Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU030108 Název: První Přemyslovci 4 Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas: 15 – 20 minut Stručná anotace Materiál slouží k výkladu o krizi českého státu v 11. století . Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0219.

Krize raně českého státu v 11. století

Důvody krize změna poměrů ve střední Evropě (nové státy → Polsko, Uhry) Polsko vedlo expanzivní politiku → český stát ztratil Slezsko a Krakovsko spory mezi syny Boleslava II. Boleslav III. zvaný Ryšavý (999 – 1002, 1003) Jaromír (1004 – 1012, 1033 – 1034) Oldřich (1013 – 1034)

Boleslav III. Ryšavý (999 – 1002, 1003) poté co byl zvolen knížetem, nechal vykleštit svého mladšího bratra Jaromíra a Oldřicha se pokusil dokonce zavraždit → oba bratři uprchli do Bavorska r. 1002 proti Boleslavovi III. povstala většina českých velmožů vedených Vršovci → uprchl z Čech do Polska na dvůr Boleslava Chrabrého, kterému přislíbil, že povede povstání proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.

Denár Boleslava III. 2

Vladivoj (1002 – 1003) dosazen Boleslavem Chrabrým, snad to byl příbuzný Přemyslovců Ten si pro posílení své pozice (nikdo ho totiž neuznával, navíc hojně holdoval alkoholu) nechal potvrdit své postavení od panovníka Římské Říše Jindřicha II., nechal si udělit Čechy jako léno. již na počátku r. 1003 se však upil k smrti „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“ nakrátko byl zpět povolán Jaromír, který však musel vzápětí uprchnout před bratrem Boleslavem III., který se po Vladivojově smrti rozhodl opět chopit vlády v Čechách

Boleslav III. (1003) nejprve prohlásil, že odpouští všem svým bývalým nepřátelům, ale vzápětí nato nechal r. 1003 vyvraždit všechny Vršovce a svého zetě dokonce zabil vlastníma rukama tato akce vyvolala nové povstání → Boleslav III. odvolán do Polska, kde byl oslepen a po 30 letech věznění zemřel (+1037) „od nikoho neželen“ Po jeho smrti do situace opět zasáhl Boleslav Chrabrý ovládnutím Prahy a učinil tak první pokus o vytvoření česko – polského státu → odpor u Němců (císaře Jindřicha II) →pomohl Jaromírovi dobýt Prahu

Josef Mathauser - Záhuba Vršovců 3

Jaromír (1004 – 1012) slabá vláda v závislosti na říši 1012 → sesazen bratrem Oldřichem a uvězněn v Utrechtu, kde strávil 21 let ve vězení

Busta knížete Jaromíra v Jaroměři 4

Oldřich (1012 – 1033, 1034) došlo k uklidnění poměrů v Čechách získal zpět z rukou Poláků Moravu (1019) → ta byla chápána jako nárazníkové pásmo v případě útoku ze strany Uhrů, také proto se Morava po dlouhou dobu nestala součástí Čech. Podle pověsti žil kníže Oldřich s prostou selskou ženou Boženou. S ní měl také nemanželského syna Břetislava, který se nakonec stal českým knížetem. 5

Oldřich a Božena – středověká ilustrace 6

František Ženíšek – Oldřich a Božena 7

r. 1033 byl císařem Konrádem II r. 1033 byl císařem Konrádem II. obviněn z úkladů proti jeho osobě a byl vykázán do Bavorska → na jeho místo byl opět dosazen Oldřich r. 1034 císař Oldřicha propustil → sesadil Jaromíra, nechal ho oslepit, ale již na podzim při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“ oslepený a vykastrovaný Jaromír pak nechal bratrovo tělo slavnostně pohřbít v bazilice sv. Jiří a vládu přenechal Oldřichovu synovi Břetislavovi

Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn.

Použité materiály a seznam citací http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boles%C5%82aw_III_Rudy.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Denar_BoleslavIII.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Z%C3%A1huba_Vr%C5%A1ovc%C5%AF.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jarom%C4%9B%C5%99-Jarom%C3%ADr.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oldrzych.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%BDen%C3%AD%C5%A1ek.Old%C5%99ich.a.Bo%C5%BEena.jpg Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1995. 296 s. ISBN 80-7168-286-1