Politologie a mezinárodní vztahy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vývoj politické mapy Evropy
Advertisements

OSN OSN= organizace spojených národů
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
FUNGOVÁNÍ EUROZÓNY, FEDERATIVNÍ PRVKY V EU
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Mezinárodní integrace
NATO.
Svět Západu a vznik NATO
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
EVROPSKÁ INTEGRACE EU – OP VK – III/2 ICT DUM 4
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_18.
Jsme v EU, buďme v obraze. Výhody a nevýhody členství v EU Jarolím Antal.
KOMBI Obsah shrnutí: Důvod vzniku a cíle evropské integrace
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce III_Shrnutí_Riskuj Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod.
POLITICKÝ A EKONOMICKÝ VÝVOJ EVROPY
ZEMĚPIS 9. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
W.P Výbor regionů Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování místní dimenze.
Barbora Votavová, Vendula Šimanová
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Politické faktory cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Aneta Králová Jana Kellerová.
SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE
Romana Zabořilová ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_012.
Najdi na slepé mapě Evropy státy podle zadání
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
VY_32_INOVACE_2D.9.14 Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 9. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Státy Evropy regionální dělení.
EVROPA A EUROATLANTICKÝ PROSTOR I: STUDENÁ VÁLKA
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Základy společenských.
ČR A JEJÍ POSTAVENÍ V SOUDOBÉM SVĚTĚ
STÁTY EVROPSKÉ UNIE Zpracovaly: Jana Kroupová Kristýna Kocarová Kristýna Kocarová.
Polovina 50. let 20.století Milan Šimek Dějepis a občanská výchova
EVROPSKá UNIE.
Evropská unie - vznik vznik 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) navazovala na evropský integrační proces od padesátých let.
Evropská Integrace Aneb jak to vše začalo
Jméno autora: František Sajdl Třída/ročník: H4A, 4ročník
Kavříková, Bělinová, Březinová, Štěrbová
Monika Matysová.  Belgie  Nizozemsko  Lucembursko  Itálie  Francie  Německo.
Aktuální otázky NATO a nový Strategický koncept Obsah 1.Nový Strategický koncept NATO 2.Kolektivní obrana 3.Spolupráce s Ruskem 4.Zahraniční operace 5.Nejnovější.
Společná bezpečnostní a obranná politika EU Tomáš Weiss. 1
Strategické bezpečnostní dokumenty České republiky
Historický vývoj EU Petra Henychová.
EVROPSKÁ INTEGRACE.
EVROPSKÁ UNIE.
NATO Severoatlantick á Aliance (NATO) byla založena 4.dubna 1949 ve Washingtonu na z á kladě Severoatlantick é smlouvy, kterou podepsalo 12 nez á vislých.
Kapitola 13: Evropské bankovnictví, Evropská centrální banka
Otázky po válce Období po 2. sv. válce. Charakter doby velmoci řeší uspořádání světa řeší, zda mají potrestat viníky války konference v Postupimi (Německo,
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
EVROPSKÁ INTEGRACE.
EVROPA EVROPSKÁ UNIE VY_32_INOVACE_07-48 Ročník: VIII. ročník
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Mezinárodní organizace
STUDENÁ VÁLKA 1.
Polovina 50. let 20.století Milan Šimek Dějepis a občanská výchova
Název školy: ZŠ a MŠ,Veselí nad Moravou,Kollárova1045
Název školy: Základní škola a mateřská škola Domažlice , Msgre B
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Evropské hospodářství
VY_32_INOVACE_07_Zeměpis_8.ročník 15_Evropská unie, NATO
Mezinárodní vztahy prezentace č.1.
EVROPSKÁ INTEGRACE.
NATO Severoatlantická aliance.
Anotace Žák se seznámí s problematikou vzniku, historií a fungováním Severoatlantické aliance a jejím významem pro obranyschopnost České republiky Autor.
Severoatlantická aliance
Transkript prezentace:

Politologie a mezinárodní vztahy Vývoj a stav současné kolektivní bezpečnosti a bezpečnostní architektury Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Cíle přednášky Vysvětlit pojmy kooperativní bezpečnost, kolektivní bezpečnost, kolektivní obrana Rámcově představit prvky evropské bezpečnostní architektury Nastínit jejich vývoj, postavení a vzájemné vztahy

