Příprava krajů na programovací období Praha
Regiony zdůrazňují, že: kohezní politika po roce 2013 musí pracovat s jasně definovanými cíli, jakých má být dosaženo, cíle a prostředky musí být voleny s ohledem na rozdílnou rozvinutost regionů, důležité je umožnit takovou flexibilitu při stanovování cílů a nástrojů kohezní politiky, aby mohly být řešeny jejich problémy a využit jejich potenciál, základem je možnost stanovení takového mixu intervencí a priorit, které umožní zaměřit se ve střednědobé strategii na dosažení stanoveného/-ných cíle/ů, méně rozvinuté regiony musí nezbytně dobudovat kvalitní infrastrukturu, která je základní – nikoliv však postačující – podmínkou jejich rozvoje. Východiska
Víceúrovňové řízení je další nezbytnou podmínkou pro dosažení požadovaných efektů a cílů kohezní politiky. Regiony České republiky zdůrazňují, že základním cílem kohezní politiky by mělo být zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých regionů a zmenšování rozdílů mezi nimi. Následující programovací období bude charakterizováno (a regiony na to musí být připraveny): větší podporou vědy, výzkumu, efektivity, inovací a konkurenceschopnosti větší zastoupení revolvingových nástrojů, půjček, garancí než doposud zmenšujícím se objemem evropských finančních zdrojů Regiony chtějí podporovat růst své konkurenceschopnosti a proto se pro další období připravují na použití modelu konkurenceschopnosti dle výsledků publikovaných v Páté kohezní zprávě Evropské komise.
Model konkurenceschopnosti regionů Konkurenceschopnost je měřena indikátory v rámci 11 skupin. Tyto skupiny pak regiony považují za pilíře priorit pro budoucí kohezní politiku. 1.Instituce 2.Makroekonomická stabilita 3.Infrastruktura 4.Zdraví a zdravotnictví, sociální služby 5.Kvalita zákl. a středoškolského vzdělávání 6.Vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení 7.Efektivita trhu práce 8.Velikost trhu 9.Technologická připravenost 10.Sofistikovanost podnikání 11.Inovace základní skupina podpora efektivity podpora inovací
Následující kroky, regiony 1.Zpracování modelu konkurenceschopnosti pro použití na regionální úrovni (firma Ernst&Young) - červen, červenec Sestavení směrů rozvoje regionu NUTS 2 ve vazbě na priority EU v období dle strategie Evropa 2020 (kraje a NUTS 2) – červenec Implementace modelu konkurenceschopnosti regionů (kraje, NUTS 2) – říjen Zahájení programování, analytická část (úroveň NUTS 2) – listopad, prosinec 2011 Konání jednání ke rozvojovým prioritám ČR pro období (tzv. kulaté stoly, účast: rezorty, kraje, města a obce, tripartita atp.) – konec května 2011 Kraje nastavily v rámci připomínek regionální rozměr ke každé rozvojové prioritě ČR Schválení návrhu zaměření budoucí kohezní politiky EU v ČR Vládou ČR – červenec 2011 – kraje žádají vládu (AKČR) o posun termínu zejména z důvodu nejasné evropské legislativy (listopad 2011) a neexistence Strategie regionálního rozvoje ČR pro období (bude dokončena až v roce 2012) Diskuze k nastavení způsobu implementace příštího období (řídící orgány, počet operačních programů) – srpen 2011 – leden 2012 Následující kroky celostátní
Schůzky k rozvojovým prioritám, které se uskutečnily na konci května jsou rozvrženy tematicky takto: 1.Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky 2.Rozvoj základní infrastruktury 3.Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (Instituce) 4.Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví 5.Integrovaný rozvoj území Kraje ke každé rozvojové prioritě definovaly regionální dimenzi
Zvýšení konkurence schopnosti ekonomiky – Rozvoj podnikání, podpora regionálního růstu založeného na výzkumu, vývoji a inovacích, tvorba a aktualizace RIS zvyšování kvality vzdělávání Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (Instituce) - Zvyšování kvality a efektivity územně samosprávn ích celků a municipalit, rozvoj infrastruktur y pro výkon veřejné správy Rozvoj základní a páteřní infrastruktury – dobudování a modernizace dopravní infrastruktury, podpora využívání veřejné dopravy, podpora ICT, zkvalitňování regionálních energetických sítí, Rozvoj integrovaného záchranného systému Územní soudržnost – Integrovaný rozvoj měst a venkova, zvyšování kvality veřejných prostranství, sanace brownfields, cestovní ruch, efektivní využití potenciálu kulturního a historického dědictví, zlepšování kvality životního prostředí Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví, podpora regionální infrastruktury, Integrace sociálně vyloučených, dostupnost péče ROP
Souvislosti tematických a regionálních operačních programů v programovacím období Programy ESF a ERDF se doplňují! Tematické operační programy: Stát si určí dva až tři základní celonárodní cíle, z toho vytvoří 2-3 operační programy, které respektují tyto cíle, přičemž regionální dimenze bude řešena v rámci regionálních operačních programů. Regionální operační programy: Cíl ROPů – posílení konkurenceschopnosti (viz model konkurenceschopnosti), kraje ve spolupráci se státem, obcemi a městy, určí omezené množství regionálních priorit, které chce dosáhnout v rozvoji daného regionu, vytvoří regionální operační program a projekty v něm jsou v souladu s těmito prioritami a zároveň nejsou v rozporu s celostátními prioritami
Model konkurenceschopnosti regionů Aplikace modelu konkurenceschopnosti - EU Regional Competitiveness Index 2010 zpracovaný Světovým ekonomickým fórem, Evropskou komisí ( 5. kohezní zpráva) na regionální úroveň - NUTS II a kraje
Index konkurenceschopnosti regionů EU příklady indikátorů Jak měřit vnitřní úroveň regionu NUTS II ? Jak určit priority regionu NUTS II?
Model konkurenceschopnosti krajů a regionu NUTS II Rozpracovat model konkurenceschopnosti dle měřitelnosti a obsahového vymezení na úroveň regionů NUTS II a krajů Najít měřitelné indikátory - návrh soustavy klíčových indikátorů jednotlivých pilířů modelu konkurenceschopnosti Identifikovat regionální rozvojové priority NUTS II
Příklad vnitřního členění NUTS 2 Severovýchod dle hospodářské prosperity obvodů ORP
Mgr. Jiří Zimola hejtman Jihočeského kraje