STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma A3V 18.11. 2010 Mgr. Jitka Nováková

Území Apeninského poloostrova a přilehlých ostrovů, vpravo snímek ze satelitu

Etruskové Apeninský poloostrov - úrodný sever, zbytek území méně vhodný k zemědělství první vyspělá civilizace – Etruskové přejali písmo od Řeků, kultura navazuje na tradici pravěké italské kultury v Itálii se Etruskové objevili v 10.-9.stol.př.n.l. věřili v posmrtný život, stavěli tzv. nekropole (města mrtvých) Etruskové měli vyspělé zemědělství, řemesla a obchod r. 474 př.n.l. – porážka od Řeku, r.265 dobyli Etrurii Římané Existují 3 různé teorie o původu Etrusků: mohli přijít z maloasijské Lýdie nebo z Tyrol, mohou být i původní obyvatelé Itálie Kultura: měli v oblibě veřejné hry, kromě koňských závodů se také rádi bavili pohledem na zápasy na život a smrt – byly to předchůdci pozdějších gladiátorských zápasů Etruskové vybudovali na břehu řeky Tiber město Řím, expandovali do oblasti zvané Latium

Bronzová socha kapitolské vlčice s Romulem a Remusem, 6. – 5. stol. př Bronzová socha kapitolské vlčice s Romulem a Remusem, 6. – 5. stol. př.n.l., sošky dvojčat dodatečně instalovány až v 15. století

Založení Říma, etruští králové r. 753 př.n.l. – spojením několika vesnic byl založen Řím území ovládali Etruskové, vybudovali klenutou stoku Cloaca maxima a chrám na Kapitolu zasvěcený bohům Iupiter, Iuno a Minerva v letech 753 – 510 př.n.l vládlo 7 králů, poslední Tarquinius byl etruského původu Servius Tullius – tvůrce význ. reforem, rozdělil obyvatelstvo podle majetku do 4 tříd pol. 5. stol.př.n.l. – vznik republiky Servius Tullius rozdělil obyvatelstvo do 4 majetkových tříd a dále také do 4 místních tribuí – okresů – roli hrál tedy majetek a místo narození

Etruský sarkofág znázorňující manželský pár, 6. století př.n.l.

Detail hlavy etruského bojovníka, 6.stol.př.n.l., Villa Giulia

Hudebník – nástěnná malba hrobky v Tarquiniích, 480 př.n.l.

Římská republika politický život byl v rukou patricijů – zastávali významné úřady a funkce plebejové – na řízení Říma se nemohli příliš podílet tribun lidu – úředník, právo „veto“ (Zakazuji!) sněm, senát (nejdůležitější orgán) v čele římského státu stáli 2 konzulové (voleni na 2 roky), cenzoři v případě nebezpečí stál v čele státu diktátor práva a povinnosti občanů ad práva a povinnosti římského občana: občanem se stával v Římě člověk, který se narodil rodičům – občanům nebo se do Říma přistěhoval, občanství bylo přidělováno za zásluhy. Práva občanů: občan se mohl účastnit sněmu, zastávat veřejné i kněžské úřady, uzavírat manželství, vlastnit majetek,… Povinnosti občanů: platit daně, sloužit ve vojsku, cenzoři odhadovali jmění pro zařazení občanů do majetkových tříd

Punské války 264 – 146 př.n.l. název dostaly podle Kartáginců - Punů příčina rozpoutání války: boj o Sicílii první punská válka - Římané porazili Kartágince poblíž Sicílie druhá punská válka - boj o ovládnutí Hispánie, Kartáginci byli poraženi třetí p. válka - Kartágo zapáleno vypleněno r. 168 př.n.l. – tři makedonské války, skončily vítězstvím Římanů, stávají se vládci Středomoří Punské války je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem. Název je odvozen od pojmenování Poeni, Puni (česky Punové), které Římané používali pro označení Kartaginců, kvůli jejich fénickým předkům. Střetly se zde zásadně odlišné státní a vojenské koncepce, zatímco Řím byl republikou, Kartágo oligarchií, zatímco římské vojsko bylo stavěno z občanů, kartaginské tvořili převážně žoldnéři.

