Dlouhé 19. století na Moravě I. (1789-1815) Dějiny Moravy Dlouhé 19. století na Moravě I. (1789-1815) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM6 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 28. 1. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Dlouhé 19. století na Moravě I. Klíčová slova Dějiny, Morava, 19. století, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období dlouhého 19. století (1789-1914) na přelomu 18. a 19. století (1789-1815) vč. napoleonských válek dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin dlouhého 19. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci septimy / III. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Dlouhé 19. století (1789-1914) 19. (XIX.) století = roky 1801-1900 v dějepisu funkčnější tzv. dlouhé 19. století = roky 1789-1914 začátek: 1789 … počátek Velké francouzské revoluce konec: 1914 … počátek první světové války oba tyto děje navždy změnily svět, Evropu i Moravu

Základní rysy 19. století: vzniká moderní občanská společnost probíhá proces parlamentarizace a demokratizace veřejného života prosazuje se národní vědomí – vznikají moderní národy i nacionalismus cílem evropských národních hnutí byla nejdříve kulturní, později politická emancipace daného národa, ideálem se stalo vytvoření samostatného státu

Časová přímka: přelom 18. a 19. století 1789 – vypuknutí Velké francouzské revoluce 1790 – obnoven Moravský zemský sněm 1794 – v Olomouci uvězněn markýz La Fayette 1805 – bitva tří císařů u Slavkova 1806 – zánik Svaté říše římské 1815 – Vídeňský kongres, Morava v rámci Rakouska součástí Německého spolku 1817 – vznik Františkova muzea v Brně

Morava v 19. století do dosud zemsky (nenárodně) pojímané moravské společnosti začíná pronikat české a německé národní hnutí Počet obyvatel Moravy: 1775 ... 1,1 mil. 1910 ... 2,6 mil. (s Moravským Slezskem 3,3 mil.) Morava a zejména Moravské Slezsko byly v rámci rakouské monarchie nejhustěji zalidněnými zeměmi

Císař Leopold II. (1790-1792) chtěl vybudovat stát založený na síle stavovského zřízení jednotlivých zemí obnoven zemský sněm Moravského markrabství, jeho předsedou byl Alois hrabě Ugarte požadavky na restituci staršího zemského a stavovského zřízení při korunovaci českým králem Leopoldovi moravská delegace samostatně holdovala jako moravskému markraběti podmínkou držby majetku na Moravě bylo moravské občanství

Obr. 1 Císař Leopold II.

Obava z šíření revolučních myšlenek poslední římsko-německý císař František II. (1792-1806), tj. první rakouský císař František I. (1804-1835): protireformní panovník nařídil přísnou cenzuru tisku zavlekl říši do války s revoluční Francií

Obr. 2 Císař František II. (1792)

Vznik moderní vědy na Moravě Jan Nepomuk Mitrovský (1757-1799) založil moderní vědecké myšlení Moravy, organizátor; orientace na přírodovědu a vlastivědu – zkoumal minerály a minerální prameny (Luhačovice) člen brněnské zednářské lóže a Patriotické společnosti představitel specificky moravského pozdního osvícenství, kosmopolitní aristokrat usilující o lidské štěstí, podnikatel nového typu (podpora Köffilerovy manufaktury), filantrop sídlo v Dolní Rožínce – knihovna, sbírka minerálů byl v centru moravských bratří v Herrenhutu-Ochranově fr. revoluci uvítal, pro girondiny, proti jakobínskému teroru byl ovlivněn Herderem, Kantem, Goethem 1792 – z Francie uprchl markýz La Fayette a stal se na tři roky (1794-1797) státním vězněm v Olomouci, pokusil se utéct – Mitrovský zasáhl v jeho prospěch

Obr. 3 Erb Mitrovských z Nemyšle

Obr. 4 Letohrádek Mitrovských v Brně

Obr. 5 Markýz de La Fayette

Ignác Mehoffer (1747-1807) z fulnecké obchodnické rodiny, vystudoval právnickou fakultu ve Vídni 1775 v Brně zřídil normální školu, kterou vedl, vzdělával v ní pedagogy, vybíral učebnice a otevřel na Moravě i hlavní školy byl členem brněnské zednářské lóže U opravdových sjednocených přátel, lóži převzal a zapojil do ní krajské školské komisaře stal se organizátorem vědecké práce na Moravě, podílel se na německém překladu Pilařových a Moravcových dějin Moravy Mehoffer chtěl Mitrovského myšlenky rozvinout v projekt soukromé moravské Společnosti přátel přírodovědy

1794 Jan Nepomuk Mitrovský inicioval vznik Moravské společnosti pro přírodovědu a vlastivědu činnost společnosti byla omezena na oblast Moravy, v analytické vědecké práci je upřednostňována přírodověda Mehoffer i Mitrovský byli vášnivými sběrateli hlavní město Moravy, vědecké a průmyslové (textilnické) Brno, získává v rámci celé habsburské monarchie jedinečný význam

Christian Karl André (1763-1831) německý protestant protirevoluční a raně liberální filantrop, přírodovědec, zednář a jeden z iniciátorů moderního chovu ovcí 1798 nabídka od brněnské protestantské obce stát se ředitelem jejího výchovného institutu znal se s Janem Nepomukem Mitrovským a na Moravu se přestěhoval 1799 v Brně vznikla druhá vědecká společnost Přátelé přírodovědy a vlastivědy, v níž vynikal hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt – do této společnosti André jako hospodářský rada Salmů vstoupil a stal se předním organizátorem vědeckého života na Moravě

Obr. 6 Kristián Karel André (MZM Brno)

