Revoluce v Latinské Americe

Vývoj USA narušován osudy zbývajících částí amerického kontinentu Napoleon obsadil Španělsko a oslabil jeho moc v koloniích Kreolští předáci zahájili otevřený odboj R.1810 začíná VÁLKA ZA NEZÁVISLOST Usilovala o revoluční cíle:občanská svoboda konstituční režim Válka trvala 15 let do r.1825 Skončila svržením španělského i portugalského koloniálního panství

Odboj kolonií nebyl snadný Na začátku byli povstalci úspěšní Následoval protiúder ze Španělska po r.1815, Bourboni restituováni Restituce = navrácení něčeho do původního stavu, navrácení neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli, opravný prostředek po násilné konfiskaci či znárodnění majetku státem Španělské expediční armády získaly zpět kontrolu nad většinou Latinské Ameriky

Povstalci pod vedením Simóna Bolívara a José San Martína zvrátili situaci Do r.1826 Španělé vyhnáni téměř ze všech kolonií

Simón Bolívar (1783-1830) Venezuelský generál a politik, jeden z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku Syn šlechtice španělského původu, rodiče zemřeli, ujal se ho strýc od kterého se přestěhoval k učiteli Simónu Rodriguezovi 1798 vstoupil do venezuelské milice jako kadet 1799 odešel studovat do Španělska, pokračoval do Francie, stal se velkým přívržencem Napoleona Bonaparte 1802 zpět ve Španělsku, žení se s Teresou Rodriguezovou del Toro, vrátil se zpět domu, žena zemřela 2.12.1804 se zúčastnil Napoleonovy korunovace 1805 přizván mezi Svobodné zednáře (volné neveřejné spíš tajné sdružení lidí, které pravděpodobně vzniklo v Londýně 24.6.1717) 1807 návrat do své vlasti, zapojil se do hnutí, které usilovalo o osvobození ze španělské nadvlády Pro tuto činnost byl vypovězen na svůj statek, Venezuelské revoluce se přímo neúčastnil 1810 junta v Caracasu prohlásila nezávislost- Vyslán jako vyjednavač do Anglie 2.3.1811 zasedal Venezuelský kongres

1812 se účastnil neúspěšného povstání venezuelských republikánů pod vedením Francisca de Mirandy Po Mirandově kapitulaci v Cartageně organizoval ozbrojené síly- 1813 se zmocnily Caracasu Bolívar získal titul Osvoboditel (El libertador-dala mu ho 14.10.1813 Caracaská rada) 1814 nakrátko osvobodil i Bogotu, 1815 opětovná porážka, odešel hledat pomoc na Jamajku, později na Haiti 1816 se opět vrátil s vojskem a dobyl Angosturu (dnešní Ciudad Bolívar)-stala se sídlem revoluční vlády Po vítězství u Boyacá 1819 - velká část Nové Granady osvobozena a začleněna do Velké Kolumbie (stát na území dnešní Venezuely, Kolumbie, Panamy a Ekvádoru) vytvořené na kongresu v Angostuře Bojoval za svůj sen o jednotné Jižní Americe a stal se prezidentem Velké Kolumbie Další vítězství nad španělskými vojsky 1821-1822 upevnila jeho postavení, přispěl k osvobození Peru a 1821 zvolen prezidentem Definitivné porážka Španělů 1824 u Ayacucha a Sucre u Junínu 1825 Horní peru na jeho počest nazváno Bolívie, Peru Bolívii uznávala a zaslala návrh ústavy, předložil demisi na úřad prezidenta-nebyla přijata Jeho plán na vytvoření panamerické federace 1826 nebyl přijat kongresem latinskoamerických států v Panamě

Čím dál tím větší rozpory ve Velké Kolumbii, Bolívar nezvládal, vrchním vojenským velitelem Venezuely José Antonio Paéz – „právo odpovědět na nespravedlnost spravedlností a na zneužití síly odepřením poslušnosti “Bogotskému kongresu Dále sílí separatistické sklony ze stran Peru a Bolívie 27.8.1828 dekret diktatury – Bolívarovi přisouzena neomezená moc Zrušil úřad víceprezidenta a Santader jmenován velvyslancem ve Spojených státech Atentát na Bolívara 25.9.1828 – vyváznul díky milence, zrádcové odsouzeni k smrti, Santader odsouzen k vyhnanství Bolívar odstoupil z venezuelského prezidentského úřadu, nástupce Sucre – zavražděn, navrhl dále Paéze (Bolívar mu bude jako voják plně k dispozici) 20.1.1830 Kolumbijský kongres, Bolívar složil funkci kolumbijského prezidenta Zvolen Joaquín Mosquera Bolívar zemřel na tuberkulózu Jeho rodná země nese oficiální název República Bolivariana de Venezuela Podle něj dvě měny jižní Ameriky – bolivijský boliviano a venezuelský bolívar

Rodiště Simóna Bolívara, Venezuela

Památník Simóna Bolívara, Sixth Avenue, vstup do Central Parku v New York City

Mapa Velké Kolumbie

Památník Simóna Bolívara v Santa Martě(Colombia)

Medajlon Simóna Bolívara od Davida D‘Angerse 1832

José de San Martín (1778-1850)

San Martínova hrobka v katedrále v Buenos Aires

Bitva u Chacabuca 1817

Socha Josého de San Martína v Santiagu de Chile

Bitva u Maipú 1818

Národní vlajka Peru vytvořena San Martínem

Prohlášení nezávislosti Peru 28.7.1821 v Limě, Peru