PhDr. Josef Duplinský, CSc. PhDr. Zuzana Hadj Moussová VEDENÍ ROZHOVORU 2 PhDr. Josef Duplinský, CSc. PhDr. Zuzana Hadj Moussová

Obsah 1. Aktivní naslouchání OPRST 2. Aktivní regulující zásahy do rozhovoru SKII 3. Zdravá komunikace a překážky v komunikaci

Aktivní naslouchání 1 O - objasnění - žádáme od klienta, aby objasnil to, co řekl, případně, aby to konkretizoval - příklady, bližší podrobnosti; P - parafráze - opakování toho, co klient řekl jinými slovy (pozor na echolálii), abychom mu dali najevo, že posloucháme a že rozumíme tomu, co říká; R - reflexe - verbalizace citů klienta; kromě toho, že sami klientovy city verbalizujeme (mimo jiné tak, abychom dali najevo, že jim rozumíme a přijímáme je), vedeme klienta k tomu, aby sám byl schopen verbalizovat to, co prožívá;

Aktivní naslouchání 2 S - sumarizace - shrnutí klientovy výpovědi - jde o potvrzení toho, že jsme dobře porozuměli. Vhodné k navození ukončení rozhovoru, případně jedné jeho části, než přejdeme k dalšímu tématu. T – ticho - nespěchat na odpověď, dát klientovi čas na rozmyšlenou. Vytváření časového prostoru pro klienta (všímat si nonverbálních projevů).

Aktivní regulující zásahy 1 S - sondáž - systematické dotazování. Formulace otázek je mimořádně důležitá, je vhodné promyslet si vše předem. Vyhnout se sugestivním otázkám, případně otázkám, navozujícím reakci společensky nutnou. K - konfrontace - pokud je v klientových výpovědích protiklad, opatrně na něj upozornit, poskytování informací formou zpětné vazby, ale s jasnou snahou pomoci klientovi.

Aktivní regulující zásahy 2 I - interpretace - sdělujeme klientovi podstatu jeho obtíží nebo problémů. Snaha pomoci klientovi „vypracovat si“ vhled do osobního problému, stimulovat sebereflexi aj. Poradce může předkládat i více variant možné interpretace problému. I – informování - poskytování informací klientovi. Mohou mít alternativní charakter. Informace musí být pro klienta srozumitelné.

Zdravá komunikace Bezprostřední reakce – neodkládání odpovědi, i když malý časový odklad nemusí být na závadu. Kognitivní přizpůsobování – respektovat úroveň klienta, mluvit jeho řečí. Zájem o druhého – přátelské projevy, povzbuzování Humor - humorné momenty, žertování (nikoliv na úkor klienta) navozuje uvolněnou atmosféru Pozitivní komunikace – výroky formulovat pozitivně, nikoliv negativně

Komunikační stopky přikazování (musíš se zamyslet...) poučování (to nevíš, že je obecně známé….) napomínání (přece nemůžeš...) moralizování (všichni slušní lidé...) poskytování rad (nevyžádaná rada...) hodnocení a posuzování partnera (si líný...) vyvracení a odmítání pocitů mluvčího (tak to přece nemůžeš cítit, takový strach z takové blbosti?...)

Překážky v komunikaci Sebestřednost - je vystupovat z pozice: Já vím, co je správné. Neschopnost podívat se na problém z úhlu pohledu druhého. Arogance - přezíravost k názorům druhých, či obecně přezíravostí k druhým lidem. Ješitnost - souhrn domýšlivosti a samolibosti. Přehnaná míra záliby v sobě samém.