Tomáš Garrigue Masaryk Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Tomáš Garrigue Masaryk Označení DUM VY_32_INOVACE_06_2_11 Autor Mgr. Zdeněk Srna Datum 23. 2. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filozofie a religionistiky Ročník 3. ročník gymnázia www.zlinskedumy.cz

Klíčová myšlenka „nebát se a nekrást “[1]

Život a dílo 1850 Hodonín 1937 Lány „otec československé státnosti“ studia fil.a filologie ve Vídni a Lipsku, kde se seznámil s E. Husserlem habilitoval u F.Brentana, soukromý docent na vídeňské univerzitě přestoupil z ŘKC k evangel.reform.církvi profesor filozofie na pražské univerzitě podílel se na rozvoji čes.vědy a vzdělání

zakladatel čes.sociologie, vědecko-kritická revue Athenaeum poslanec říšské rady vídeň.parlamentu polemiky, diskuse, střety a společ.konflikty boj o Rukopisy a hilsneriáda exil, v čele protirak.zahraničního odboje pobyt v Rusku 1917-18 a v USA, kde získal mezinár. podporu pro vznik ČSR opakovaně volen prezidentem(1918-34) 1935 abdikace

spisy o „české otázce“ ( Česká otázka, Naše nynější krise, Karel Havlíček, Jan Hus), v nichž se snaží rozvinout pozitivní národní program a opřít jej o filozofii čes.dějin vycházející z české reformace. Spolu s kritikou nacionálního radikalismu (obstrukční politiky vůči Vídni) odmítá i radikalismus sociální (kritika marxismu ve spise Otázka sociální), a to ve prospěch vnitřních reforem (Havlíčkovy „revoluce hlav a srdcí“) [2]

během přednáškových pobytů v USA (1902-07) se zabýval čes během přednáškových pobytů v USA (1902-07) se zabýval čes. a slovanskou (rus.) otázkou a problematikou necírkev. náboženství 2 sv. spis Rusko a Evropa 3.sv.o náb. a titánismu v rukopise do r.1996 své představy o povaze války, o postavení českého národa, o založení samostatné ČSR a jejím místě v poválečném uspořádání Evropy ukládá do spisu Nová Evropa, později pak do knihy Světová revoluce

Filozofii M. vždy chápal nikoli jako systematickou teoretickou tvorbu, ale především jako součást praktické reflexe o naléhavých problémech soudobého člověka a společnosti, úvah o „krizích“ a „otázkách“ a o cestách k jejich řešení. Střídavě u něho vystupují do popředí dvě trvalé, navzájem se propojující a doplňující komponenty: filozofie člověka a filozofie dějin. [3]

Vstupní otázkou M. filozofie je téma krize moderního člověka, otevřené spisem Sebevražda (1881). Sebevražednost jako krajní projev krize člověka nelze dosta-tečně vyložit fakty přírodními, ekonomi-ckými nebo sociálními, nýbrž koneckonců psychologicky a kulturně historicky. Ztrátou harmonického názoru na svět, nenábo-ženskostí, polovzdělaností se rozpadá středověká organizace společnosti, její ucelený „katolický“ pohled na svět.[4]

M. však svým antropologismem (ve spise Rusko a Evropa použije termínu „vědecký a filozofický antropismus“), který od všech věd očekává především výpověď o člověku (člověk je pravým a posledním cílem všeho vědeckého bádání, člověk je vědě mírou všech věcí), požaduje od filozofie poznání „plnosti života a jednotlivých věcí“. Touto životně filozofickou (duchovědnou) orientací prolamuje hranice pozitivismu, hledá řešení v „konkretismu“ [5]

důraz na vědy „konkrétní“ a zejména v umění, v uměleckém poznání, které svým bezprostředním postřehováním nejvíce se blíží požadované „plnosti života a jedno-tlivých věcí“ , trvalá snaha postihnout pro-blémy čl. a společ.rozborem jejich obrazu v literární tvorbě. Významnou scelující roli (v jistém smyslu klíčovou) přisuzuje nábo-ženství, samozřejmě náb. „konkrétnímu“, novému, osobnímu, žitému, které má přispět k vřazování člověka do celku světa, do řádu – smyslu. [6]

