VIKINGOVÉ Tereza Tůmová

Kdo byli Vikingové a jak žili Vikingové patřili mezi germánské kmeny, které se rozšířily skoro po celém světě. Slovo Viking je pravděpodobně odvozeno od vík=záliv, říkali si tak obyvatelé tří severských zemí - dnešního Dánska, Norska a Švédska. V západní Evropě jim spíše přezdívali Normané a ve východní zase Varjagové. Vikingové byli nejen obávanými a nelítostnými válečníky, ale zároveň zručnými řemeslníky, šikovnými obchodníky a především pravými mistry ve stavbě lodí a v ovládání lodní plachty.

Po mořských vlnách dosáhli Islandu, Grónska a amerického kontinentu Po mořských vlnách dosáhli Islandu, Grónska a amerického kontinentu. Nový svět tak pro sebe objevili již pět set let před Kryštofem Kolumbem. Neshody s místním obyvatelstvem – indiány, morová epidemie a také vzdálenost od domova jim zabránily v trvalejším osídlení.

Běžný život Vikingů Pěstovali oves, ječmen někdy i žito a pšenici. Živili se rostlinnou stravou(ořechy, plané ovoce). Většinou se vše pojídalo v podobě kaše, dále maso a chléb. Krávy chovali kvůli mléku, ze kterého uměli udělat máslo a tvaroh. Přes zimu spravovali nástroje, zpracovávali kůže a tkali. Na jaře pak muži s tímto zbožím vyráželi za obchodem.

Vikingská obydlí Vikingové ze začátku žili převážně na malých osamocených statcích (osadách) popřípadě v malých vesnicích. Města stavěli až později převážně u řek a jezer. Např. Ribe, Hedeby, Birka a další. Domy se na ostrovech v severním Atlantiku stavěly pouze z kamene na sucho (bez malty) nebo z kamene spojeného trávou, střešní krytinu tvořily došky a travnaté drny.

Zbytky vikingských kamenných domů z ostrovů v okolí Skotska Archeologům se podařilo objevit ve městě Hedeby zachovalé zbytky dřevěných stavení.

Společnost a právní systém Nesvobodní otroci(neměli práva, vykonávali nejtěžší práce a jejich zavraždění se nepokládalo za vážný zločin). Jádrem společnosti byl selský stav Nad selským stavem bylo místo jarlů Na vrcholu stál král Výše trestu, stanovená pro svobodného muže za zločin násilí nebo vraždu, se řídila podle stupnice pokut, zvané mannbaetr. Plná pokuta byla vyměřena za zabití člověka nebo za useknutí nosu, poloviční za vypíchnutí oka, čtvrtina pokuty za useknutí ucha apod. Rozsudek vynášeli sami členové thingu. Spravedlnost však byla mnohdy zatlačena mocí.

Postavení a práva žen Vikingské ženy neměly ve společnosti zrovna nízké postavení, protože se musely téměř samy starat o chod hospodářství. Za určitých okolností se mohla žena dát rozvést (muž měl stejné právo, ale musel vrátit věno). Podle starých zákonů byl ze země vykázán ten, kdo políbil dívku proti její vůli. Svobodná žena měla právo nosit na opasku svazek klíčů od svého obydlí.

Historie Důvody k výbojům: nedostatek orné půdy, relativní přelidněnost, touha po kořisti, politické spory, nebo vrozená výbojnost podnícená slabostí okolních států. První známý vikingský výpad spadá do roku 793 a směřoval na pobřeží severovýchodní Anglie. Vikingové tam napadli klášter Lindisfarne na ostrově Holy Island. Druhá fáze (od pirátství k útokům proti královstvím a kolonizace území). Vikingové z Dánska se zaměřili na Anglii a Francii.