Obsah přednášky Kooperativní bezpečnost Kolektivní bezpečnost Kolektivní obrana Bezpečnostní architektura Geneze (evropské) bezpečnostní architektury Prvky (evropské) bezpečnostní architektury Vztahy v rámci (evropské) bezpečnostní architektury Shrnutí Doporučené studijní zdroje

Kooperativní bezpečnost Systém prevence vypuknutí ozbrojeného konfliktu založený na omezování a regulaci vojenské síly do takové míry, která znemožňuje úspěšnou agresi Janne E. Nolan: Kooperativní bezpečnost je model mezistátních vztahů, ve kterém se očekává výskyt sporů, jež jsou ale řešeny v rámci norem a zavedených procedur. Při tolerování diverzity a animozity mezi odlišnými vládami a kulturami umožňuje tento druh mezinárodního systému řešení konfliktů bez nasazení masového násilí Richard Cohen a Michael Mihalka: Kooperativní bezpečnost je pokračující úsilí ke snížení rizika vypuknutí války, přičemž toto úsilí není zaměřeno vůči specifickému státu nebo koalici států Janne E. Nolan – Kolumbijská univerzita (USA), specialistka v oblasti politiky národní bezpečnosti, vojenské strategie, jaderné doktríny, protiraketové obrany a vojenské kosmické politiky Richard Cohen a Michael Mihalka – výzkumní pracovníci Marshalova centra v Ga-Pa, autoři studie „Cooperative Security: New Horizons for International Order“

Kooperativní bezpečnost Principy kooperativní bezpečnosti: dosažení striktní kontroly jaderných sil založené na již existujících smlouvách vytvoření režimů pro konverzi zbrojního průmyslu, které by bránily proliferaci konvenčních zbraní vznik kooperativních dohod v oblasti konvenčních sil, které by podpořily jejich obrannou konfiguraci koncipování všeobecně podporovaného konceptu pro efektivní a legitimní intervenci podpora transparence a regulace šíření pokročilých (zbrojních) technologií OBSE – příklad organizace kooperativní bezpečnosti

Kolektivní bezpečnost Systém zahrnující všechny státy a zaměřený na udržení míru a bezpečnosti v případě jeho ohrožení nebo porušení některým státem nebo státy, a to i státy nečlenskými Snaha o překonání anarchie v mezinárodních vztazích, kde je každý stát nucen udržovat vojenskou moc k zajištění vlastního přežití V tradičně pojatém systému kolektivní bezpečnosti je základním rysem ochrana systému před protiprávním chováním ze strany států; od 90. let 20. stol. je toto pojetí rozšířeno i na nestátní subjekty Předpokladem kolektivní bezpečnosti je zákaz použití síly a hrozby silou v mezinárodních vztazích a povinnost řešit všechny mezinárodní spory pokojnými prostředky

Kolektivní bezpečnost Bezpečnost zajišťována mezinárodní organizací, která je pověřena v případě napadení kteréhokoliv členského státu organizovat kolektivní akci za účelem obnovení mezinárodního míru Prvky kolektivní bezpečnosti: pokojné řešení sporů donucovací opatření podle čl. VII Charty OSN úprava zbrojení a odzbrojení OSN – příklad organizace kolektivní bezpečnosti

Kolektivní bezpečnost: nedostatky Členové RB OSN s právem veta mají možnost blokovat jejich zájmům odporující rezoluce RB OSN Žádná agrese, které se dopustila velmoc, nebyla odstrašena nebo odražena uplatněním principů kolektivní bezpečnosti Kolektivní bezpečnost předpokládá, že všechny státy mají společný zájem na zastavení agrese Jednotlivé státy nejsou ochotné riskovat konflikt proti silným protivníkům nebo v oblastech, kde nemají reálné zájmy Přijaté opatření velké skupiny států odrážejí nejnižší společný jmenovatel, o kterém lze dosáhnout shody – jsou proto málo účinné

Kolektivní obrana Systém společné obrany vůči státům, které nejsou členy daného uskupení Aliance zvyšuje bezpečnost členů - prostředek obrany proti agresi jiných nebo mocnějších států nebo jako prostředek sdílení kapacit pro prevenci nebo potírání hrozeb ze strany nestátních aktérů Kolektivní obrana vyjadřuje závazek členských států příslušné organizace k poskytnutí pomoci (včetně vojenské) Předpokladem fungování koalice je, že její členové musí: mít společný cíl, se shodovat v hodnocení hrozeb, být schopni sjednotit své síly v případě nutnosti Příklady organizací kolektivní obrany – NATO, Varšavská smlouva, Západoevropská unie, CENTO, ANZUS aj.

