Piaget, Kohlberg, Selman, Gilliganová MORÁLNÍ VÝVOJ Piaget, Kohlberg, Selman, Gilliganová

Jean PIAGET (1932): klíčové slovo: KOGNICE „kognitivní teorie morálky“ k vlastní teorii vedlo pozorování způsobu, jakým si děti různého věku osvojují pravidla HRY V KULIČKY

„HRA V KULIČKY“ Čistě motorické a individuální stadium (do 3 let) - dítě si hraje s kuličkami dle vlastní libosti a motorických preferencí Egocentrické stadium (2-6 let) – imituje pravidla podle hry starších dětí, ale hraje si samo a podle vlastní interpretace pravidel Začínající spolupráce (7-10 let) – jelikož každé dítě si teď přeje vyhrát nad spoluhráči, je nutno pravidla hry sjednotit a kontrolovat Kodifikování pravidel (od 11 let) – aneb „zájem o pravidla jako taková“, všichni znají jejich plné znění, interpretace pravidel není libovolná

STÁDIA VÝVOJE MORÁLKY: HETERONOMNÍ ST. (4-7/8 let): - autorita: rodič - spočívá na morálním nátlaku dospělých a vede k tzv. morálnímu realismu – povinnosti jsou něčím vnějším, objektivně daným -zodpovědnost má smysl pouze ve vztahu k důsledkům činu, ne k záměru MEZISTADIUM: - autorita: zevšeobecnělá pravidla AUTONOMNÍ ST. (7/8-11 let): - úcta k autoritě je nahrazena vzájemným respektem dětí - dítě si osvojí maximu „jednej s druhými tak, jak si přeješ, aby oni jednali s tebou“ + RELATIVIZACE STRIKTNÍ ROVNOSTI (11-12 rok): - rozvíjí se „cit pro spravedlnost“ – dítě je schopno přihlížet k různým okolnostem a různým perspektivám účastníků sporu

Lawrence KOHLBERG (1958): klíčové slovo: MOTIVACE Kohlberg si všiml, že a) zvolení stejné alternativy v rámci morálního dilematu může mít velice rozdílné důvody b) jsme ochotni pochopit a respektovat zvolení opačné alternativy v rámci řešení morálního dilematu

MORÁLNÍ STUPNĚ: ROVINA MORÁLNÍHO ÚSUDKU Předkonvenční ( do 10 let ) Konvenční ( „správný chlapec a hodná dívka“ ) MORÁLNÍ STUPNĚ Orientace na trest a poslušnost: -sledovaná hodnota: vyhnutí se trestu a nekritická podřízenost autoritě Instrumentálně-relativistická o.: -s.h.: účelové uspokojení vlastní potřeby a někdy i potřeby druhého, ale to jen pro to, aby mi to pak náležitě oplatil O. na souhlas od ostatních: -s.h.: chovat se tak, aby se to líbilo ostatním, mít dobré úmysly a pomáhat druhým

III. Postkonvenční O. na právo a pořádek: -s.h.: konat svou povinnost, respektovat autoritu a hájit sociální uspořádání O. na individuální práva, sociální úmluvu a zákonné jednání: -s.h.: „co nejvíce užitku pro co nejvíce lidí“ O. na všeobecně platné etické principy: -s.h.: univerzální principy spravedlnosti, vzájemnosti, rovnosti a respektování důstojnosti jednotlivce

R. L. Selman (1984): ÚROVNĚ PŘEJÍMÁNÍ SOC. PERSPEKTIVY: Klíčové slovo: empatie základem pro jeho periodizaci je úroveň přejímání sociální perspektivy aneb „přejímání rolí“ ÚROVNĚ PŘEJÍMÁNÍ SOC. PERSPEKTIVY: Úr. 0: Egocentrická / nediferencovaná perspektiva (4-6 let) Úr. 1: Subjektivní / diferencovaná perspektiva (6-8 let) Úr. 2: Sebereflektující / reciproční perspektivy (8-10 let) Úr. 3: Vzájemné perspektivy / perspektivy třetí osoby (10-12 let) Úr. 4: Společenské / hlubinné perspektivy (12-15 a výš)

Carol GILLIGANOVÁ (1984): STADIA: Klíčové slovo: „péče“ G. kritizovala Piageta a Kohlberga za to, že vytvořili „morálku spravedlnosti“ (společenská perspektiva), která rekonstruuje pouze mužský morální vývoj Ženy dávají přednost rodinné / skupinové perspektivě, která vede k „morálce pečování“ STADIA: Prekonvenční – Orientace na individuální přežití Přechodná fáze – Od egoismu k odpovědnosti Konvenční – Zřeknutí se dobrého ( zaujatí altruistického stanoviska) Přechodná fáze – Od dobroty k pravdě Postkonvenční stadium – Morálka nenásilí