proti infekci (imunita) „zdravotní policie“ Zmnožení nefunkčních bílých krvinek = leukémie (rakovina krve) Množství - 6 - 10 000/1 mm3 - počet kolísá (nalačno méně než po jídle)

Krevní destičky Části buněk bez jádra, nepravidelný tvar Význam při srážení krve Množství - 150 - 350 tisíc/1 mm3 Obr.3

Krevní skupiny Na objevu se podílel začátkem 20. st. lékař a profesor Univerzity Karlovy Jan Janský 4 základní: A, B, AB, O Obr.5 Obr.4

Rozdíly V membránách červených krvinek jsou látky, proti kterým se můžou vytvářet protilátky = aglutinogeny A a B. V krevní plazmě jsou protilátky anti-A a anti-B = aglutininy. V krvi není nikdy stejný aglutinogen a aglutinin - došlo by ke shlukování krvinek.

(v červených krvinkách) Tabulka Krevní skupina aglutinogen (v červených krvinkách) aglutinin (v krevní plazmě) A anti-B B anti-A AB A, B žádný O anti-A, anti-B Obr.6

Rh faktor Aglutinogen v červených krvinkách Poprvé objeven a popsán u opice Macac rhesus Lidé Rh+ (85%), Rh- Protilátky proti Rh v krvi nejsou, mohou se vytvořit při transfuzi krve Rh+ dárce Rh-příjemci

Transfuze krve Při větších ztrátách krve. Ztracenou krev lze nahradit krví stejné krevní skupiny. Obr.7

Dárcovství krve Darovat krev může každý zdravý člověk nad 18 let. Transfuzní stanice Krev se uchovává v krevních konzervách. Při jednom odběru se odebírá 450 ml.

Použité zdroje Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2. 11. 2012] Použité zdroje Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2.11.2012]. jsou dostupné pod licencí Creative Commons . Obr.1 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Illu_capillary_microcirculation.jpg Obr.2 http://www.buzzle.com/img/articleImages/323841-4819-29.jpg Obr.3 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Srazenina.jpg Obr.4 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Jan_Jansk%C3%BD,_1902.jpg Obr.5 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Zlat%C3%A1_J%C3%A1nsk%C3%A9ho_plaketa.JPG Obr.6 https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQSeTAFgmdJDfrAbh4iTco15zh3AGGRJGAgHOAUdK4y9lkXr__bMw Obr.7 http://pixabay.com/static/uploads/photo/2013/03/07/14/31/blood-bags-91170_640.jpg Ostatní informace byly vytvořeny z vlastních zdrojů a sady klipart.