Krize římské republiky Řím se stal mocnou říší, vznikaly latifundie (statky), bezzemci se stávali chudinou, klesala cena otroků důsledek: otrocká povstání – např. v letech 73 – 71 př.n.l. Spartakovo povstání status diktátora – prvním na neomezenou dobu byl konzul Sulla první triumvirát: Crassus, Pompeius a Caesar – skuteční vládci Říma ad Caesar: nejvýznamnější postava římského starověku, stal se samovládcem, byl prvním římským císařem. Byl zavražděn svými odpůrci roku 44 př.n.l., provedl řadu důležitých reforem, např. podporoval kolonizaci v západní oblasti impéria, řada bezzemků mohla získat půdu. Římské chudině zabezpečil bezplatné příděly obilí a poskytoval jí pracovní příležitosti. Hojně uděloval občanské právo, měl zájem na tom, aby do Říma přicházeli např. učitelé nebo lékaři.

Zobrazení otroka Spartaka z roku 1830, Museum Louvre

Druhý triumvirát druhý triumvirát – konzul Marcus Antonius, Marcus Lepidus a Octavianus – převzetí moci měli schválené zákonem, pronásledovali své odpůrce r. 31 př.n.l. – námořní bitva u Aktia – bitva mezi Markem Antoniem a Octavianem, který se stal vládcem Říma skončila éra římské republiky

Principát způsob vlády v době raného císařství, veškerou moc měl v rukou princeps (první) 1. stol. př.n.l. – Octavianus získává titul Augustus (vznešený) vznik provincií v Germánii vznik soustavy vojenských táborů, pevností zvané Limes Romanus důvod: snaha zabezpečit římské hranice kolonát - nový způsob hospodaření s půdou r. 79 př.n.l. – výbuch sopky Vesuv Kolonát: latinsky colonus= sedlák, rolník. Systém spočíval v tom, že velcí vlastníci půdy pronajímali část své půdy buď bezzemkům nebo na ní usazovali vlastní otroky a tito lidé jim pak platili sjednané pevné nájemné. Co vypěstovali navíc, jim zůstávalo, takže byli motivováni k co nejvyšší produkci. Tento způsob obhospodařování půdy byl mnohem efektivnější než otrocká práce.

Římské provincie po roce 135 n.l.

Dominát a zánik impéria krize impéria – 2. stol.př.n.l. – vláda adoptivních císařů (Traianus, Hadrianus), vzkvétaly provincie úpadek zemědělství, převládala naturální směna další problém: udržování nákladného úřednického aparátu a vojska střídání panovníků, tzv. vojenských císařů vláda Diokletiana – získal titul princeps dominus – pán r. 395 – rozdělení římské říše na západořímskou a východořímskou r. 476 – zánik záp. říše, konec starověku

Výtvarné umění starověkého Říma architektura – inspirace řeckými vzory i Etrusky obliba iónských a korintských sloupů nejznámnější stavba – Panteon (chrám všech bohů) Římané stavěli divadla, amfiteátry (např. Colosseum v Římě), triumfální oblouky (Constantinův oblouk v Římě) veřejné lázně, vodovody, silnice, činžovní domy Ad architektura: soukromé městské domy měly v Římě podobu rodinných domů a činžovních domů, typickým rodinným domem byl dům atriový. Dále se stavěly vily – rozsáhlé stavby na venkově, sloužily k rekreaci. Ke stavbě používali asfalt i vápennou maltu, kterou používali pro stavbu vodojemů a bazénů.

Forum Romanum První stavby se na nově vzniklém náměstí začaly postupně objevovat již od 2. století př. n. l., avšak největší rozkvět zažilo Forum za vlády Julia Caesara. Sláva Fora Romana skončila společně se Západořímskou říší a od té doby chrámy, které nebyly přeměněny na křesťanské kostely, jen pustly. Zkázu dokonaly mnohé barbarské nájezdy a koneckonců také samotní Římané, kteří po staletí brali z honosných staveb vzácný mramor a používali jej na novostavby. Časem ruiny chrámů zarostly trávou a planina se stala útočištěm pro pasoucí se kozy. Znovuobjevení se dočkalo Forum na konci 18. století, kdy se zde konaly pokusné vykopávky. Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrem všeho dění. Nacházelo se zde mnoho trhů, chrámů, bazilik, vítězných oblouků, ale také místa, kde působili řečníci a politici. V současně době naleznete na Foru Romanu jen ruiny památek pocházejících převážně z doby starověkého Říma, které byly přímým svědkem světových dějin. V blízkosti se nachází Koloseum, Palantinus a Traianovo forum. Celým Forem Romanem také prochází hlavní římská ulice Via Sacra spojující pahorek Kapitol s Koloseem