Článek 5 Bruselské smlouvy (1948) Kdyby se některá z vysokých smluvních stran stala předmětem ozbrojeného útoku v Evropě, ostatní smluvní strany poskytnou ve shodě s článkem 51 Charty Spojených národů straně takto napadené veškerou vojenskou i jinou pomoc a podporu, která je v jejich moci.

Článek 5 Washingtonské smlouvy (1949) Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 4 Varšavské smlouvy (1955) Dojde-li v Evropě k ozbrojenému útoku proti jednomu státu nebo několika státům zúčastněným na Smlouvě se strany kteréhokoli státu nebo skupiny států, každý stát zúčastněný na Smlouvě na základě práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, v souhlase s článkem 51 Charty OSN, poskytne státu nebo státům, které byly takto napadeny, okamžitou pomoc, individuálně i v dohodě s ostatními státy zúčastněnými na Smlouvě a to všemi prostředky, které považuje za nutné, včetně použití ozbrojené síly. Státy zúčastněné na Smlouvě budou se neprodleně radit o společných opatřeních, která je nutno podniknout pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. O opatřeních podniknutých na základě tohoto článku bude zpravena Rada bezpečnosti v souhlase s ustanoveními Charty OSN. Tato opatření budou zastavena, jakmile Rada bezpečnosti učiní opatření nutná k obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 42 Lisabonské smlouvy (2008) Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace Spojených národů. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

Bezpečnostní architektura Systém institucionálního uspořádání vztahů mezi státy (resp. institucemi) zaručující jejich bezpečnost. Vychází z předpokladu, že otázky a problémy spojené s bezpečností států nelze komplexně řešit individuálně nebo zajistit za pomocí jen jedné instituce Současný charakter bezpečnostních hrozeb a rizik naopak vyžaduje soustavu vzájemně propojených a podporujících se institucí a struktur, které spojují evropské a severoamerické země do systému propojených a vzájemně si pomáhajících struktur

Geneze bezpečnostní architektury Charakter i způsob řešení mezinárodně-bezpečnostních otázek byl do skončení studené války ovlivňován ideologickou konfrontací Východu a Západu v čele se SSSR a USA Bipolární blokové rozdělení států a uspořádání mezinárodních vztahů přinášelo neustálé napětí mezi oběma bloky, ale i určitou stabilitu (mj. zakonzervování některých potenciálních konfliktů) Postupný rozklad socialistického bloku (včetně vůdčího Sovětského svazu) vede k ukončení studené války a nastoluje otázky: Jaký bude příští mezinárodní řád, který bude určovat základní pravidla vztahů mezi státy? Čím bude nahrazen antagonismus bipolárního uspořádání? Jaká budou kritéria určující mocenské postavení států? Jaká bude role organizací hrajících klíčovou roli v předchozím období (Varšavská smlouva vs. NATO)?

Geneze bezpečnostní architektury I. fáze - euforie: 90. léta - optimismus a euforie (ukončení zbrojení a hrozby jaderného konfliktu) Zahájení nových forem spolupráce (mj. na bázi OSN a KBSE/OBSE) Nastartování dlouhodobého procesu politické, hospodářské i společenské transformace zemí střední a východní Evropy a hledání jejich bezpečnostního ukotvení Rozpad Sovětského svazu a politická a ekonomická destabilizace většiny postsovětského prostoru Rozpad hospodářských a bezpečnostních struktur socialistického bloku (RVHP a Varšavská smlouva) Prohlubování evropského integračního procesu (vznik Evropské unie)

