Ekonomika neziskových organizací – základní pojmy a definice Ing. Ivana Vaňková

Ekonomika neziskových organizací 2+1x Zápočet, zkouška Návaznost na předměty: „Veřejná ekonomika a správa A“, „Ekonomika veřejného sektoru“.

Literatura ke studiu Základní literatura: REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. HUNČOVÁ, M. Ekonomický rozměr občanské společnosti. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2004. 180s. ISBN 80-7044-605-6. Centrum pro výzkum neziskového sektoru, http://www.e-cvns.cz. Definice neziskového sektoru. Sborník příspěvků z internetové diskuze CVNS.

Literatura ke studiu Doporučená literatura: FRIČ, P., GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2001. 230s. ISBN 80-86432-04-1. RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2004. ISBN 80-7263-220-5. SCHAAD, M. Neziskové organizace v ekonomické teorii. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 244s. ISBN 80-210-1971-9.

Obsah přednášek Ekonomika neziskových organizací – základní pojmy a definice, Pozice neziskových organizací v národním hospodářství, Úloha a opodstatnění existence neziskových organizací, Public Private Partnership, Historické souvislosti v neziskovém sektoru v českých zemích, Typologie neziskových organizací v ČR, Základní charakteristika nevládních neziskových organizací, Základní charakteristika vládních neziskových organizací, Řízení jako ekonomický nástroj v neziskových organizacích, Marketing neziskových organizací, marketing ve veřejné správě.

Obsah přednášek Fundraising neziskových organizací, Management neziskových organizací, Finance neziskových organizací, daňové asignace, Daně neziskových organizací.

Osnova přednášky č.1 Vymezení pojmu nezisková organizace, Národní hospodářství, sektory a jejich zákonitosti, Pestoffův trojúhelník, Funkce neziskových organizací ve společnosti, Stát a NS, Spolupráce NS, ZS a STÁTU,

Ekonomika neziskových organizací Lze definovat jako soubor charakteristik, ke kterým patří způsoby rozhodování, druhy rozhodovacích mechanismů a nástrojů, vlastnické vztahy, které popisují fungování neziskových organizací v platném právním prostoru.

Teoretické vymezení pojmu nezisková organizace L. Salomon: NO právnická osoby, které jsou subjekty soukromého práva, nerozdělují případně vytvořený zisk mezi své zakladatele ani členy svých orgánů, jsou samosprávné a jsou nadány vysokou mírou dobrovolnosti. O. Broukal a kol.: NO jsou subjekty, jejichž primárním cílem je dosažení přímého užitku prostřednictvím předem vymezené produkce, služby nebo distribuce statků, přičemž hlavním motivem jejich činnosti není tvorba zisku k přerozdělování mezi jejich vlastníky, správce nebo zakladatele. NO mohou zisk tvořit, ale musí jej zase vložit k rozvoji a plnění jejích cílů. zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

Socio-ekonomický prostor Při analýze socio-ekonomického prostoru můžeme využít sektorové modely: Model finančních toků – Musgrave (1994), Třísektorový model společnosti – Schwarze (1996), Sektorový model NH (Strecková, Y., Malý, I., 1998), Čtyřsektorový model „welfare mix“ (Halásek, D., Pestoff, V.A., 1995).

Zařazení neziskových organizací do komplexu národního hospodářství Členění národního hospodářství podle principu financování Zdroj: STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I A KOL. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Praha: Computer Press

Ziskový (tržní) sektor Ziskový (tržní) sektor je ta část NH, která je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z projede statků, které buď produkují nebo distribuují, a to za tržní cenu, která se na trhu vytváří na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílovou funkcí ziskového sektoru, které fungují v rámci tohoto sektoru je zisk.

Neziskový (netržní) sektor zde subjekty fungují a produkují většinou smíšené statky získávají prostředky na svoji činnost převážně z přerozdělovacích procesů. Cílem existence není zisk, ale realizace poslání a z něj vyplývající užitky.

Neziskový veřejný sektor Neziskový veřejný sektor, je část národního hospodářství, která: zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby pro obyvatelstvo na neziskovém principu, je financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v soustavě veřejných rozpočtů, je řízená veřejnou správou, a to státní správou a územní samosprávou, rozhoduje veřejnou volbou o rozsahu produkce statků a služeb smíšeného (polotržního) charakteru, podléhá veřejné kontrole ze strany občanů, resp. jejich volených zástupců. cílová funkce je dosahována tzv. poskytováním veřejné služby.

Neziskový soukromý sektor Neziskový soukromý sektor (třetí sektor, v terminologii ČSÚ je označován jako neziskové instituce sloužící domácnostem, v anglickém označení – nonprofit nongovernmental sector), jehož cílovou funkcí není zisk, ale přímý užitek. Je financován ze soukromých financí, tedy financí soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly vložit tyto své finance do konkrétní, předem vymezené produkce nebo distribuce statků, aniž jim tento vklad přinese finančně vyjádřený zisk.

Sektor domácností Sektor domácností, jež má v rámci národního hospodářství významnou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu.

Teoretické vymezení neziskového sektoru Většina ekonomů z oblasti veřejné ekonomiky chápe neziskový sektor jako sektor, který zahrnuje veřejný (vládní) neziskový sektor a soukromý (nevládní) neziskový sektor. Typologie institucí ve veřejném a soukromém neziskovém sektoru: Veřejný (vládní) sektor Organizační složky státu, krajů, obcí, Příspěvkové organizace státu, krajů, obcí, Státní fondy, Veřejnoprávní instituce. Neziskový (non-profit) sektor Nadace a nadační fondy, Občanské sdružení, Zájmové sdružení právnických osob, Obecně prospěšné společnosti, Komory (profesní).

