Správní proces Katedra práva Správní řízení podle zvláštních předpisů – 4. přednáška JUDr. Petra Foltasová e-mail: 55382@mail.muni.cz Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 12.12.2011

Správní řízení Správní řád = -) obecný předpis o správním řízení (SŘ – část I., II., III.) Subsidiarita SŘ vztah obecného právního pravidla ke zvláštnímu právnímu pravidlu „nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se obecné předpisy o správním řízení“ Složkové (oborové) předpisy správního práva obsahují zvláštní úpravu jednotlivých správních řízení

Přehled složkových předpisů Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Atd.

A) Přestupkové řízení Zákon č. 200/1990 Sb. Přestupkové řízení = jediný kodifikovaný aplikační režim správního trestání Přestupek správní delikt, který může spáchat pouze fyzická osoba, a to vždy zaviněně (tj. na principu subjektivní odpovědnosti úmyslně či nedbalostně). protiprávní zaviněné jednání fyzické osoby, které je jako takové označeno buď: zákonem o přestupcích, nebo jiným složkovým předpisem správního práva.

Přestupkové řízení Věcná příslušnost (§ 52 – 53 PřZ) a) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí není-li stanoveno jinak, je příslušným orgánem k projednání přestupku obecní úřad obce s rozšířenou působností zvláštním orgánem obce se rozumí tzv. přestupková komise, kterou zřizuje starosta obce (primátor statutárního města) b) orgány Policie ČR, jedná-li se o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, anebo stanoví-li tak zvláštní zákon (tj. kupř. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů) c) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon zde se jedná zejména o státní orgány (např. územní finanční orgány, úřady práce, katastrální úřady atd.).

Přestupkové řízení Místní příslušnost Hlavním kritériem pro určení místně příslušného správního orgánu pro projednání a rozhodnutí přestupku je místo, kde ke spáchání přestupku došlo. Podpůrně PřZ užívá určovatele místní příslušnosti dle místa trvalého pobytu

Přestupkové řízení - zásady Zásada oficiality (§ 67 PřZ) Z úřední povinnosti. Přestupky proti občanskému soužití a o přestupky majetkové. U nich se projevuje tedy i zásada dispoziční Dalším projevem dispoziční zásady je i tzv. adhezní řízení o náhradě škody (viz níže) Zásada součinnosti Oznamovací povinnost státních orgánů a orgánů územní samosprávy oznamovat si vzájemně přestupky, o nichž se při své činnosti dozví. Povinnost podat vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku. Zásada ústnosti - § 74 PřZ O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. Obviněný musí být vždy vyrozumněn, tj předvolán. To neplatí: a) odmítne-li se obviněný dostavit b) nedostaví se k jednání bez řádné omluvy či důležitého důvodu. Zákaz reformace in peius - § 82 PřZ Zásada presumpce neviny Zásada ne bis in idem / res administrata

Přestupkové řízení Účastníci řízení osoba obviněná ze spáchání přestupku = obviněný. až tehdy, když vůči němu učiní správní orgán první procesní úkon (§ 73 odst. 1 ZPř). Osoba pravomocně shledaná vinnou ze spáchání přestupku = přestupce. Dále navrhovatel, poškozený, vlastník věci… oznamovatel Na jeho požádání má správní orgán povinnost vyrozumět je ve lhůtě 30 dnů od oznámení o učiněných opatřeních (§ 67 odst. 4 PřZ).

Přestupkové řízení Povinnost podat vysvětlení X Podání vysvětlení může být odepřeno z následujících důvodů: a) pokud by podáním vysvětlení hrozilo osobě či osobě jí blízké nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin; b) pokud by tyto osoby porušily státní či služební tajemství c) pokud by tyto osoby podáním vysvětlení porušily státní nebo služební tajemství.

Přestupkové řízení - zvláštní procesní instituty Odložení věci (§ 66 PřZ) úprava odložení obsažená v SŘ nepoužije ani podpůrně. Zákon rozlišuje v zásadě dva typy těchto situací: obligatorní (povinné) odložení věci podezřelá osoba ze spáchání přestupku požívá výsad a imunit podle zákona či mezinárodní smlouvy (tj. je vyňata z dosahu PřZ z důvodu osobní exempce) v době spáchání přestupku nedosáhla 15 let v době spáchání přestupku byla nepříčetná pro duševní poruchu zemřela před zahájením řízení překážky věci rozhodnutí překážky litispendence – probíhá-li ve věci jiné řízení je-li návrh na zahájení řízení o přestupku podán opožděně neodůvodňuje-li obdržené oznámení nebo zjištěné skutečnosti zahájení řízení fakultativní odložení věci (správní uvážení) v případě, že by sankce uložená za přestupek byla bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.

