Politika státu ve vztahu k zahraničí vnější měnová + vnější obchodní
Vnější politika státu Měnová Obchodní Cíl: stabilní kurz + vyrovnaná platební bilance Obchodní Cíl: vliv na objem obchodu a výběr partnera + vyrovnaná platební bilance
Magický čtyřúhelník Dílčí cíle vedoucí ke stabilitě ekonomiky státu Cíle magického čtyřúhelníku jsou konfliktní, žádná vláda není schopná splnit všechny čtyři cíle současně. Nízká nezaměstnanost Plynulý ekonomický růst Vyrovnaná platební bilance a stabilita měnového kurzu Stabilita cen
Orgány provádějící vnější politiku státu Parlament ČR a Senát jsou nejvyšším subjektem zahraničního obchodu, schvalují příslušné zákony, které ovlivňují zahraniční obchod (devizní zákon, celní zákon) Vláda vydává nařízení a vyhlášky (celní sazebník)
Ministerstva min. financí min. průmyslu a obchodu vydávají devizové předpisy, stanovují daně, řídí úvěrovou politiku a některé platební podmínky min. průmyslu a obchodu uzavírají obchodní smlouvy a obchodní dohody se státy, udělují povolení k vývozu a dovozu (dovozní a vývozní licence v ČR vydává pomocí Licenční správy ministerstva), vydávají předpisy pro celní řízení min. zahraničních věcí zřizuje při zastupitelských úřadech v zahraničí útvar pro obchod, nejčastěji obchodní konzulát (ČR zřizuje tzv. česká centra), vede jej konzul nebo obchodní přidělenec, pracují zde obchodní delegáti (sami neobchodují, pouze připravují půdu pro firmy - navazují společenské styky, zajišťují kontakty se státními orgány, ověřují údaje pro celní řízení, poskytují pomoc při obchodech)
ČNB (emisní banka) vyhlašuje kurs, vydává pokyny pro nakládání s cizími měnami, spolupracuje při tvorbě devizových předpisů Celní správy uzavírají mezinárodní celní dohody, vydávají přepisy pro celní řízení, v některých zemích (v ČR ne) jsou oprávněny udělovat dovozní a vývozní licence , v ČR se tento orgán nazývá Generální ředitelství cel
Sdružení podnikatelů – využívají svého vlivu na vládu k přijímání opatření pro podporu jejich podnikání – lobbování. Zřizují společné fondy na výdaje podnikatelů, poskytují informace, právní pomoc, v ČR jsou to Svaz podnikatelů a Hospodářská komora
Mezinárodní obchodní komora – sídlí v Paříži, navazuje kontakty s komorami jiných zemí, sjednocuje mezinárodní dokumenty, zabývá se ochranou průmyslových práv MMF, Mezinárodní měnový fond (IMF) – vznikl v roce 1944 a činnost zahájil v roce 1946, má víc jak 200 členských států, jejím cílem je stabilizace měnového vývoje, každý členský stát vkládá členský příspěvek, může po schválení a předložení záruk vrácení čerpat prostředky Fondu, ČR je členem od roku 1990. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) – je součástí Světové banky, členství je podmíněno členstvím v MMF, banka podporuje ekonomiky rozvinutých zemí, při poskytnutí podpory se opírá o konzultace MMF
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – podporuje ekonomiku zemí východní Evropy Banka pro mezinárodní platby (BIS) – jejími členy jsou emisní banky, pro něž BIS provádí operace se zlatem, přijímá vklady, poskytuje úvěry, působí jako zprostředkovatel při mezinárodních finančních operacích, poskytuje informace
Předseda Senátu Milan Štěch Předsedkyně Parlamentu Miroslava Němcová Předseda vlády Petr Nečas
Ministr financí Miloslav Kalousek Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg
Guvernér ČNB Miroslav Singer GŘ Generálního ředitelství cel brig. gen. JUDr. Ing. Pavel Novotný Prezident Hospodářské komory Petr Kužel
1. Vnější měnová politika Cíl: Stabilita kurzu, stabilita ekonomiky státu. Předpoklad: Znát vlivy, které na měnový kurz působí Znát možnosti, jak kurz ovlivňovat
A) Vlivy na měnový kurz Saldo platební a obchodní bilance b) Výše úrokových sazeb c) Rozsáhlé nákupy a prodeje d) Ekonomická, politická situace a aktuální události
Aa) Saldo bilance Aktivní saldo Pasivní saldo vývoz > dovoz v zahraniční potřebují nakoupit měnu příslušného státu roste poptávka a tím i cena domácí měny, kurz se stabilizuje nebo roste Pasivní saldo dovoz > vývoz nabídka domácí měny převyšuje poptávku klesá její cena, kurz klesá