Koloseum se nachází východně od Fora Romana Koloseum se nachází východně od Fora Romana. Jeho stavba začala mezi lety 70 a 72 n. l. za římského císaře Vespasiana a byla dokončena v roce 80 n. l. za Tita. Za vlády Domitiana (81–96) byly provedeny některé další úpravy. Jméno Amphitheatrum Flavium je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména Flavius (tzv. gentilicia). Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke gladiátorským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i naumachie (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce známých bitev a dramata založená na klasické mytologii. V raném středověku přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako pevnost, kamenolom a křesťanská svatyně.

Sochařství návaznost na řecké sochařství, kopie Římané vynikali v portrétu – smysl pro realistické zachycení historický reliéf – součást triumfálních oblouků nebo sloupů (výjevy z voj. tažení, myt. náměty) nejznámnější památky – Traiánův sloup v Římě a Ara Pacis (oltář míru) a další. Ara Pacis v Římě – jedná se o první monument císařského období, bohatě dekorovaný oltář, postavený mezi léty 13 a 9 př.n.l. Jsou to skvělé arabesky z květinových mozivů v nízkém reliéfu, vytesané ve vybraném helénistickém slohu, figurální desky s alegorickými výjevy a scénami z římské mytologie. Trajánův sloup v Římě – okolo 113 n.l. – postavený na Trajánově fóru na paměť císařových vítězství nad Dáky. Sloup je včetně báze vysoký 38 m, vlys je dlouhý přes 50 metrů.

Ara Pacis v Římě – jedná se o první monument císařského období, bohatě dekorovaný oltář, postavený mezi léty 13 a 9 př.n.l. Jsou to skvělé arabesky z květinových motivů v nízkém reliéfu, vytesané ve vybraném helénistickém slohu, figurální desky s alegorickými výjevy a scénami z římské mytologie.

Vlevo: majestátní socha prvního císaře Augusta z 1. století n. l Vlevo: majestátní socha prvního císaře Augusta z 1. století n.l., vpravo Konstantinův oblouk v Římě Socha císaře Augusta je vyrobena z mramoru, její výška je více než 2 metry, dnes se nachází ve Vatikánském muzeu v Římě. Reliéfy na pancíři zobrazují navrácení standart římských legií Parthy roku př.n.l.

Malířství nástěnné malby, náměty: zápasy, výjevy z mytologie výzdoba stěn domů – figurální kompozice, mytologie, odlišná kvalita mozaiky a fresky (domy v Pompejích) portrét – snaha zachytit osobnost a charakter člověka

Fresky z Pompejí, 1. století n. l Fresky z Pompejí, 1.století n.l., náměty fresek jsou většinou mytologické náměty, např. Trojský kůň, Perseus zachraňuje Andromedu a další.

Náboženství Římané uctívali přírodní jevy, přírodniny později užívali stejná božstva jako Řekové (Jupiter, Minerva, Mars, Venuše, Apollo a další) Římané přijímali božstva podrobených národů počátky křesťanství – 30. léta 1. stol. zákl. myšlenka: láska k bližnímu, všeodpouštějící láska pronásledování křesťanů – 3. stol. n.l.

Freska s nalezením Mojžíše v řece, 244 – 255 n.l.

Via Appia byla nejdůležitější silnicí římské říše Via Appia byla nejdůležitější silnicí římské říše. Její stavbu začal cenzor Appius Claudius Caecus v roce 312 př. n. l. Po něm také nese jméno. Začínala za městskými hradbami Říma u městské brány Porta San Sebastiano a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii, kde se napojovala na Via latina. Sloužila jako zásobovací tepna pro armádu v boji proti Samnitům. Později byla protažena až do přístavu Brundisium (dnešní Brindisi). Původní trasa vedla přes Benevent a Tarent do Brindisi. Císař Traján nechal roku 114 n.l. z Beneventu postavit další silnici (Via Appia Traiana) přes Bari, což zkrátilo cestu z Říma do Brindisi o jeden až dva dny.