Geneze bezpečnostní architektury II. fáze - vystřízlivění: Spíše než nové partnerství a formy spolupráce v mezinárodních vztazích se začíná projevovat fragmentace zájmů Logický důsledek stavu, že byl svět zbaven sevření dvou bloků. To sice přineslo obecné uvolnění v mezinárodní politice, nicméně zároveň zkomplikovalo schopnost dosažení konsensu při řešení aktuálních otázek Nejvýrazněji se tato skutečnost projevila při propuknutí konfliktu v Jugoslávii a v dlouhodobé neschopnosti jej efektivním způsobem řešit

Geneze bezpečnostní architektury III. fáze evoluční a pragmatická: Postupná integrace států střední a východní Evropy do západních integračních struktur (NATO, EU) Postupné prohlubování integrace těchto struktur a hledání/doplňování nových směrů jejich činnosti, mj. s ohledem na vývoj bezpečnostního prostředí a nové hrozby a rizika

Geneze bezpečnostní architektury Členové NATO & EU (ES) Členové NATO (pouze) Členové EU (pouze) Ostatní evropské státy Členové Varšavské smlouvy Ostatní státy Ostatní komunistické státy

Prvky evropské bezpečnostní architektury OSN – Organizace spojených národů (KBSE – Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě) OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Rada Evropy Evropská unie NATO – Organizace Severoatlantické smlouvy Západoevropská unie Prvky specifické pro postsovětský prostor pod vedením Ruska: SNS - Společenství nezávislých států OSKB (CSTO) – Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti Šanghajská organizace pro spolupráci

Evropská bezpečnostní architektura EAPC/PFP MONAKO VATIKÁN NATO BĚLORUSKO KAZACHSTÁN KYRGIZSTÁN TÁDŽIKISTÁN TRKMENISTÁN UZBEKISTÁN KANADA USA ANDORA BOSNA- HERCEGOVINA LICHTENŠTEJNSKO SAN MARINO SRBSKO ČERNÁ HORA BELGIE BULHARSKO ČESKÁ REPUBLIKA DÁNSKO ESTONSKO FRANCIE ITÁLIE LITVA LOTYŠSKO LUCEMBURSKO MAĎARSKO NĚMECKO NIZOZEMÍ POLSKO PORTUGALSKO RUMUNSKO ŘECKO SLOVENSKO SLOVINSKO ŠPANĚLSKO VELKÁ BRITÁNIE CHORVATSKO ALBÁNIE ISLAND NORSKO TURECKO ARMÉNIE ÁZERBAJDŽÁN GRUZIE MOLDÁVIE RUSKO UKRAJINA SNS E U O B S E MAKEDONIE ŠVÝCARSKO FINSKO MALTA RAKOUSKO ŠVÉDSKO IRSKO KYPR RADA EVROPY

Prvky bezpečnostní architektury - OSN OSN nemá v evropské bezpečnostní architektuře roli zásadního aktéra Vymezuje mimo jiné základní mezinárodněprávní rámec (například formou konkrétních rezolucí či sankcí) O posílení její pozice dlouhodobě usiluje Ruská federace

Prvky bezpečnostní architektury - OBSE Na začátku 90. let byla KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě) považována za vhodný základ pro novou bezpečnostní architekturu Evropy a byl zahájen proces její institucionalizace vedoucí k vytvoření OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Dnes má 56 členů a jedná se o „největší regionální bezpečnostní organizace na světě“, příklad organizace kooperativní bezpečnosti Hraje roli při prevenci konfliktů, post-konfliktní obnově a monitorování demokratičnosti volebních procesů (ODIHR) ODIHR - Office for Democratic Institutions and Human Rights, úřad který vysílá pozorovatele na kontrolu při volbách v zemích sdružených v OBSE

Prvky bezpečnostní architektury - RE Rada Evropy (RE) - založena 1949, dnes 47 členů (+ 5 pozorovatelů) Hlavní cíle po roce 1989: sloužit jako politické fórum a ochránce lidských práv v post- komunistických zemích pomáhat zemím střední a východní Evropy provádět a stabilizovat politické, právní a ústavní reformy poskytovat znalosti v oblastech jako jsou lidská práva, místní demokracie, vzdělávání, kultura a životní prostředí Dnes posilování aktivit v oblastech: demokracie a lidská práva (Evropská úmluva o lidských právech 1950/53, Evropský soud pro lidská práva – 1998), sociální soudržnost, bezpečnost občanů, demokratické hodnoty a kulturní rozmanitost tvorba závazných evropských smluv (lidská práva, boj proti organizovanému zločinu, prevence mučení atd.)