Ab) Úrokové sazby úrokové sazby rostou úrokové sazby klesají roste zájem domácí měnu ukládat zahraniční firmy domácí měnu nakupují za účelem jejího uložení roste poptávka a s ní roste kurz úrokové sazby klesají zájem o ukládání domácí měny klesá zahraniční firmy začnou měnu prodávat nabídka převyšuje poptávku, kurz klesá
Ac) Velikost obchodů s měnou Jedná se o mezinárodní spekulace, kdy velké firmy a instituce, zejména banky hromadným nákupem a prodejem ovlivňují její kurz při nákupu roste kurz při prodeji klesá kurz
Ad) Situace ve státě Ekonomové podle událostí, které nastanou ve státě předvídají budoucí ekonomický a politický vývoj v zemi, podle toho se rozhodnou si měnu nakoupit, nebo ji prodat Očekávaný příznivý vývoj zvyšuje kurz Očekávaný negativní vývoj kurz snižuje
B) Regulace měnového kurzu státem Při nepříznivém vývoji kurzu může zasáhnout příslušná emisní banka (v ČR ČNB) a použít k ovlivnění kurzu jeden z níže uvedených nástrojů: Devizová intervence Změna úrokových sazeb Krajní opatření
Ba) Devizová intervence Při nadměrném poklesu kurzu začne banka uměle zvyšovat poptávku po domácí měně, začne svou měnu nakupovat za cizí měny. K nákupu domácí měny používá emisní banka vlastní devizové rezervy nebo úvěrů od Mezinárodního měnového fondu. Při nadměrném růstu, začne zvyšovat nabídku domácí měny, emisní banka domácí měnu prodává a nakupuje za cizí měny (do devizové rezervy).
Bb) Změna úrokových sazeb Při nadměrném poklesu kurzu emisní banka zvýší úrokovou sazbu, je výhodné ukládat domácí měnu, dochází k nákupu domácí měny od zahraničních firem, roste poptávka. Při nadměrném růstu emisní banka sníží úrokovou sazbu, dochází k prodeji domácí měny, nabídka převyšuje poptávku.
Bc) Krajní opatření V době hospodářské krize může dojít k vyčerpání devizových rezerv a neudržovatelnosti volné směnitelnosti měny. Měna se stává vázanou a kurz je stanovován uměle
2. Vnější obchodní politika Nástroje zahraničně obchodní politiky státu lze členit na : Smluvní - obchodní smlouva, obchodní dohoda, platební dohoda Autonomní - tarifní a netarifní
A) Smluvní nástroje Obchod je regulován mezi dvěma či více zeměmi smluvní dohodou. Výhodnost této dohody pro jednotlivé země závisí samozřejmě na tom, jak silná je jejich jednací pozice. Dohoda je vždy výhodnější než pouze jednostranná úprava podmínek obchodu ze strany druhé země
B) Autonomní nástroje Jednostranné rozhodnutí jednoho státu. Pokud stát přijímající tento krok přestoupí stanovená pravidla, vystavuje se riziku protiopatření. Autonomního opatření jsou nadřazeny smlouvě 2 druhy nástrojů: Tarifní nástroje Netarifní nástroje
Ba) Tarifní nástroje Tarif = clo dávka, vybíraná ze zboží při přechodu přes celní hranici.
Bb) Netarifní nástroje nepůsobí plošně projevuje se jako ochrana určitého druhu výrobku, před jeho nadměrným dovozem ze zahraničí je stanoveno maximální množství, maximální nebo minimální cena, dovozní přirážky, technické, ekologické a zdravotní normy, úplný zákaz vývozu do určité země (embargo)
Základní principy ZOB princip liberalizace princip reciprocity princip konsolidace princip nediskriminace princip parity
princip liberalizace postupné odstraňování tarifních a netarifních překážek
princip reciprocity žádná ze smluvních stran nemůže žádat celní či jinou obchodně-politickou výhodu od jiné strany, pokud sama rovněž stejnou nebo podobnou obchodně-politickou úlevu neposkytla
princip nediskriminace rozumí poskytování stejného zacházení všem subjektům
princip konsolidace je-li celní sazba či jiná výhoda vázána dohodou, je vyloučeno její zvýšení (zhoršení) nad tuto mez, pokud to dohoda za zvláštních okolností neumožní snížit clo mohou státy kdykoli
princip parity rozumí stejné zacházení s dovezenými a domácími výrobky od okamžiku, kdy překročí hranice (budou pro ně platí stejné normy a zákony)
Písemka
Možné otázky Cíl vnější měnové politiky Cíl vnější obchodní politiky Magický čtyřúhelník Orgány ČR, které provádějí vnější politiku Co ovlivňuje měnový kurz Regulace měnového kurzu státem Nástroje vnější obchodní politiky Základní principy ZOB