Trestní právo I. (hmotné) – 5 Trestní právo I. (hmotné) – 5. seminář Objekt a objektivní stránka trestného činu. Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva barilik@prf.cuni.cz Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová.

Skutková podstata TČ Souhrn typových znaků, které definují a vymezují TČ Obligatorní znaky: Objekt – chráněné hodnoty Objektivní stránka – jednání, následek, příčinná souvislost Subjekt – pachatel Subjektivní stránka – zavinění Protiprávnost – rozpor s právním řádem

Příklad: § 312 odst. 1 TZ – Teror Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení ČR jiného úmyslně usmrtí ... Subjekt Objekt Subjektivní stránka Objektivní stránka

Objekt trestného činu

Objekt Def.: Společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné TZ (právní statky) Obligatorní znak skutkové podstaty = každý TČ zasahuje objekt, ALE ne každý zásah do zájmů chráněných TZ je TČ Nejdůležitější znak – základ pro kategorizaci TČ-ů a kvalifikaci skutku

Třídění objektů Podle stupně obecnosti Všeobecný Skupinový Individuální Podle množství objektů v jedné skutkové podstatě Jeden Dva nebo více Podle vyjádření důležitosti Hlavní Vedlejší

1. Stupně obecnosti Všeobecný (rodový) objekt Veškeré zájmy chráněné TZ TZ 1961, § 1 – zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob TZ 2009 – nemá výslovný výčet Skupinový (druhový) objekt Individuální objekt

Stupně obecnosti Skupinový (druhový) objekt Tvoří skupina příbuzných chráněných zájmů Např. svoboda jako skupinový objekt pozůstávající ze svobody pohybu, svobody shromažďování, svobody vyznání, ... Členění TZ do hlav a dílů TZ 1961 – v první řade socialistická vlast TZ 2009 – v první řade jedinec

Stupně obecnosti Zvláštní část TZ 2009 Hlava 1 – TČ proti životu a zdraví Hlava 2 – TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství Hlava 3 – TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti Hlava 4 – TČ proti rodině a dětem Hlava 5 – TČ proti majetku Hlava 6 – TČ hospodářské Hlava 7 – TČ obecně nebezpečné Hlava 8 – TČ proti životnímu prostředí Hlava 9 – TČ proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci Hlava 10 – TČ proti pořádku ve věcech veřejných Hlava 11 – TČ proti branné povinnosti Hlava 12 – TČ vojenské Hlava 13 – TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Stupně obecnosti Individuální objekt Jednotlivý zájem chráněný konkr. ustanovením TZ Rovina obecná Obligatorní znak skutkové podstaty každého TČ = ohrožen nebo porušen každým TČ U TČ vraždy (§ 140 TZ) je to život člověka Rovina konkrétní V konkrétním případě se může vyskytnout, nebo chybět Život pošk. Nováka, když vražda dokonána; u pokusu není

2. Více objektů v jedné sk. podstatě Vyjádřené fakultativně Zasažení alespoň jednoho postačí k trestní odpovědnosti Vyjádřené kumulativně Pro trestnost je nutné zasáhnout všechny objekty současně

Příklad: § 310 TZ – Rozvracení republiky „Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům…“

Osobní svoboda a Ochrana majetku Příklad: § 173 TZ – Loupež „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci…“ Osobní svoboda a Ochrana majetku Vydírání (§ 175 TZ) Krádež (§ 205 TZ) „Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl …“ „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní …“

3. Důležitost objektu Hlavní (primární) objekt Nejdůležitější zájem, proti kterému TČ bezprostředně útočí U TČ ublížení na zdraví (§ 146 TZ) je to zdraví Vedlejší (sekundární) objekt Zájem zasažený jen nepřímo, není znakem skutkové podstaty Např. pošk. je PN, nemůže vydělávat peníze, byla zasažena i výživa jeho rodiny

Kvalifikace TČ Určení indiv. objektu je nezbytnou podmínkou pro správnou kvalifikaci TČ (včetně tzv. souběhů TČ) a pro určení povahy a stupně závažnosti TČ Většinou není v zákoně výslovně vyjádřen – interpretace, judikatura Nullum crimen sine lege certa!

