TERMOREGULACE NOVOROZENCE Bc. Lenka Marková Porodní asistentka . Odborní konzultanti: MUDr. L. Kantor, Ph.D. Mgr. V. Vránová, Ph.D.

Edukace: Termoregulace je udržování tělesné teploty zajištěním rovnováhy mezi produkcí a výdejem tepla, a to i za komplikovaných a neustále se měnících podmínek. Sledování je možné prostřednictvím tělesné teploty. V neonatologii je sledování poměrně obtížné.

Otázky: Jakým způsobem se v ČR měří tělesná teplota novorozence? Je dosavadní metoda měření teploty v rektu spolehlivá? Jak přesná a spolehlivá je dosud nepoužívaná metoda měření tělesné teploty ušního bubínku a axily novorozence?

Cíle práce: Výzkumné měření a srovnání teplot v rektu, axile a v ušním bubínku. Případné zavedení měření teploty bubínku do běžné praxe ošetřování novorozenců.

Popis souboru: Změřeno 50 novorozenců (24 chlapců, 26 dívek) Všechny děti porozeny ve FN Olomouc Gestační věk v okamžiku porodu: ø 40 týdnů Porodní hmotnost: ø 3 355 gramů Porodní délka: ø 50 cm Skóre dle Apgarové: v 1. minutě: 8 - 10 bodů v 5. minutě: 9 - 10 bodů v 10. minutě: 10 bodů

Výzkumná metoda: U každého novorozence se individuálně měřila teplota v rektu, axile a na ušním bubínku. v hodinu narození 2 hodiny po porodu 24 hodin po porodu 48 hodin po porodu

Používané přístroje: Rektum: digitální teploměr běžně používaný na oddělení Ušní bubínek a axila: optický přístroj Firstemp genius 3000A, dosud nepoužívaný v neonatologii

Srovnání měření v určitém místě v průběhu času: Rektum: Nejvýznamnější shoda mezi měřením po porodu a ve druhé hodině života. Pak mezi 24. a 48. hodinou života. Bubínek: 100% shoda byla mezi měřením v 24. a 48. hodině. Axila: Nejvýznamnější shoda mezi měřením po porodu a ve druhé hodině života. Ještě významnější závislost byla mezi 24. a 48. hodinou života.

Srovnání měření z rekta, bubínku a axily: Z výsledků měření vyplynulo, že nedošlo mezi uvedenými místy v žádném případě ke shodě při měření těsně po porodu, 2 hodiny, 24 a 48 hodin po porodu. Rektum: bubínek Rektum: axila Axila: bubínek

Diskuse: Měření rektální teploty - nejmenší subjektivní chyby, náročné na hygienu, nosokomiální infekce, riziko poranění. Měření teploty v ušním bubínku - nevýhoda velkého čidla, které netěsní dobře ve zvukovodu. Měření axilární teploty - velká subjektivní chyba, teplota je nestabilní a ovlivnitelná množstvím faktorů.

Závěr: Výsledky práce jednoznačně prokázaly neshodu mezi měřením v rektu, v ušním bubínku a v axile. Nejstabilnější teplota v průběhu prvních 48 hodin je v rektu, potom v axile a nakonec v bubínku. Měření tělesné teploty v bubínku je zatíženo vysokou chybou a v současné době není k dispozici přístroj, který by umožnil měření teploty bubínku u novorozenců.

Děkuji za pozornost!