Členění národního hospodářství dle Pestoffa

Členění národního hospodářství dle Pestoffa Čtyřsektorový model národního hospodářství Ziskový soukromý sektor Neziskový veřejný sektor Neziskový soukromý sektor Neziskový sektor domácnosti

Kritéria členění NH dle Pestoffa Kritérium financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový, Kritérium vlastnictví na sektor soukromý a veřejný, Kritérium míry formalizace na sektor formální a neformální.

Hraniční a smíšené organizace Hraniční organizace – penzijní fond (funguje na principech obchodního zákoníku ve formě a.s., ale dostává zákonem vymezené příspěvky z veřejných financí a způsob rozdělování zisku je rovněž normativně vymezen zákonem). Smíšené organizace – soukromá střední škola (svým posláním zasahuje do veřejného sektoru, má soukromý charakter a je z určité části financována z veřejných financí.

Neziskový veřejný sektor Velikost sektoru v ČR, r.1995 Sektor Počet subjektů % Neziskový soukromý 55 484 4,17 Neziskový veřejný sektor 15 587 1,17 Ziskový sektor 147 534 11,10 Sektor domácností 1 109 945 83,54 Celkem 1 328 550 100 Zdroj: Výzkum Johns Hopkins University .

Neziskový veřejný sektor Velikost sektoru v ČR, r.2003 Sektor Počet subjektů % Neziskový soukromý 117 192 5,04 Neziskový veřejný sektor 21 680 0,93 Ziskový sektor 319 874 13,75 Sektor domácností 1 866 974 80,28 Celkem 2 325 977 100 Zdroj: ČSÚ, 2005.

Charakteristika NNO Organizace: Formálně institucionalizované, Soukromé, Neziskové, Samosprávné, Dobrovolné. Veřejně prospěšné organizace, Vzájemně prospěšné organizace.

Funkce NO ve společnosti Participativní, Servisní, Vytvářejí alternativu k centrálním státním organizacím zabezpečujícím veřejně prospěšné sociální služby, Umožňují občanům vyjádřit se a aktivně řešit nejrůznější komplexní potřeby společnosti, Podporují pluralitu názorů ve společnosti a tím usnadňují integraci skupin do občanské společnosti, Fungují jako mechanismus včasného varování tam, kde je ohroženo fungování demokratických principů, Umožňují občanům formulovat své názory a prosazovat je na veřejnosti, Nabízejí pracovní příležitosti lidem, kteří se chtějí podílet na realizaci veřejných služeb.

Typy NO, r. 2006 Občanská sdružení + organizační jednotky sdružení – 58 347 + 28 868, Církve a náboženské společnosti a jejich účelová zařízení – 4 464, Nadace a nadační fondy – 380 a 992, Obecně prospěšné společnosti – 1 317.

Specifika občanského sektoru Sledovaný zájem → Typ aktivit ↓ Vzájemná prospěšnost Obecná prospěšnost Servisní aktivity 1. Servisní vzájemně prospěšné neziskové organizace sport rekreace komunitní rozvoj zájmové spolky 2. Servisní obecně prospěšné neziskové organizace sociální a zdravotní péče vzdělávání humanitární pomoc, charita Advokační aktivity 3. Advokační vzájemně prospěšné neziskové organizace odbory zaměstnavatelské svazy profesní organizace (svazy) 4. Advokační obecně prospěšné neziskové organizace ochrana životního prostředí ochrana lidských práv ochrana občanských práv (práv spotřebitelů)

Funkce občanského sektoru Sociální funkce; Politická funkce; Ekonomická funkce.

Přednosti občanského sektoru Generujících buď minimální nebo vůbec žádný zisk, Vyžadujících vcítění se do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci, Vyžadujících celostní přístup, Předpokládajících efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům (jako např. denní péče, poradenství, služby nemocným či invalidním), Předpokládajících značnou důvěru na straně klientů, vyžadujících dobrovolnou práci, Jejichž cílem je získání finančních podpor prostřednictvím darů, Zahrnujících uplatnění morálních kritérií a individuální odpovědnosti ve vykonávané činnosti.

Selhání občanského sektoru Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů, Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné, Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků, Hrozba byrokratizace činnosti neziskových organizací, Nejistota a nestabilita občanského sektoru, Zástěrka pro krytí ziskového motivu.

Vztah občanského sektoru a státu Kooperativní model vychází z předpokladu, že vzájemná spolupráce je efektivnější než konflikt. Rozlišujeme dva scénáře: Scénář průběžné spolupráce – oba aktéři (NNO i stát) monitorují stav ve společnosti, identifikují problémy nutné k řešení a navrhují možná opatření, které společně realizují, Scénář odložené spolupráce - stát nejprve nereaguje na snahy NO, které se vzhledem k pasivitě státu snaží řešit situaci samy, pasivní role státu končí v době, kdy pod tlakem nebo sám uzná nutnost řešení daných problémů, ocení úsilí NO a začne se na řešení podílet.

Vztah neziskového soukromého sektoru a státu Konfliktní model vychází ze situace, kdy stát neakceptuje snahu NO jako legitimní, snaží se jejich činnostem klást různé překážky a podporuje své organizační složky příspěvkové organizace.

Děkuji za pozornost.