Prvky bezpečnostní architektury - EU Maastrichtská smlouva (1992/1993) obsahuje dohodu o vývoji společné zahraniční a bezpečnostní politiky, “včetně případného vytvoření společné obranné politiky, která by mohla časem vést ke společné obraně” Od roku 1998/1999 formování Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP) 2003 - deklarovaná snaha převzít část zodpovědnosti za bezpečnost (nejen v prostoru EU/Evropy, ale v globálním měřítku) Ne konkurence vůči NATO, ale partner (Berlín+, poskytnutí schopností a společných prostředků NATO pro EU) EU po roce 2003 začíná realizovat vlastní operace

Prvky bezpečnostní architektury - NATO NATO – základní pilíř evropské obrany – organizace kolektivní obrany NATO je věnováno samostatné téma

Vztahy v rámci bezpečnostní architektury EU, NATO, OBSE - základní pilíře evropské bezpečnostní architektury Již v prosinci 1990 plánovali ministři zahraničních věcí států NATO trojstranný rámec podpory evropské bezpečnosti: „Třemi klíčovými elementy evropské bezpečnostní architektury jsou Aliance, proces evropské integrace a KBSE (OBSE).“ K rozvoji pravidelných kontaktů a zintenzivnění výměny informací uvedených organizací přispěla až spolupráce v souvislosti s řešením konfliktu v bývalé Jugoslávii Vztahy mezi NATO a OBSE vycházejí z tzv. platformy kooperativní bezpečnosti (1999) – vyjádření připravenosti použít institucionální zdroje NATO na podporu činnosti OBSE

Vztahy v rámci bezpečnostní architektury Viz také summit NATO v Istanbulu (2004), kdy se hlásí ke spolupráci s OBSE v oblastech prevence konfliktů, postkonfliktní obnovy, boje proti terorismu atd. Vztahy mezi EU a OBSE se rozvíjejí již od dob KBSE Vztahy mezi EU a NATO – formálně od roku 2002, kdy byla přijata deklarace EU-NATO o ESDP Berlín plus (2003) Mechanismus vzájemných konzultací Výměna informací probíhá mezi uvedenými organizacemi napříč různými institucionálními úrovněmi ESDP- European Security and Defence Policy

Vztahy v rámci bezpečnostní architektury EU – naplnění potenciálu Lisabonské smlouvy v praxi a další podoba vztahů s NATO a USA NATO – nová strategická koncepce (tradiční obranný charakter, působnost mimo euroatlantický prostor, Afghánistán) USA – míra ochoty angažovat se v evropských záležitostech Doporučení (Atlantic Council - USA 2006): NATO a EU musí mít funkční mechanismus umožňující rychlou koordinovanou reakci v krizových situacích NATO a EU musí mít kompatibilní schopnosti NATO a EU musí mít vojenské i nevojenské schopnosti umožňující reagovat na širokou škálu úkolů NATO a EU musí mít fungující konzultační platformu NATO i EU by měly hrát klíčovou roli v transatlantické bezpečnosti Atlantic Council – založen V USA v letech 1961-1962 a slouží jako platforma k transatlantické kooperaci a mezinárodní bezpečnosti

Shrnutí Evropská bezpečnostní architektura je institucionálním komplexem organizací kooperativní i kolektivní bezpečnosti a obrany Vznikala na pozadí dramatických geopolitických změn na konci XX. století Klíčovými prvky současné evropské bezpečnostní architektury jsou NATO, EU a OBSE, doplňované dalšími organizacemi (RE aj.) Česká republika je členem všech relevantních organizací a z tohoto pohledu je její bezpečnost historicky bezprecedentně ukotvena

Politologie a mezinárodní vztahy Vývoj a stav současné kolektivní bezpečnosti a bezpečnostní architektury Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326