INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ MUDr. Jana Dáňová, Ph.D. Ústav epidemiologie 3.LF UK

RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ tabák alkohol ionizující záření sluneční záření pracovní prostředí dieta a výživa imunologické faktory viry

ETIOLOGICKÁ AGENS, u kterých je prokázána přímá či nepřímá souvislost s nádorovým onemocněním viry 3 skupiny DNA virů: HBV, EBV, HPV RNA viry: HTLV I bakterie: Helicobacter pylori paraziti: Schistozoma haematobium, Schistozoma japonicum, Clonorchis sinensis

VIRY SPOJENÉ S VÝSKYTEM NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ typ nádoru virus Hepatocelulární karcinom HBV(hepadnavirus)DNA HCV(hepacavirus)RNA Burkittův lymfom EBV (herpesvirus) DNA Nasofaryngeální karcinom EBV(herpesvirus) DNA Hodgkinova choroba EBV (herpesvirus) DNA Karcinom děložního hrdla HPV (papilomavirus) DNA T buněčná leukemie HTLV I (retrovirus) RNA

SOUVISLOST MEZI PŘÍTOMNOSTÍ VIRU A NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM 1. serologická evidence – vyšší prevalence protilátek vůči uvedenému původci 2. virologická evidence – přítomnost viru, jeho genomu v maligních buňkách 3. průkaz onkogenicity – „in vitro“ 4. experimentální průkaz – virus nebo virem infikované buňky mohou vyvolat maligní onemocnění u zvířat (především u primátů) 5. protektivní evidence – imunizace proti urč.původci snižuje incidenci nádoru (VHB a hepatocelulární ca)

HEPATITIS B VIRUS DNA virus označovaný jako hepadnavirus virion -sférický tvar průměr 42 nm jádro průměr 27 nm struktura viru zevní lipoproteinový obal HBsAg korový protein HBcAg HBeAg DNA polymeráza

VIROVÁ HEPATITIDA B probíhá ve vysokém procentu asymptomaticky anikterické formy častější v dětském věku pouze cca 10%manifestních případů v dospělosti cca 40% manifestních př. přechod do chronicity nepřímo závislý na věku infikovaného novovorozenci 90 % děti 1-5 let 25-50 % starší děti a dospělí 5-10 %

podle počtu nosičů HBsAg se rozlišují oblasti: VÝSKYT VHB na světě žije cca 350 miliónů nosičů HBsAg 2miliardy lidí na světě-známky prožité infekce podle počtu nosičů HBsAg se rozlišují oblasti: nízké riziko 0- 2% střední riziko 2 – 7% vysoké riziko 8 a více%

HEPATOCELULÁRNÍ KARCINOM výskyt na celém světě současné výzkumy potvrzují, že 80% všech případů HCC je spojeno s chronickou infekcí HBV korelace mezi prevalencí nosičství HBsAg a incidencí PHC (studie Beasley a kol.1981,1988, Thaiwan) studie prokázaly, že riziko rozvoje PHC je mnohem vyšší u mužů nosičů HBsAg než u žen Kofaktory : mycotoxiny – aflatoxin B alkohol

EPSTEIN-BARROVÉ VIRUS EBV – herpetický virus obsahuje dvouvláknitou DNA DNA - výskyt v cirkulární formě v latentním stádiu a v lineární formě ve stádiu replikace virus se skládá z několika antigenů: EA (early antigen) časný antigen VCA (viral capsid antigen) pozdní antigen EBNA (EB nuclear antigen) s 6 komponentami

BURKITTŮV LYMFOM monoklonální tumor B buněk etiologie lymfoblastický sarkom výskyt především v Africe vzácněji popsán u imunosuprimovaných pacientů (transplantace, vrozená či získaná imunodeficience) etiologie EBV – prožití infekční mononukleózy v dětství kofaktor malárie

BURKITTŮV LYMFOM výskyt - endemicita výskytu uvedeného BL v malarických oblastech rezervoár - člověk popřípadě primáti inkubační doba - 2-12 let od primární EBV infekce vnímavost - vůči EBV infekce je všeobecná, výskyt BL je však vzácný, popsaná souvislost s imunosupresí a malárií

SOUVISLOST MEZI EBV A AFRICKÝM BL 1.vyšší titr protilátek proti EBV antigenům studie prokázaly vysoký titr IgG proti VCA 2. přítomnost EBV genomu průkaz EBV genomu v nádorových buňkách 3. in vitro transformace B buněk vlivem EBV

NASOPHARYNGEÁLNÍ KARCINOM výskyt endemicita výskytu na Dálném východě – Čína Grónsko – u eskymáků incidence v endemických obl. kolísá 6 -28/100000 mužů 3 -11/100000 žen USA, UK – incidence nižší než 1/100000 rezervoár nádor popsán pouze u člověka

HODGKINOVA CHOROBA epidemiologické studie - potvrdily souvislost mezi EBV a HD (Gutensohn a Cole, 1977, 1981) u obou chorob - souvislost s vyšším socioekonom. standardem osoby, které prodělaly infekční mononukleózu vykazují 3x větší riziko rozvoje HD osoby s HD - ve 30-40% mají zvýšené titry protilátek proti EBV antigenům

zodpovědných za infekci anogenitálního traktu PAPILOMAVIRY HPV – lidské papilomaviry - DNA viry Identifikace původců- rozmach v 80.letech 20.st. (Koutsky 1988, Schneider 1992, Schiffman 1994) v současné době je prokázáno několik desítek typů HPV zodpovědných za infekci anogenitálního traktu typ 16 a 18 nejvíce spojen s malignitami

KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA 6. nejčastější novotvar nejčastější typ novotvaru u žen v rozvojových zemích rizikový faktor – nízký věk koitarche, promiskuita 3/4všech případů v rozvojových zemích etiologické agens HPV – především typ 16 a 18 (průkaz u 80-90%) souvislost mezi HPV a karcinomem hrdla je prokázána a podložena detekcí virového genetického materiálu v nádorové tkáni

VAKCÍNY PROTI HPV Vakcinace - doporučena pro věkovou skupinu 13-26 let, optimální období pro očkování před zahájením sexuálního života Očkovací schéma - 3 dávky (cena 1d. cca 3500 Kč.) Složení – Silgard (6, 11, 16, 18) Cervarix (16, 18)

T BUNĚČNÁ LEUKEMIE nádorové onemocnění postihující T lymfocyty poprvé popsáno v roce 1970 v Japonsku HTLV I - první identifikovaný retrovirus vyvolávající infekci u člověka u většiny pacientů s T buň.leukemií jsou detekovány protilátky proti HTLV I riziko vzniku onemocnění se zvyšuje u pacientů podvyživených a v oblastech výskytu filariázy

rozvoj nádorového onemocnění je ovlivněn ZÁVĚR rozvoj nádorového onemocnění je ovlivněn změnou genetického materiálu cílových buněk chronickou expozicí působící na specifické buňky možnosti prevence minimalizovat latentní virové infekce v případě možnosti využít primární prevenci (očkování) ovlivnit časnou infekci v dětství