Přestupkové řízení - zvláštní procesní instituty Postoupení věci není totožný s institutem postoupení dle SŘ. postoupení dle PřZ doplňuje úpravu ve správním řádu, ale nenahrazuje ji. vztah přestupkového a trestního řízení, případně řízení o jiných správních deliktech, Správní orgán je tedy povinen postoupit věc a) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin, b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu k projednání skutku osoby, která podléhá vojenské kázeňské pravomoci, nebo je příslušníkem bezpečnostních sborů (např. Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy apod.), anebo je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem, d) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu k projednání disciplinárního deliktu či kárného přestupku, požádal-li o to obviněný;

Přestupkové řízení – rozhodnutí Rozhodnutí o přestupku Musí být vydáno v jednoroční lhůtě,která se počítá od okamžiku spáchání přestupku.Tato lhůta má prekluzívní charakter; jejím uplynutím zaniká odpovědnost za přestupek. Do běhu této lhůty se však nezapočítává doba, po kterou byl tentýž skutek projednáván v trestním řízení, které bylo následně zastaveno nebo byl obžalovaný pro tento skutek zproštěn obžaloby. + zvláštní úprava výroku (výrok musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14 odst. 2 PřZ), o uložení ochranného opatření (§ 16 PřZ), o nároku na náhradu škody (§ 70 odst. 2 PřZ) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1 PřZ).

Přestupkové řízení – zvláštní formy řízení Blokové řízení (§§ 84 – 86 PřZ) Procesní podmínky a) spolehlivě zjištěný skutkový stav b) nestačí domluva c) obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Věcné podmínky přestupek uvedený v ustanovení § 86 ZPř. - taxativní výčet prakticky se jedná zejména o přestupky, které u nichž je výlučná příslušnost k projednání v blokovém řízení orgánům Policie ČR, tedy přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (§ 22 PřZ), některé přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti veřejnému pořádku podle (§ 47 písm. b) až d) a 48 PřZ), přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50. Dalšími orgány, které mohou projednávat přestupky v blokovém řízení, jsou kupř. inspektoráty bezpečnosti práce, orgány ochrany veřejného zdraví či orgány obecní policie. Správní orgán může v blokovém řízení uložit podle PřZ pokutu pouze do výše 1000 Kč, není-li stanovena v přestupkovém či zvláštním zákoně pro toto řízení pokuta vyšší (kupř. u přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu). Není přípustné odvolání Samotná pokuta je uložena ve formě bloku, který může zaplatit buď přímo na místě, anebo ve lhůtě splatnosti.

B) Správní řízení podle stavebního zákona Stavební zákon (z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinný od 1. 7. 2006 dále také jen „SZ“) Věcná působnost: územní plánování povolování staveb, schvalování jejich užívání (tzv. kolaudace), obecné požadavky na výstavbu odstraňování staveb a státní stavební dozor. Územní plánování a) Řízení o zásadách územního rozvoje (§ 39 – 42 SZ) b) Řízení o územním plánu c) Vymezení zastavěného území d) Řízení o regulačním plánu Územní řízení a) umístění stavby nebo zařízení b) změna využití území c) změna stavby a o změně vlivu stavby na využití území d) dělení nebo scelování pozemků e) ochranné pásmo. Stavební řízení - Povolování staveb (povolení x ohlášení) - Užívání staveb (kolaudační souhlas,…) - Odstraňování staveb.

Řízení dle SZ – základní zásady a) Zásada efektivity postaven na zásadě procesní hospodárnosti (efektivity) Správní orgány jsou povinny dbát o to, aby byly využívány co nejjednodušší postupy k dosažení cíle. Zejména v případech, kdy je podle stavebního zákona možné vydat ve věci pouze jedno rozhodnutí. Tato direktiva se vztahuje zejména na jednoduché stavby, u nichž je nově možné získat ve stavebním řízení i tzv. územní souhlas, tedy vyjádření souhlasu správního orgánu s umístěním stavby na daném pozemku. b) Zásada součinnosti vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Těmito orgány jsou zejména správní orgány vykonávající státní správu na úseku ochrany životního prostředí, konkrétně orgány ochrany přírody, vodoprávní úřady, orgány ochrany ovzduší atd. c) Zásada veřejnosti a veřejný zájem Zásada veřejnosti je významnou modifikací u některých správních řízení upravených stavebním zákonem, a to zejména z důvodu vyvážení zájmů na uspořádání a rozvoji území. Problematika vyvažování soukromého zájmu a veřejného zájmu je základním kamenem jak územního plánování (§ 18 odst. 3 a 4 stavebního zákona), tak i ve stavebním řízení (§ 115 odst. 1, § 118 odst. 2 stavebního zákona). instituty veřejného projednání, námitek a připomínek, které jsou procesně upraveny zvlášť pro každé řízení.

C) Další zvláštní řízení Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Katastrální předpisy, živnostenský zákon atd.