Škody působené zvěří. na lesních porostech a zemědělských plodinách Škody působené zvěří na lesních porostech a zemědělských plodinách Autor: Ing. Petr Spurný 7.6.2012

Škody na lesních porostech Ochrana lesních porostů proti škodám způsobovaných zvěří představuje pro vlastníka lesa nemalou položku v jeho rozpočtu. Dochází ke konfliktu zájmů mezi vlastníkem lesa, jehož cílem je vypěstovat kvalitní sortimenty dříví a nájemcem honitby, který má zájem na chovu a lovu zvěře. Tyto dva zájmy nemusí být vždy v souladu a mohou způsobovat nemalé problémy.

Výpočet škod zvěří na lesních porostech upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č.55/1999 Sb. ze dne 15.3.1999

Rozeznáváme následující druhy škod zvěří: škoda ze zničení lesního porostu dle §8 vyhlášky – označená jako S6 škoda snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty dle § 9 odst.4 vyhlášky – S 7.2

škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin dle § 10 odst. 1 škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem dle §11 odst. 1a 2 vyhlášky – S 9.1 škoda z předčasného smýcení lesního porostu dle § 7 – S5 škoda z mimořádných opatření § 14 odst.1 – S 11.1

Příklady škod. způsobených na lesních. porostech zvěří dle vyhlášky. č Příklady škod způsobených na lesních porostech zvěří dle vyhlášky č.55/1999 Sb.

Škoda ze zničení lesního porostu – jednorázová škoda Škoda S6 může být i škodou prvotní, kdy např. byl porost poškozen okusem zvěří natolik, že sazenice odumírají nebo může dojít k vyrývání černou zvěří (vytažení sazenic vysokou zvěří) .

Škoda ze zničení lesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce : S6 = Hlpa - Aa kde S6 = škoda ze zničení lesního porostu Hlpa = hodnota lesního porostu před zničením (Hlpa = Thlpa . zakmenění) Aa = hodnota mýtní výtěže, která se rovná rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního porostu vypočtená podle vzorce

Aa = Hm . (Cs – Tn) kde Hm = objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m3 Cs = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m3, zjištěná podle zvláštního předpisu ( zákon č.151/1997 Sb). Doporučuji vycházet z cen uveřejňovaných v časopisu Lesnická práce. Tn = hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo Škoda S6 se uplatňuje zejména na kulturách, kde došlo ke zničení sazenic (nepředpokládá se jejich další růst). Uplatňuje se na redukované ploše odvozené z počtu poškozených sazenic, samostatně dle dřevin. Při výpočtu škody S6 se škoda z předčasného smýcení lesního porostu podle §7 samostatně nevypočítává.

Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří - roční škoda . se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6. Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.

Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří se vypočte dle vzorce: S 7.2 = Z . K2 . Np/N kde S 7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří (nebo hospodářskými zvířaty) . tato škoda se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6. . Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok. Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze 6 vyhl.55/1999 Sb. K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození ,jehož hodnota se určí podle přílohy č.8 Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek minimálního počtu stanovených vyhláškou 82/1996 Sb. nahrazena vyhl.č.139/2004 Sb. N = skutečný počet jedinců , maximálně však do výše 1,3 násobku minimálního počtu stanoveného vyhláškou

Metodika zjišťování: v terénu zjistíme počet poškozených jedinců Np a N skutečný počet ( dle dřevin): pokud jsou poškození jedinci rovnoměrně rozmístěni po ploše porostu (skupiny) vztahujeme škodu na celou plochu, v případě, že poškození je koncentrováno do určité části porostu , vztahujeme škodu pouze na tuto konkrétní část. podle stupně poškození zjistíme koeficient K2 dle přílohy 8. Poškození může být slabé, střední, silné a velmi silné. Stupeň poškození 1 (slabé) a poškození 1% jedinců (musí být rovnoměrně po celé ploše) se nehradí. Rovněž tak škody v oplocenkách se nehradí. Nehrazení některých škod vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2 zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v platném znění. zjistíme z přílohy č.6 hodnotu Z vypočítáme výši škody v Kč/m2 x plocha = S7.2

Škoda ze snížení produkce porostu v důsledku záměny dřevin Tato škoda může vzniknout jako následná škoda, kdy porost je poškozován pravidelně zvěří např.okusem a původní dřevina byla nahrazena jinou (nálet břízy…) S8 = Hlpu1/ u1-Hlpu2/u2 kde S8 = roční škoda ze snížení produkce lesního porostu v důsledku záměny dřevin , Hlpu1/u1 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu s cílovou skladbou dřevin (bez uplatnění srážek), Hlpu2/u2 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostu se současnou (zaměněnou nebo náhradní) skladbou dřevin ( bez uplatnění srážek). srážku je možno uplatnit pouze v případě lesa nízkého.

Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem nebo přibližováním dříví: počítá se za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2 nebo přesahuje 10% obvodu kmene uplatňuje pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce: S 9.1 = Hlpu . K3 . 1 / 1,02n . Np/N

kde S 9.1 = škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. Hlpu = hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy .1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku u K3 = koeficient uvedený v příloze č.9 n = obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody Np = počet poškozených stromů N = počet stromů celkem U škody způsobené mechanickým poškozením stromů s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30%.

