8 projektů v současné sociologii ➢ konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu ➢ syntéza vícera teoretických přístupů ➢ zpřesňování teoretického výzkumného programu ➢ dialog mezi vícero teoretickými přístupy ➢ rozšíření nebo rekonstrukce stávajících teoretických přístupů ➢ zájem o teoretickou minulost a klasiky ➢ diagnóza současných sociálních podmínek ➢ rozpuštění sociologické teorie (podle Camic & Gross 1998)

konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu Úkolem sociologické teorie je vytvořit analytické nástroje – pojmy, explanační tvrzení, interpretační vodítka či rámce – přímo aplikovatelné při výzkumu empirických problémů. Např. teorie příčin genderové stratifikace, zdrojů veřejného násilí P.Bourdieu J.Coleman M.Callon, B.Latour M.Foucault

syntéza vícera teoretických přístupů nebo obecná teorie společnosti Přesvědčení, že nyní je možné dosáhnout celkovou syntézu dříve rozdílných teoretických perspektiv. R.Collins J.Alexander R.Munch A.Giddens N.Luhmann

zpřesňování teoretického výzkumného programu Zatímco různorodost syntetických teorií vytváří teoretické různice spíše než spolupráci a kumulativní pokrok, v jednotlivých dílčích oblastech dochází k mezitím pokrokům. Jedná se zpravidla o školy nebo skupiny, které teorii úzce váží na empirický výzkum. teorie racionální volby - J.Coleman, M.Hechter institucionální analýza (opírající se např. o historickou sociologii Ch.Tilly figuracionistická sociologie N.Eliase teorie sociálních sítí M.Granovetter actor-network theory – Callon, Latour analytický marxismus diskurzní analýza

dialog mezi vícero teoretickými přístupy Pluralita teoretických přístupů je vítána jako plodný dialog různých teoretických perspektiv. Z.Bauman explicitně: Mouzelis (1995), Levine (1995)

rozšíření nebo rekonstrukce stávajících teoretických přístupů Mnoho současných teoretiků vidí nebo alespoň donedávna vidělo svou roli v nalezení a vyplnění některého z prázdných konceptuálních, metodologických, sociálních, morálních apod. míst dosud nepokrytých sociologickou teorií B.Turner – tělo čas a prostor - J.Urry Habermas – teorie komunikativního jednání H.Joas – pragmatismus + Mead – Creativity of Action studium diskurzů – van Dijk, N.Fairclough iniciační role sociálních hnutí – feministická teorie, postkolonialismus, environmentalismus apod.

zájem o teoretickou minulost a klasiky Trvale prospívají projekt sociologické teorie. „Myšlenky XY si nezaslouží zapomenutí, protože významnou měrou přispívají k pochopení současného světa.“ Zájem o klasiky kolísá mezi pečlivou hermeneutikou a kanibalismem klasických textů. vydávané monografie významných sociologů – Comte až Garfinkel

diagnóza současných sociálních podmínek Pokus učinit to, co klasici v minulosti – analyzovat povahu a dynamiku současné společnosti. Giddens (pozdní modernita), Bauman (postmodernita, globalizace), Habermas (modernita), Luhmann, Beck; Bourdieu (Bída světa apod.), I.Wallerstein. Překvapivě málo Američanů (dříve Riesman, D.Bell, R.Bellah).

rozpuštění sociologické teorie Zakládá se na postmoderním přesvědčení o konci velkých příběhů a Sociologická teorie (s velkým S) je vlastně takovým moderním pokusem o velký příběh. Jinou námitkou je neexistence předmětu sociologické teorie, tj. sociálna, které bylo moderním produktem a už neexistuje (Baudrillard). Tento projekt bychom mohli charakterizovat jako snahu o dekonstrukci, o rozebrání sociální teorie jako fasády a poukázání na neteoretický (politický, ideologický) základ celé budovy.

„dilema“ jednání a struktury „Dilema“ není problém, který bude ke konci kurzu vyřešen či objasněn, ale jen konceptuální pomůcka pro výklad sociologické teorie. Další dilemata s tím související: mikro - makro důvody - příčiny jednání – chování záměry – mechanismy životní světy – systémy porozumění – vysvětlení mysl – tělo subjekt – objekt

kritika „dilematu“ jednání a struktury Snahou je vytvořit sociologicky realistického a zároveň politicky optimistického obrazu postavení člověka ve společnosti (Loyal & Barnes, 2001). Jakkoli je intergrace aktérství a struktury považována obecně za výzvu sociologickému teoretizování, není jasné, co lze od úspěšné integrace očekávat. Dilema je ve své podstatě otázkou měřítka – malé a krátkodobé události jsou spojovány s aktérstvím (konverzace), velké a dlouhodobé se strukturou. Zapomíná se, že i malé a pomíjivé je silně strukturováno (Fuchs, 2001). Aktérství není vlastnost, ale vzácný statek. Čím více máme aktérů, tím méně disponují agency. Moderní představa svobodného aktéra je podobná moderní představě svobodného podnikání v potenciálně nevyčerpatelném a neznečistitelném prostředí. Ovšem agency může být hra s nulovým součtem (S.Fuller)

organizace kurzu Zkouška má 3 části: 1. písemná zkouška v polovině semestru (8.11.) - 2 otázky, 30 minut, 20 bodů, v době výuky. 2. písemná zkouška na konci semestru - 3 otázky 60 minut, 30 bodů, ve zkouškovém období. 3. seminární práce - 3 strany, 20 bodů. Písemná práce: otázky z přednesené látky a povinné literatury. Seminární práce: nalezněte článek ve světovém jazyce, který pojednává o některé pro vás významné otázce probírané v kurzu a napište jeho shrnutí a kritické hodnocení. Rozsah 3 strany, font 11, řádkování 1,5. Odevzdání PŘED písemkou. Hodnocení: 55 a více bodů - výborně 40 až 54 bodů - velmi dobře 30 až 40 bodů - dobře méně než 30 bodů - nedostatečně.

děkuji za pozornost a za týden nashledanou...