Určete objekt TČ-ů § 247 TZ – Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství § 184 TZ – Pomluva § 204 TZ – Podání alkoholu dítěti § 213 TZ – Provozování nepoctivých her a sázek § 415 TZ – Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků

Předmět útoku

Hmotný předmět útoku NENÍ to samé co objekt! Fakultativní znak skutkové podstaty = mají jen některé TČ Lidé nebo věci, na které pachatel bezprostředně útočí, a tím zasahuje objekt TČ (chráněný zájem/hodnota) Např. střelec usmrtí Jana Nováka, čímž napadne hodnotu života člověka.

Hmotný předmět útoku Neumožňuje přesnou kvalifikaci TČ Jan Vopička způsobí smrt Janě Vomáčkové Vražda podle § 140 odst. 1 TZ? Zabití podle § 141 odst. 1 TZ? Těžké ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3 TZ? Loupež podle § 173 odst. 4 TZ? Znásilnění podle § 185 odst. 4 TZ? … Význam pro posouzení závažnosti TČ Význam pro individualizaci a konkretizaci TČ v trestním řízení (např. v obžalobě, rozsudku)

Objekt x předmět útoku Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem Např. porušení zájmu na ochraně zdraví Změna nebo možnost změny hmotného předmětu útoku = ÚČINEK TČ Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom, nebezpečí výbuchu Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku – nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)

Objektivní stránka trestného činu

Objektivní stránka Def.: Způsob spáchání TČ a jeho následky Obligatorní znaky skutkové podstaty Jednání Následek TČ Příčinný vztah mezi jednáním a následkem Fakultativní znaky skutkové podstaty Nemá každá sk. podstata, ale když má, MUSÍ být naplněny! Místo a čas jednání Hmotný předmět útoku a účinek TČ Prostředek použitý pro spáchání TČ …

1. Jednání Def.: Projev vůle ve vnějším světě Vůle – psychická stránka (vnitřní složka jednání) Nedostatek vůle – beztrestnost Vylučuje ji fyzické násilí (vis absoluta), křeče, mluvení ze spaní,… Ale jednání pod psychickým donucením (vis compulsiva) je jednáním z vůle (trestnost se posoudí individuálně) Projev vůle – fyzická stránka (vnější složka jednání) Chybí-li projev – beztrestnost Sama myšlenka pro jednání (trestnost) nestačí

Konání a opomenutí Jednání – Projev vůle ve vnějším světě Konání – vůle řídí svalový pohyb Opomenutí – vůle řídí zdržení se svalového pohybu TČ komisivní – lze spáchat pouze konáním TČ omisivní pravé omisivní – lze spáchat pouze opomenutím nepravé omisivní – lze spáchat konáním i opomenutím Neplést si s formami zavinění (úmysl a nedbanlivost)!

Určete druh TČ Komisivní Pravý omisivní Nepravý omisivní § 188 TZ – Soulož mezi příbuznými § 140 TZ – Vražda § 367 TZ – Nepřekažení TČ

Pravé omisivní TČ OBECNÁ POVINNOST KONAT je stanovená v TZ u jednotlivých TČ Její opomenutí zakládá odpovědnost za daný TČ, NE za následek! Příklady: § 150, 151 TZ – Neposkytnutí pomoci § 367 TZ – Nepřekažení TČ § 368 TZ – Neoznámení TČ …

Nepravé omisivní TČ Forma jednání není v TZ uvedena Které opomenutí lze postavit na roveň konání? § 112 TZ – opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen = ZVLÁŠTNÍ POVINNOST KONAT x obecná povinnost konat u pravých omisivních Její opomenutí zakládá odpovědnost za následek !

