Horor ve světové literatuře Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Český jazyk a literatura Horor ve světové literatuře Autor: Mgr. Eva Svobodová

„Nejstarším a nejsilnějším lidským citem je strach, a nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma.“ H.P. Lovecraft Horror (lat. = „hrůza“) je termín pro umělecké dílo, jehož prvotním cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat děs. Hororové příběhy provázejí lidstvo od počátku, ale žánr vzniká v 18.stol. v Anglii v souvislosti se zájmem o středověk. Tzv. gotický román je spletitý dobrodružný příběh s typickými motivy (tajemné hrady se skrytým a nebezpečným podzemím, oběť vězněná v tajných místnostech, domnělý nebožtík ožívá, loupežníci, nadpřirozené úkazy, šílenci, zločiny v klášterech): Ann Radcliffová (1764 – 1823): Sicilský román, Záhady Udolfa Matthew Gregory Lewis ( 1775 – 1815): Mnich Horace Walpole ( 1717 – 1797) : Otrantský zámek Clara Reevová ( 1729 – 1807) : Starý anglický baron

Německý romantik E. T. A. Hoffmann (1776 – 1822) do svých povídek vnesl znepokojivé poznání, že hrůzu lze nalézt blízko, v dobře známém měšťanském prostředí (pohádka Louskáček a Myší král, povídky Pískař, Slečna ze Scudéry, Rytíř Gluck). Další německý romantik Wilhelm Hauff (1802 – 1827) je autorem dvou souborů pohádek s rámcovou kompozicí, odehrávajících se v Orientu, Karavana a Alexandrijský šejk a jeho otroci, mezi nimiž najdeme i hororový Příběh o strašidelné lodi nebo Povídku o uťaté ruce. Američan E. A. Poe (1809 – 1849) je klasikem a zakladatelem hororu, jak ho známe dnes. Přinesl motivy zaživa pohřbeného, šílencovy choré mysli a pomsty a dokázal budovat atmosféru rostoucího děsu pouhými náznaky (povídky Předčasný pohřeb, Sud vína amontilladského, Zánik domu Usherů, Berenice, Skokan, Zrádné srdce).

Ir Joseph Sheridan Le Fanu (1814 – 1873) byl současníky pokládán za největšího autora strašidelné prózy. Vydal romány Dům u hřbitova a Strýc Silas /č. Hodina smrti/ o pokřivených mezilidských vztazích vedoucích až k vraždě a sbírku povídek V temném zrcadle /č. Zelený děs/ s nejslavnější upírskou a lesbickou prózou Carmilla. Ir Bram Stoker (1847 – 1912) je autorem slavného románu z roku 1897 Dracula, jímž už provždy učinil vlastí upírů Transylvánii. /Je však třeba poznamenat, že vůbec první upírská povídka Upír Williama Polidoriho vznikla už 1819 a její hrdina lord Ruthven je zmiňován třeba v Dumasově Monte Christovi./ Cf. Murnauův film Nosferatu z r. 1922. Angličanka Mary Shelleyová (1797 – 1851) je autorkou hororového vědeckofantastického románu Frankenstein. Cf. stejnojmenný film z r. 1931 s Borisem Karloffem. Angličan R. L. Stevenson (1850 – 1894) mj. napsal novelu Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda, která symbolicky řeší téma dobra a zla v člověku, ale může být čtena i jako hrůzný příběh.

Američan Ambrose Bierce (1842 – 1913) byl inspirován zčásti Poem, zčásti vlastními zážitky vojáka Severu v občanské válce ve sbírkách povídek Pavučiny z prázdné lebky a Uprostřed života. Klenotem hororu je krátká povídka Jedné letní noci. Američan Howard Phillips Lovecraft (1890 – 1937) spojil horor s kosmem a stvořil kultovní mýtus Cthulhu, stojící v pozadí všech příběhů. Sbírky těchto povídek se jmenují V horách šílenství, Hrůza v Dunwichi a jiné příběhy, Barva z vesmíru; kromě toho psal oceňované klasické horory (Krysy ve zdech, Hrůzný stařec). Angličanka Daphne du Maurier (1907 – 1989) vytvořila řadu tajuplných a děsivých románů (Rebecca, Hospoda Jamajka) i sbírku hororových povídek Jabloň a jiné povídky, z níž pochází povídka Ptáci, známá i z Hitchcockova filmu. Američan Henry Kuttner (1914 – 1958) je oceňovaný povídkář, věnoval se jak sci-fi, tak hororu, např. Maškaráda, Byl to démon, Hřbitovní krysy.

