Vývoj Karpat

Vznik : Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.

Základní informace: Nejvyšší bod: Gerlachovký štít (2 655m.n.m.) Délka: 1 500km Rozloha: 210 000km2 Evropa: Česko, Slovensko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Ukrajina, Maďarsko, Srbsko.

Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě navazují na Alpy (Weinviertler Hügelland na Wiener Wald, hranicí je Dunaj). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v Balkanidy.

Není zde ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii Stalać – Sokobanja – Knjaževac (masív Ozren i Devica by už patřil pod Balkán), nebo o něco jižněji údolími řek Nišava a Beli Timok (Ozren i Devica patří pod Karpaty). Údolí řeky Velika Morava (popř. její zdrojnice Južna Morava) odděluje Karpaty od Dinarid.

Svou celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² Karpaty předstihují i Alpy. Délka karpatského oblouku činí 1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km.

Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m. n Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m.n.m) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec.

Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa se nachází asi 5% rozlohy pohoří; části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce zde nejsou.

Dělení Karpat: 1. Vnější Západní Karpaty 2. Vnitřní Západní Karpaty 3. Vnější Východní Karpaty 4. Vnitřní Východní Karpaty 5. Jižní Karpaty 6. Rumunské Západní Karpaty 7. Transylvánská vysočina 8. Srbské Karpaty

Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himalájského systému. Tradičně se dělí na tři geomorfologické provincie – Západní, Východní a Jižní Karpaty. Hranici mezi Západními a Východními Karpatami tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst Bardejov na Slovensku a Nowy Sacz v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpatami leží v rumunském průsmyku Predeal (1 033 m n.m.) na spojnici města Braşov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.

Poloha Karpat: Rumunsko – 55 % rozlohy Karpat leží v Rumunsku Slovensko – 17 % Ukrajina – 11 % Polsko – 10 % Maďarsko – 4 % Česko – 3 % Rakousko – méně než 1 %

Karpaty z hlediska ekologického : V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy např.: medvěd hnědý, vlk evropský, rys ostrovid nebo vydra říční. I některé endemity (jsou organismy, jejíž současný přirozený výskyt je omezen na jedinou malou oblast). Nacházejí se zde poslední zbytky bukových lesů, významné jedlové porosty nebo na 500 endemitických rostlinných druhů.

Karpaty u nás : d1 : Podbeskydská pahorkatina (nejvyšší bod je Skalka 964 m, rozloha 1508 km2 e2 : Moravskoslezké Beskydy (nejvyšším bodem je Lysá hora 1323,5 m, rozloha 623 km2 b3 : Chřiby (nejvyšší bod je Brdo 586,7 m, rozloha 335 km2 e1 : Javorníky (nejvyšší bod je Velký Javorník 1071 m, rozloha 229 km2

Karpaty zasahující do Čech : Bílé Karpaty Hostýnské vrchy Moravskoslezské Beskydy Chřiby Podbeskydská pahorkatina Jablunkovské mezihoří Slovenské Karpaty jsou nejvyšší částí Karpat. Gerlachovský štít je nejvyšším vrcholem vůbec : Tatry (Západní Tatry, Vysoké Tatry, Belianské Tatry) Nízké Tatry Veľká Fatra Štiavnické vrchy Slanské vrchy Čierna hora Slovenský kras Chočské vrchy Slovenský ráj Javorie Javorníky Levočské vrchy Oravská vrchovina Oravské Beskydy Západní Tatry

Zajímavosti : Jména Karpat ve středoevropských jazycích jsou německy Karpaten, česky, polsky a slovensky Karpaty, maďarsky Kárpátok, ukrajinsky Карпати (Karpaty), rumunsky Carpaţi (čti [karpac]) a srbsky Карпатске планине (Karpatske planine). Anglicky Carpathians. Jméno celého pohoří se připomíná již u Ptolemaia ve 2. stol. n. l. jako Karpates oros „pohoří Karpaty“. Jméno je starobylého, předkeltského (asi tráckého) původu. Spojuje se s praevropským základem karp- „kámen, skála, útes, strž“, který má paralelu v dnešním albánském karpë „skála, kamení“ a v řadě pomístních jmen od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.

Děkuji za pozornost! Čerpáno z www.wikipedia.cz, www.signaly.cz, http://cs.wikipedia.org/wiki/Karpaty. Martin Chaloupka 4.11. 2008