Jan Marek Marci z Kronlandu Darja Gusak, 4.A

Život - narozen v Lanškrouně - studium: na jezuitské koleji v Jindřichově Hradci, filozofie v Olomouci, medicína v Praze - profesor medicíny v Praze, děkan lékařské fakulty a rektor - osobní lékař císaře (Ferdinand III, Leopold I) - podílel se na obraně Prahy proti Švédům - povýšen do vladyckého a zemanského stavu - zabýval se matematikou, astronomií, fyzikou (mechanika, optika, stanovení zákonu pružných koulí, využití kyvadla k měření času...), medicínou (embryogeneze, pojednání o epilepsii) - umírá

Všeobecné rysy filozofie - nábožensky protireformačně založený katolík - existuje nutné jsoucno (Bůh) - svět, ve kterém žijeme je kontingentní, závislý na tvůrčím aktu božím - zabýval se téměř výhradně stvořeným jsoucnem, jeho soustava není tedy ontologií, ale spíš přírodní filozofií - vytýkal scholastikům, že zpochybňují údaje z Genesis, protože se neslučují s aristotelskou přírodní filozofií - charakteristickou vlastností hmotného světa je pohyb neboli změna, která však není omezená na část vesmíru, ve které žijeme, ale je charakteristikou vesmíru vůbec -existují dva druhy změn: - akcidentální, kterým Marek rozumí ve shodě se scholastickou tradicí - velké změny (např. dřevo v popel) 1) peripateticko-scholastický hylemorfizmus - existuje větší počet substancí složených z první látky a formy, účinná látka vytáhne (educit) z potenciality látky zanikající substance novou substanciální formu 2) mechanistický výklad - změna se děje přemísťováním neměnných korpuskulí => Marek se snažil propracovat třetí teorii, která by byla opoziční hlavně nauce scholastické

Nauka o první látce a substanciální formě - Marek připouští, že hmotné substance se skládají z neurčité látky a specifikujícího principu - látka je beztvaré nerozlišené jsoucno schopné existovat i bez substanciální formy; podstupuje účinky formy, ale sama na ni jako méně dokonalé jsoucno nemůže působit proti peripateticko-scholastické tradici => ze substanciální formy při spojení s látkou emanují do jejích různých částí jakési ideje, které vytvářejí odlišné části substance - ideje jsou v substanciální formě přítomny původně - latentně - tyto ideje se nevyvíjejí pouze ze substanciální formy, ale i jedna z druhé a tím vznikají řetězce idejí = ideje jsou plánem, podle kterého se něco vytváří

Učení o duši světa - hlavním cílem vysvětlit velké změny ve hmotném světě - nejprve Marek rozpracovává scholastickou nauku o látce a substanciální formě a posléze se přesouvá k hylezoismu (celý svět je jedinou živou substancí - hmotný svět se skládá z první látky a jediné substanciální formy tzv. „duše světa“ - tato duše je v látce celá v celku i v každé její části - z duše emanují ideje, které v určitých místech a čase umožňují výskyt jednotlivých věcí => jednotlivé věci jsou pouze modifikacemi jediné světové substance - nic v pravém slova smyslu nevzniká - svět je jedna substance na jejímž povrchu probíhají změny - svět má jednu látku, substanciální formu a přirozenost - další Markovy úvahy vycházejí z autority Písma a hermetických spisů, takže postrádají vědecký ráz - na počátku stvořil bůh chaos (bezrozměrné nerozprostraněné jsoucno složené z látky a substanciální formy) - substanciální forma obsahovala ideje všech věcí => vznik světa z chaosu - během 7 biblických dní vznikl vesmír tak jak ho známe ze dvou řad idejí - pozemské a nebeské (na počátku stvořil bůh nebe a zemi) - mezi oběma oblastmi existuje analogie např. planety a pozemské kovy Světová evoluce idejí

Filozofická antropologie - přijímal církevní nauku, že lidé jsou individua a každý má vlastní nesmrtelnou duši - počátkem člověka je emanace ideje lidského těla v souvislosti se spojením muže a ženy => vznik člověka je dovršen, když bůh látce zformované ideou stvoří rozumovou a nesmrtelnou duši - každý člověk má 3 složky: látka společná s ostatními tělesy idea lidského těla emanující z duše světa vlastní duše stvořená Bohem IMAGINACE - reprodukce dříve vnímaného předmětu ve fantazii - uskutečňuje se v duši, ale v určitém smyslu je i záležitostí nižších vrstev (reprodukovaný předmět náleží látce - rozumová duše ukládá obraz poznaného předmětu do zadní části mozku (duše je nerozlehlá = i obraz je nerozlehlý - při imaginaci se ze směsice obrazů jednotlivé vyvíjejí (evolvuntur) a promítají se na blánu na přední stranu mozku (děj odehrávající se v látce) - opět se jedná o korespondenci ve všech třech vrstvách - imaginace probíhá v kruhu za působení rozumové duše i mozku - může dojít chybě při promítání uloženého obsahu, což může mít nežádoucí účinky v jiné části těla (žena viděla vojáka bez ruky => porodila dítě bez ruky)

Působení hvězd - otázka, které jevy na zemi připisovat působení hvězd? (např. vznik živých bytostí z neživé hmoty, vznik kovů v hlubinách země, někdy i působení na lidské osudy) - vesmír je bytost s duší, takže i každá část (např. hvězda) je živoucí bytostí => probíhá u nich poznávání a imaginace obdobná lidské a pokud obraz pronikne jinam, může způsobit změny na Zemi

Zdroje Fil/Jan-Marek-Marci B_1270.jpgrtf

Děkuji za pozornost