Škoda z předčasného smýcení lesního porostu Jedná se o škodu, která může vzniknout jako důsledek pravidelného poškozování porostu např.ohryzem-loupáním. S5 = Hlpa . Mn/100, S5 = škoda z předčasného smýcení lesního porostu, Hlpa = hodnota lesního porostu v roce předčasného smýcení lesního porostu, Mn = procento mýtní nezralosti, jehož hodnota se zjistí podle přílohy č.5 .

V §2 odst. 3 je uvedeno – Tabulkové hodnoty lesního porostu ve věku a V §2 odst. 3 je uvedeno – Tabulkové hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Thlpa ) pro účely této vyhlášky se pro zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin , bonit a věku porostu zjistí podle přílohy č.1. Hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen Hlpa) v jednotlivých vzorcích se vypočtou vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č.2 se zdůvodnění a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2, na které k poškození došlo.

Příloha 1: Thlpa pro věk 1 až 5let je uveden v tabulce č.1 Thlpa pro věk nad 5 let včetně až do maximálního obmýtí se zjistí podle vzorce Thlpa = P0 + P1 * a + P2 * a2 + P3 * a3 Thlpa = tabulková hodnota lesního porostu ve věku a vypočtená na 4 desetinná místa a = věk porostu P0-P3 = koeficienty polynomu dle skupin lesních dřevin a bonit uvedené v tabulkách č. 2 - 14

Mna = M0 + M1 * a + M2 * a2 + M3 * a3 Příloha 5: Procento mýtní nezralosti pro věk porostu 1 až 20 let je rovno 100. Procento mýtní nezralosti pro věk porostu nad 20 let až do maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin se zjistí pomocí vzorce: Mna = M0 + M1 * a + M2 * a2 + M3 * a3 M0-M3 v tabulkách 1 – 13 , definiční obor je od 21 let do max.obmýtí. Z vypočtené hodnoty se použije pouze celočíselná část, vyjde-li hodnota vyšší než 100, je hodnota rovna 100, naopak vyjde-li hodnota menší než nula (záporné číslo), je hodnota rovna 0.

Škoda z mimořádných opatření Škoda z mimořádných opatření se vypočte jednorázově podle vzorce: S 11.1 = Km S 11.1 = škoda z mimořádných opatření Km = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady Mezi mimořádné opatření patří mimo jiné činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např.okusem . Uvádí se zde skutečné náklady. Nejlépe uplatňovat tuto škodu v posledním roce, kdy by měla být kultura zajištěna.

Škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech

V současné době neexistuje žádný obecně závazný právní předpis , dle kterého by bylo možno takovou škodu vyčíslit. V tomto případě se rozumí škodou to o co se majetek poškozeného v důsledku události zmenšil. Například výše vynaložených nákladů na: Přípravu půdy – osivo – sadbu Ošetřování zemědělské kultury Hnojivo Pohonné hmoty Sklizeň Mzdu apod. K vyčíslení škody na zemědělských plodinách lze využít některých již zpracovaných podkladů.

Zákon 449/2001 Sb. v § 52 stanoví odpovědnost uživatele honitby 1) Uživatel honitby je povinen hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,vinné révě,ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř 2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. 3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se sprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li , že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou , za niž neodpovídá.

Příklady škod Na polních plodinách, zemědělských pozemcích a porostech

Opatření k zabránění škod zvěří §53 Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ( 289/1995 Sb. §32) ukládají vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

Neuhrazované škody zvěří § 54 Odst.2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jednicích poškozených je na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.

Uplatnění nároků § 55 Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit: U škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1.7. předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout . Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne , kdy poškozený uplatnil svůj nárok nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn v uvedených lhůtách.

Postupy při oceňování výše náhrady škody, která byla způsobena v honitbě na honebních pozemcích , polních plodinách zvěří Je třeba zjistit: skutečný rozsah a plochu, na které byla škoda způsobena kdo škodu způsobil – na jakém pozemku, plodině nebo porostu předpokládanou dobu – časové období vzniklé škody provést předběžný odhad škody zvěří v Kč pořídit fotodokumentaci – rozsah škod, druh zvěře v případě škody většího rozsahu je vhodné přizvat soudního znalce nebo odborného pracovníka pokud je škoda takového rozsahu, že ji nelze objektivně vyčíslit, poškozený ji vyčíslí do 15-ti dnů po provedení sklizně

Společné jednání uživatele honebního pozemku a uživatele honitby: Je třeba dosáhnout při společném jednání objektivního hodnocení. Je možno vycházet ze zjištění – poznatků soudních znalců. Nejvhodnější cesta řešení náhrady škody – cesta vzájemné dohody. Způsob řešení vzájemnou dohodou – nestanovuje právní předpis Způsob plnění: Finanční částka, naturální – zvěřina, brigádnická výpomoc – sběr kamenů aj.

Škody na polních plodinách Pravidla a postupy – JUDr.Antonín Charvát, Ing.Jan Mikulka Uvedeny doporučené postupy. Sazby Kč/m2 zničené plochy – orientační ceny. Výše škody se určí dle skutečných výnosů a aktuálních cen.

Obsah zápisu z jednání: Účastníci jednání. Místo jednání. Datum – čas jednání. Průběh jednání. Závěry z jednání. Podpisy účastníků.

Děkuji za pozornost . Ing.Petr Spurný, soudní znalec