Američan Ray Bradbury (1920 – 2012) je klasikem science fiction, ale věnoval se i hororu, např. ve sbírkách Říjnová země, Temný karneval. Nezapomenutelné jsou povídky Malý vrah, Zástup, Říjnová hra nebo kapitola, kterou A. Hitchcock vyňal z Bradburyho Pampeliškového vína, dal jí název Celé město spí a vřadil ji do svých Strašidel na dobrou noc. Američan Ira Levin (1929 – 2007) vytváří texty, jež lze číst buď jako klasický horor, nebo záznam pokračující obsese a duševní choroby hrdinky – Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky. Nejznámější současný autor hororů je Američan Stephen King (1947), jenž vsadil na akčnost a bezesporu umí vyprávět; např. romány To, Carrie, Řbitov zvířátek, Osvícení, Prokletí Salemu, Cujo aj. Motivy hororové povídky : Motiv strašidelného domu (R. E. Howard: Holubi z pekel, E. Bulwer-Lytton: Strašidelný dům, W. Collins : Cestovatelovo vyprávění o děsivě podivné posteli) Motiv hrůzného zvířete ( F. Marryat: Vlkodlak, Saki: Sredni Vaštar, D. du Maurier: Ptáci, D. Grant: Netopýři)

3. Motiv osudového setkání s šílencem ( R. Dahl: Domácí, A 3. Motiv osudového setkání s šílencem ( R. Dahl: Domácí, A. White: Nikdy nemluv s cizími muži, E.A.Poe: Zrádné srdce) 4. Motiv hrůzné vraždy (R. Matheson: Noemovy děti, I. Bunin: Hrozná povídka, P. Smithová: Lidé odvedle, M. Millarová: Železná brána) 5. Motiv proměny světa v nepřátelský a cizí svět (Sh. Jacksonová: Letní hosté, B. Lumley: Cesta domů, H. Walpole: Stříbrná maska) 6. Motiv setkání s nebezpečnou nadpřirozenou bytostí (G. de Maupassant: Horla, T.H.White: Troll, N.V.Gogol: Vij) 7. Motiv promyšlené pomsty (M. Crawford: Vřeštící lebka, E.A.Poe: Skokan, A.C.Doyle: Případ lady Sannoxové) 8. Motiv osudu, do něhož nelze beztrestně zasáhnout (W.W. Jacobs: Opičí tlapka, R.L.Stevenson : Skřítek v láhvi, Ray Russell: Klícka) 9. Motiv prostého setkání s nadpřirozenem ( R. Aickman: Čekárna, Ch. Dickens: Hlídač, D. Defoe: Příběh o zjevení ducha paní Vealové) 10. Motiv snu, halucinací, nejednoznačného vyznění (H. James: Utažení šroubu, E. Whartonová: Uhranutý)

Použité zdroje Strašidla,duchové & spol., ed. Ondřej Müller, Albatros 2001, ISBN 80-00-00990-0 Upíři, démoni & spol., ed. Ondřej Müller, Albatros Plus 2010, ISBN 978-80-259-0066-6 Přízraky, zázraky & spol., ed. Ondřej Müller, Albatros 2007, ISBN 978-80-00-01938-3 Stráž u mrtvého a jiné hrůzostrašné povídky, ed. Marie Švestková, Mladá fronta – Máj, Praha 1969 Strašidlá na dobrú noc, ed. Alfred Hitchcock, Slovenský spisovateľ 1968, ISBN 13-72-064-68 Strašidlá najstrašnejšie, ed. Alfred Hitchcock, Slovenský spisovateľ 1970, ISBN 13-72-041-70 Moje najmilšie strašidlá, ed. Alfred Hitchcock, Slovenský spisovateľ 1969, ISBN 13-72-070-69 Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora.