zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Název příjemce Základní škola, Bojanov, okres Chrudim Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1105 Název projektu Škola nás baví Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 1/dum č. 19 Předmět: Fyzika Třída: VII. Ověření ve výuce dne: 28.5.2013

Předmět : Fyzika Ročník : sedmý Klíčová slova : optické přístroje, lupa, mikroskop, dalekohled, fotoaparát Jméno autora : Mgr. Lubomír Křapka Škola : Základní škola, Bojanov, okres Chrudim 538 26 Bojanov 90

Světelné jevy - V.

11. Optické přístroje Subjektivní Objektivní Jsou zařízení, která umožňují pozorovat a znamenávat oblasti, které jsou při pouhém pohledu okem nedosažitelné. Optické přístroje můžeme rozdělit do dvou skupin: Subjektivní Obraz vidíme přímo lidským okem Příklady: lupa, mikroskop, dalekohled Objektivní Obraz je zaznamenáván na vrstvu optických přístrojů není ovlivněn subjektivním vjemem člověka fotoaparát, kamera, projektory

Příliš drobné nebo vzdálené předměty není schopno lidské oko rozeznat – pozorujeme je pod příliš malým zorným úhlem. je to úhel mezi paprsky, které vycházejí z okrajových bodů předmětu a vnikají do našeho oka Zvětšit zorný úhel můžeme pomocí optických přístrojů – lupy nebo mikroskopu u drobných předmětů, dalekohledu u vzdálených předmětů předmět (detaily na předmětu) vidíme tehdy, jestliže ho vidíme pod zorným úhlem alespoň 1´

Úhel pohledu Výškový úhel: Hloubkový úhel: Zorný úhel: Úhel periferního vidění:

L u p a =spojka s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm Předmět umístíme mezi lupu a její ohnisko. Obraz: zdánlivý, přímý, zvětšený. Lupa zvětší zorný úhel. Běžné lupy zvětšují až 10x. Použití: v laboratořích při pozorování rostlin, drobných živočichů, minerálů, při čtení údajů na stupnicích přesných měřicích přístrojů, při čtení drobného písma, ve filatelii apod.

Lupa je jednoduchá spojná čočka o malé ohniskové vzdálenosti F F´ Při umístění předmětu mezi lupu a ohnisko vzniká zvětšený, vzpřímený a zdánlivý obraz

M i k r o s k o p Obraz získaný lupou je maximálně 20x zvětšený – je silně zkreslený Pro další zvětšení používáme soustavu 2 spojných čoček (objektiv a okulár) = mikroskop Dosahuje několikasetnásobné zvětšení Objeven v 16.století Holanďanem Jansenem

MIKROSKOP se skládá ze dvou optických soustav, každá je složena z několika čoček (spojky): Objektiv (1. soustava) – nachází se blíž pozorovanému předmětu vytváří skutečný zvětšený a převrácený obraz Okulár (2. soustava) –- nachází se blíž oku, vytváří zvětšený a zdánlivý obraz Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou spojných soustav čoček, které mají společnou optickou osu. Část mikroskopu, která je nazývána objektiv, má malou ohniskovou vzdálenost (řádově v milimetrech). Pozorovaný předmět se umístí blízko před předmětové ohnisko, takže vzniká skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Tento obraz vzniká mezi druhou částí mikroskopu, tzv. okulárem, a jeho předmětovým ohniskem. Vzniklý obraz pak pozorujeme okulárem podobně jako lupou, čímž získáváme další zvětšení. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech centimetrů.

DALEKOHLED se používá ke sledování vzdálených předmětů Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje. Podle konstrukce se optické dalekohledy dělí na : REFRAKTORY, jejichž objektiv je tvořen čočkou nebo soustavou čoček REFLEKTORY, jejichž objektiv je tvořen zrcadlem Využití: sledování přírody, různých sportovních a společenských akcí, astronomických objektů… Běžné dalekohledy mají zvětšení několik desítek, astronomické dalekohledy i několik tisíc.

Podle hlavního určení se rozlišují: dalekohledy astronomické dalekohledy pozemní (terestrické) včetně zaměřovacích a geodetických divadelní kukátka triedry (používá se v turistice, myslivosti, námořnictví, vojenství ) a další. Spojné hranoly mezi objektivem a okulárem umožní, že obraz se 4 x odrazí, takže původně převrácený obraz je narovnán. Navíc se tak zkrátí konstrukční dálka dalekohledu, takže lze použít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností

Současný největší dalekohled světa má průměr 10,4 m a najdete jej na Kanárských ostrovech. Ale brzy se to může změnit. Evropské státy se rozhodly vybudovat největší pozemskou observatoř s dalekohledem o průměru 42 m. Virtuální prohlídka hvězdárnou

Fotoaparáty Filmové – ve fotoaparátu je film pokrytý chemikáliemi, který je citlivý na světlo. Při vyvolávání filmu vznikne nejprve negativ (v místech, kam dopadlo světlo, je film tmavý). Po promítnutí na fotografický papír , který opět obsahuje chemickou látku citlivou na světlo, získáme pozitiv (z tmavých míst negativu se stanou místa světlá a naopak). Čím delší objektiv má fotoaparát (u profesionálních fotoaparátů), tím lépe mohou zobrazit i vzdálené předměty jakoby zblízka. Čím má objektiv větší ohniskovou vzdálenost, tím je také obraz na filmu větší. Objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností nazýváme teleobjektivy. Instantní je typ fotoaparátu se samovyvolávacím filmem. Nejznámější z nich jsou ty, které původně vyráběla společnost Polaroid. Digitální – s rozvojem elektroniky je optický přenos nahrazen přenosem elektronickým

Čím delší objektiv má fotoaparát (u profesionálních fotoaparátů), tím lépe mohou zobrazit i vzdálené předměty jakoby zblízka. Čím má objektiv větší ohniskovou vzdálenost, tím je také obraz na filmu větší. Objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností nazýváme teleobjektivy.

Digitální fotoaparát fotografický film je zde nahrazen čipem, jehož povrch se skládá z pixelů (několik miliónů bodů). Čip převádí světelnou informaci o předmětu na informaci elektronickou. Ta se ukládá do paměti přístroje. Možnosti využití zařízení ZOOM Výhody: elektronická paměť umožňuje uložit několikanásobně větší počet snímků než film Snímky můžeme před vytisknutím na počítači upravovat Podobně pracuje i digitální videokamera

Zoom (česky – přiblížení) je jeden z parametrů objektivu, jež značí schopnost objektivu přibližovat. Zoom lze též nahrazovat digitálně na úkor kvality obrazu. Přeneseně se také slovem zoom nazývají objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností (jinak též transfokátor, pankratický objektiv). Pomocí jediného objektivu lze přecházet např. ze širokoúhlého snímku na snímek teleobjektivem. Daní za jednoduché nastavování ohniskové vzdálenosti bývá, v porovnání s objektivy pevné ohniskové vzdálenosti, složitější konstrukce, horší obrazové parametry, vysoká hmotnost a cena.

Odkazy a použitá literatura: Kolářová R., Bohuněk J., Fyzika pro 7. ročník základní školy, Prometheus, ISBN 80-7196-119-1 Kolářová R., Bohuněk J., Fyzika pro 9. ročník základní školy, Prometheus, ISBN 80-7196-193-0 Jáchim F., Tesař., Fyzika pro 7.ročník základní školy, SPN, ISBN 80-7235-116-8 Rauner K. a kol., Fyzika 7., Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus, ISBN 80-7238-432-7 Bohuněk J., Pracovní sešit k učebnici fyziky 8, Prometheus, ISBN 80-7196-270-0 Rauner K. a kol., Fyzika 8 Pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus, ISBN 80-7238-526-7 [Clipart] www.google.com