V roce 865 zničili anglosaská království východní Anglie a Northumbie. Roku 874 rozvrátili na britských ostrovech Mercijské království. Pak se v Británii zaměřili na Wessex, ale ten odolal. V Anglii vybírali Vikingové poplatek zvaný "danegeld" a také výkupné za prominentní zajatce. Na přelomu roku 885 a 886 zaútočili Vikingové na Paříž, ale byli odraženi. Roku 911 uzavřel vikingský náčelník Rollo s francouzským králem Prosťáčkem (Charles Simplex) smlouvu, podle níž se Normani, jak se tehdy Vikingům říkalo, směli usazovat na území dnešní Normandie. Odtud také její název. V roce 1066 zde začali svou úspěšnou invazi do Británie. Norští Vikingové byli největšími cestovateli. Už na počátku devátého století osídlili skotské ostrovy Orkneje a Shetlandy, později začali zakládat osady v Irsku (kolem roku 836). V roce 872 se velká skupina nespokojenců se sjednocením norské říše Haraldem I. Krásnovlasým vystěhovala na Island a později kolonizovala Grónsko. Leif Ericson připlul se svojí posádkou na východní pobřeží Severní Ameriky. Byli to první Evropané v historii, kteří stanuli na americkém kontinentě.

Vikingové z Dánska se vydávali na výpravy až do severního Španělska a Portugalska. Propluli dokonce Gibraltarským průlivem a zaútočili na východní španělské pobřeží, Baleáry, Sicílii a dostali se až do severovýchodní Itálie. Odpor muslimů jim však znemožnil usadit se na Pyrenejském poloostrově. Švédští Vikingové se v devátém století usazovali kolem Baltského moře a pronikali do Ruska. V roce 839 dopluli po Dněpru a Donu až do Černého moře. V Rusku založili řadu nových měst - Novgorod, Kyjev a další. Nakonec se sami ujali moci a založili rod Rurikovců. Zánik vikingů Když se do Skandinávie rozšířilo západní křesťanství, ruští Vikingové (Varjagové) přestupovali na pravoslaví. Osady v Grónsku a v Severní Americe Vikingové opustili a na britských ostrovech a v Normandii splynula vikingská populace s místním obyvatelstvem. Vikingové postupně opustili kočovný a nájezdnický způsob života, usadili se a v samotné Skandinávii vznikly klasické středověké státy.

Vikingský válečník Každý viking si musel svou výstroj zajistit sám Typický vikingský válečník nosil krátký kožený kabát, který byl teplý a tuhý. Pod ním měl vlněnou nebo lněnou tuniku, velmi často zdobenou. Na nohou měl vlněné ponožky a boty z kozí nebo telecí kůže. Pro štěstí nosili na krku řetízek s Thorovým kladivem

Vikingské lodě Základem vikingského loďstva se stal langskip - válečná loď z 8. století n. l. s velikou plachtou a spoustou veslařů. Langskip byl vpředu často zdoben dračí hlavou, proto se též můžeme setkat s názvem Drakkar. Některé lodě měly příď zdobenou hadími hlavami. Taková loď se nazývá Snekkar. Obchodní lodě-Knarry

KNARR

Kultura a umění Nejznámějším prvkem vikingské kultury je runové písmo (tesalo se do kamene). Vikingské výtvarné umění mělo výrazně ornamentální charakter(pletencové a klikatkové motivy - kříže a spirály, stylizované zvířecí motivy - lvi, hadi a ptáci). Vysoce vyspělé bylo řezbářské umění. Vikingské výtvarné umění končí s rozvojem křesťanství, které zakazovalo zobrazovat pohanské motivy.

Obětování bohům Severský pohanský kult byl spojen s krvavými oběťmi. Jako oběť sloužila nejen zvířata, ale i lidé. Např. na usmíření bohů se obětovaly bytosti mužského rodu - psi, koně i muži. Jejich těla pak byla rozvěšena v posvátných hájích. Mrtví byli pohřbíváni především žehem, velmi často i s majetkem a řadou předmětů osobní potřeby, především zbraněmi. Bohové: Odin,Thor,Frigg,Baldr,Loki,Tyr,Hel….

Použité zdroje Helena Kadečková: Dějiny Islandu Donald Featherstone: Válečníci a války ve starověku a středověku www.google.com , www.vikingove.mysteria.cz