Národ chápe jako přirozené, jazyk. kult Národ chápe jako přirozené, jazyk.kult. spole-čenství, emancipaci národní pak jako produkt novodobých dějin: nestačí prostý odkaz na minulost, kvalita národa (a tím spíše národa malého) je něco, co je třeba teprve utvořit – prací, výkonem, úrovní vzdělanosti a duchov. kultury. V tom smyslu je „česká“ otázka o. „světovou“, všelidskou, mravní, ba nábožen.: úroveň národa spočívá v otevřenosti světu, ve schopnosti osvojit si a rozvíjet ideály hu- manitní, tento univerzalismus evrop. a svět. dějin [7]

Na filozofii dějin navazuje M. filozofie demokracie Na filozofii dějin navazuje M. filozofie demokracie. Demokracie není pouze jistým politickým a právním řádem, hrou politických stran, nýbrž určitým způsobem života (dokonce „životem sub specie aeternitatis“), pohledem na svět, jistou úrovní mezilidských vztahů, organickým prostorem pro realizaci humanitních ideálů. [8]

Vychází však z toho, že k základům demo- kracie patří vzdělanostní a mravní kvality občanské společnosti, péče o duch. klima dané společnosti, respekt k osobnosti druhého i snaha dobírat se konsensu o společných hodnotách, přesahujících dílčí stranické a skupinové zájmy. Pojem „náboženské demokracie“ týká se této duch. a polit.kultury a je míněn v širokém občanském, pluralitním a ekumenickém duchu. [9]

Pokud jde o náboženskou filozofii, M Pokud jde o náboženskou filozofii, M. věří v jistý prozřetelnostní řád, nás přesahující, klade však důraz na myšlenku synergismu – odpovědné aktivní spoluúčasti člověka na tvorbě tohoto řádu, který by byl bez ní jakoby neúplný. M. měl na české myšlení mnohostranný vliv. Nejsilněji působila jeho filozofie humanity a demokracie, která byla vnímána jako ideový horizont demokratické republiky. [10]

Texty k zamyšlení „Etice je podřízen člověk každý a celý, všecko, co prožívá a koná, tedy i poznávání. Poznání je mravní povinnost, stejně jako láska a služba bližnímu, jako kterýkoli z mravních příkazů. Na vědcích a filozofech neuctíváme jejich nadání, nýbrž to veliké usilování o pravdu – to je čin mravní. “[11]

Ježíš, ne Caesar, toť smysl našich dějin a demokracie. Špatné překonávat dobrým – to není tak těžké, ale těžko je překonávat dobré lepším. Honbou po štěstí nikdo se šťastným nestal Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní, šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím zčásti uskutečnit své ideály.

Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi. Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český. Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec nesmí se schovávat za lid a za masu. Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.

Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije. Filozofie je pokus o jednotný názor na svět a život, přírodu a ducha. Člověk si musí najít svou cestu. Jestli ji opravdu hledá, najde ji velmi brzy. Potom se jí ale už musí držet, nebo zabloudí Humanitní program neučí být pasivní, ale učí se bránit prací.

Bez skutečné nápravy srdce a hlavy, bez nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba posadíme na jeho místo Humanita nevylučuje ani neoslabuje lásku k národu; mohu, ba musím milovat národ svůj pozitivně, ale nemusím proto nenávidět národy jiné. Pravá láska se nedokazuje nenávistí, nýbrž jen láskou.

Práce T.G.M. s převahou fil.témat Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty Základové konkretné logiky Stručný náčrt dějin filosofie Ideály humanitní Národnostní filosofie doby novější Přehled nejnovější filosofie náboženství Moderní člověk a náboženství

Otázky 01.Chápe M.filozofii jako systematickou a teoretickou tvorbu? 02.Co je M. antropismus? 03.Vysvětlete M. vztah k revoluci-slide19 04.Klíčový mravní čin vědců a filozofů 05.Na čem je založen M.konkretismus ? 06.Jak M. charakterizuje demokracii ?

Citace [1] Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky. cz/ historie -jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d /p_spolecnost.asp?c=A110103_18 1548_p_spolecnost_wag [2-10] GABRIEL, Jiří et al. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 376-8. [11] OLŠOVSKÝ, Jiří. Masarykova prakti-cká filosofie: sborník přednášek. Praha: Masarykova společnost, 1993. s. 80.

Odkazy a zajímavosti http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095687448-historicky-magazin/207452801280031/ http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-jak-vlastne-vzniklo-nebat-se-a-nekrast-f5d-/p_spolecnost.asp?c=A110103_181548_p_spolecnost_wag