Co si představíš pod pojmem o nás bez nás?

Provokace Německa se stupňují Německo vypracovala plán „Fall Grün“ V květnu 1938 začali soustřeďovat vojska u našich hranic Vláda reagovala vyhlášením částečné mobilizace – úspěšně provedena Manifest Věrni zůstaneme – podepsaly tři stovky umělců a více než milion občanů

Tlak na ČSR vrcholí den kdy byla podepsana mnichovska dohoda 30.zari 5. září - Beneš přijímá Heinleinovy požadavky – už to nestačí 15. září – jednání britského premiéra Chamberlaina s Hitlerem 23. září – vyhlášena všeobecná mobilizace

Mnichovský diktát 29. – 30. září Účastníci: Německo – führer Adolf Hitler Itálie – duce Benito Mussolini Francie – předseda vlády Édouard Daladier Anglie – premiér Neville Chamberlain

Jak by sis vyložil to, co vidíš na obrázku?

Připadá ti, že nás zradili? Nebo se dá pochopit jejich rozhodnutí? Proč si myslíš, že Itálie, Anglie a Francie podepsali Mnichovskou dohodu? Připadá ti, že nás zradili? Nebo se dá pochopit jejich rozhodnutí? Myslíš si, že se dá omluvit, že rozhodli o nás bez nás?

Prezident Edvard Beneš mnichovskou dohodu přijal, protože republika by v případě konfliktu zůstala osamocena a byla by vnímána jako viník válečného konfliktu. Československá armáda se musela stáhnout z pohraničí.

sudetští Němci odstraňují československé pohraniční sloupy

pohraniční oblasti v říjnu 1938

Důsledky územní a etnické dohoda ultimativně nařizovala ČSR, aby odstoupilo pohraniční, tzv. sudetské, území hitlerovskému Německu, vyklizení mělo začít o půlnoci z 30. září na 1. října 1938 a skončit 10. října 1938… Německu bylo odstoupeno 30% území ČSR o rozloze 28 680 km2 s 3 751 obcemi, ve kterých žilo 34 % (3 653 292) obyvatel podle národnosti 2 822 899 Němců 738 502 Čechoslováků 6 659 Židů

Uprchlíci

Jaká byla reakce společnosti?

propagační tisk Kolínské cikorky z roku 1938 „Zůstalo nám z celého našeho dřívějšího státu pouze 70,4% půdy a 66,58% bývalých obyvatel. Neztratili jsme však víru v sebe, ve svůj průmysl a ve své češství. Cizí výrobek nemá míti místa v české domácnosti! Musíme šetřiti od nejmenšího a přitom podporovati vše, co nám zůstalo... Každá dobrá česká a uvědomělá maminka je dobrá hospodyňka a vaří kávu jen z ryze české žitné kávy ŽITOVKY a z cikorky ZLATÉ HOSPODYŇKY.“ (na rubu mapy)

Československo dokázalo během 5 dnů mobilizovat 1 128 000 vojáků a bylo připraveno se bránit… Četař Arnošt Hrad, zástupce velitele srubu a příslušník hraničářského pluku č. 6, při odstoupení pohraničních území odmítl odejít z objektu a spáchal 3. října 1938 sebevraždu zastřelením. Byl pohřben 10. října 1938 v Praze, jeho pohřeb se podle výpovědí pamětníků stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací… Tento zoufalý čin dokládá odhodlání tehdejších příslušníků armády bránit republiku s nasazením svých životů…

Československo se musí bránit Souhlasili všichni občané ČSR s přijetím mnichovské dohody?

Pročti si otázky. Udělej si poznámky. Přikloň se k jednomu stanovisku: Měli či neměli jsme se bránit? Připrav se na diskuzi.

Další důsledky morální – národ se nebránil se zbraní v ruce, i když armáda byla mobilizována, traumatický moment – selhání politických elit přijetím ultimativní „dohody“? realismus? ztráta národní hrdosti? strategické a obranné – na odstoupených územích zůstaly vojenské objekty, výzbroj, výstroj, nový státní útvar přišel o přirozenou obranu hranic – velmi se ztížily možnosti budoucí obrany zbytku území… zahraničně-politické – nejistota ohledně proklamovaných nových závazků spojenců vůči hranicím pomnichovské ČSR hospodářské a dopravní – oblasti, které získalo Německo, byly průmyslově rozvinuté, silný potenciál, přetrhání dlouholetých vazeb, reorganizace železniční sítě… sociální – problémy uprchlíků, nová situace, ztráta majetku, zaměstnání, obtížné nalézání možnosti obživy