Jan Nepomuk Mitrovský navrhl sloučení obou moravských vědeckých společností do Soukromé společnosti sjednocených přátel k podpoře přírodovědy a vlastivědy, stanovy vypracoval André spolu s posledním moravským osvícenským guvernérem Josefem Mariou Dietrichsteinem (1763-1825) André načrtl roku 1803 plán budoucí vědecké společnosti. Zaměřili se na sběr statistických dat pro Moravu, založení zemského muzea. Mitrovský navrhl pro Společnost vydávání úspěšného pozdně osvícenského časopisu Patriotický deník (1800, Patriotisches Tageblatt) – vydavatelem se stal André, redaktorem Riecke; kolem časopisu se dále shromažďovali L. Berchtold, Antonín Bedřich Mitrovský, Josef Maria Dietrichstein i Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu tito lidé stojí u počátku národního hnutí na Moravě

Obr. 7 Dietrichštejnský erb, 18. století

Napoleon a Morava (1805-1814) od roku 1798 prochází několikrát Moravou ruská vojska v rámci akcí rakousko-ruské protifrancouzské koalice moravští osvícenci kritizují státní cenzuru 1805 vstoupila z jihu na Moravu francouzská vojska, císař František musel z Brna odjet do Olomouce (kde se setkal s ruským carem Alexandrem I.) a do moravského hlavního města vstoupil bez boje Napoleon

Bitva tří císařů 1805 krvavá bitva se závažnými důsledky pro Evropu proběhla 2. prosince 1805 poblíž Slavkova u Brna (Austerlitz) Napoleon Bonaparte bitvu řídil z kopce Žuráň Francouzi porazili vojsko tzv. Třetí koalice, v níž byli osobně přítomni ruský car Alexandr I. (s generálem Kutuzovem) a rakouský císař František moravské domy a zámky zaplnili ranění a nemocní

Obr. 8 Bitva u Slavkova

reformní státní kancléř hrabě Jan Filip Stadion stavovský patriotismus jednotlivých zemí monarchie 1806 zanikla „tisíciletá“ Svatá říše římská „národa německého“; Františkovi I. zůstal titul dědičného rakouského císaře, Moravě bládne i nadále z titulu moravského markraběte 1809 Napoleon bojuje u Znojma s vojskem arciknížete Karla, úspěch oslavil Napoleon v Brně Stadionova éra reforem končí, nastupuje čtyři desetiletí trvající období neoabsolutistického režimu rakouského ministra zahraničí von Metternicha (1773-1859), manžela bohaté moravské šlechtičny Eleonory Kounicové

Vlajka Rakouského císařství

Vídeňský kongres a Morava (1814/1815) zásadní setkání zástupců evropských zemí po napoleonských válkách upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv řízen rakouským císařem, jenž byl zastoupen ministrem Metternichem neobnovena Svatá říše římská, vytvořen Německý spolek (1815-1866) – volné soustátí 39 zemí včetně Pruska, Rakouska, Čech a Moravy

Obr. 9 Vídeňský kongres

Obr. 10 Kníže Metternich

Vrcholný rozkvět hospodářství od roku 1781 do krize roku 1815 Všeobecná ekonomická konjunktura na Moravě do roku 1815 byla způsobena: 1. tolerančním patentem Josefa II., 2. židovským tolerančním patentem, 3. válečnými událostmi – boje se Moravy, kromě francouzských vpádů 1805 a 1809, týkaly spíše nepřímo. Protianglická kontinentální blokáda chránila trh, úbytek lidí v důsledku války byl nahrazován stroji. Kvůli úspoře dřeva bylo jako palivo zaváděno uhlí.

v průmyslové výrobě nejdůležitější soukenictví a vlnařství proslavení brněnských jemných suken po celém světě 1801 – starohrabě Hugo František Salm přivezl z Anglie dokumentaci ke spřádacím strojům na vlnu; blanenská strojírna a železárna na Moravě a ve Slezsku padesát pět továren (1807), většinou textilních 1814 byl na Moravě stavěn první parní stroj použitý ve výrobě v celém Rakousku po zrušení kontinentální blokády 1815-1820 krize, zničila mnoho textilních podniků

Obr. 11 Z Moravy pocházel bandita Johann Georg Grasel Obr. 11 Z Moravy pocházel bandita Johann Georg Grasel. V německém prostředí byl vnímán jako „Robin Hood“, v češtině se slovo grázl vyskytuje s negativním významem.

Otázky a úkoly Zjisti na internetu podrobnosti o vlivu napoleonských válek na Moravu. Co víš o rodu Mitrovských a jejich přínosu pro Moravu? Které významné osobnosti stály u zrodu Moravského zemského (dříve Františkova) muzea?

http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 0:00-1:40) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Daniel_Donat,_Emperor_Leopold_II_in_the_Regalia_of_the_Golden_Fleece_(1806).png?uselang=de Obr. 2 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_II,_Holy_Roman_Emperor_at_age_25,_1792.png Obr. 3 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mittrowsky_erb.jpg Obr. 4 Letohrádek Mitrovských v Brně, foto O. Hýsek Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gilbert_du_Motier_Marquis_de_Lafayette.PNG?uselang=fr Obr. 6 André, foto O. Hýsek Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wappen_Fuerst_Dietrichstein_Graf_Proskau.jpg Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Austerlitz-baron-Pascal.jpg Obr. 9 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CongressVienna.jpg Obr. 10 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prince_Metternich_by_Lawrence.jpeg?uselang=de Obr. 11 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Grasel_Faehding_Stangel.jpg?uselang=de