Prameny zvláštní povinnosti konat Povinnosti uložené zákonem/sek. pr. předpisem (ne TZ) ZoR – péče o dítě, Z o policii – povinnost zasáhnout, … Povinnost stanovená úředním výrokem Ustanovení opatrovníka soudem Povinnost vyplývající ze smlouvy Strážník úmyslně nekoná obhlídku a zloděj krade Povinnost vyplývající z dobrovolného převzetí povinnosti konat (garance) Pachatel nabídne slepci převedení přes přechod a nechá ho uprostřed, slepce srazí auto Povinnost vyplývající z předchozího ohrožujícího jednání (ingerence) Pachatel oběť bodne do ruky – úmyslné ublížení na zdraví Náhodný zásah tepny, krvácení – musí poskytnout pomoc, jinak odpovědnost za usmrcení (možná i vražda s nepřímým úmyslem)

Dvě jednání v jedné sk. podstatě Prvé je prostředkem k dosažení druhého § 209 TZ – Podvod „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou …“ Uvedení v omyl Obohacení § 185 TZ – Znásilnění „Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, …“ Užití násilí Soulož

2. Následek Def.: Porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ Porucha – zasažení chráněného zájmu Poruchové TČ Dokonány tehdy, když skutečně nastane porucha (jinak příprava nebo pokus TČ) Ohrožení – reálné nebezpečí vzniku poruchy Ohrožovací TČ Pro dokonání postačí pouhé ohrožení objektu Např. u TČ obecného ohrožení (§ 272 TZ) je následkem nebezpečí smrti, těžké újmy na zdraví, škody na majetku

Objekt x předmět útoku Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem Např. porušení zájmu na ochraně zdraví Změna nebo možnost změny hmotného předmětu útoku = ÚČINEK TČ Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom, nebezpečí výbuchu Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku – nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)

Druhy následků Následek – znak základní sk. podstaty Těžší následek – okolnost přitěžující (uložení trestu), resp. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (kvalifikovaná sk. podstata) Škodlivý následek – nutné zamezit nebo odstranit pro beztrestnost z důvodu účinné lítosti Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek – podmínka uložení výjimečného trestu

Následky majetkových deliktů Škoda způsobená t.č. (§ 138 odst. 1 TZ) Nikoli nepatrná (nejméně 5.000 Kč) Nikoli malá (nejméně 25.000 Kč) Větší (nejméně 50.000 Kč) Značná (nejméně 500.000 Kč) Velkého rozsahu (nejméně 5.000.000 Kč) Platí obdobně i pro určení prospěchu získaného TČ, hodnoty věci, újmy

3. Příčinná souvislost Vztah mezi jednáním a následkem TČ (a jednáním a účinkem TČ, když je znakem předmět útoku) Trestní odpovědnost pachatele jen tehdy, pokud svým jednáním následek skutečně způsobil Teorie podmínky (condicio sine qua non) Omezení trestní odpovědnosti Zásada umělé izolace jevů Zásada gradace příčinné souvislosti Nutnost zavinění

Teorie podmínky Příčinou je jev, bez něhož by jiný jev nenastal (nastal jinak) Jakákoliv podmínka, bez níž by následek nenastal (nastal jinak) se pokládá za příčinu Jednání musí být příčinou následku – následek je podmíněn jednáním pachatele

Teorie podmínky Příčiny Následek Opomenutí matky - spolupůsobení příčin Přejetí dítěte Rychlá jízda řidiče Postrčení babičky rošťákem Zlomená noha X Řádění heparinového vraha Mrtvá babička - výlučná příčina

Omezení trestní odpovědnosti Zásada umělé izolace jevů Z příčin a následků se izoluje Trestněprávně relevantní příčina = protiprávní jednání trestně odpovědného pachatele popsané ve sk. podstatě Trestněprávně relevantní následek Zásada gradace příčinné souvislosti Posouzení významu jednotlivých příčin (jednání) pro následek Pachatel je trestně odpovědný výhradně za zaviněné jednání

3. Fakultativní znaky objektivní stránky Místo TČ veřejně přístupné, na palubě, … Doba spáchaní TČ za války, při porodu, ve strážní službě, … Hmotný předmět útoku dítě, těhotná žena, cizí věc, motorové vozidlo, … Prostředek spáchání TČ se zbraní, tiskem, … Zvláštní způsob spáchaní TČ zvlášť surovým způsobem, hromadně účinným způsobem, opakovaně, …

Literatura Použitá v prezentaci Pro seminář Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. s. 151-180. Pro seminář Uvedena v Přehledu