Narušují změny času spánkový biorytmus?

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vliv hluku na lidské zdraví
Advertisements

POTŘEBA ODPOČINKU A SPÁNKU
OBEZITA.
Časový systém: Cirkadiánní rytmy
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Kleine – Levinův syndrom
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Zvládání rizik vyplývajících z pracovního stresu ve společnosti EDUCACONSULT M&J Consulting Pardubice, Česká republika
J. Kolář - Biologické rytmy a fotoperiodizmus rostlin 5: Experimenty testující selekční výhody cirkadiánních rytmů.
Pohybová aktivita všedního dne K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové.
Marta Hlobilová 2. Ročník MBB, UPOL
SPÁNEK Šárka Blatná.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Melatonin a časový systém lidského organismu Helena Illnerová Fyziologický ústav.
Psychické stavy.
Koncepce péče o staré občany
Režim dne.
Sexuální dospívání Reprodukční zdraví 8. ročník
Zdravotní účinky obtěžování hlukem v životním prostředí
MUDr. Radkin Honzák, CSc. Psychiatrická katedra IPVZ
Emoce (city).
Stres Vypracovala:Terezie Stránská
Návykové látky, závislosti
Spánek Vypracoval: Dominik Bobek Obor: Technické lyceum Třída: 1L
SPÁNEK Ročníková práce Klára Jelínková 6.tř..
Tomáš Novotný, 2.L SPŠE Olomouc
Dřeň nadledvin - katecholaminy
Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.
PŘIROZENÁ ANTIKONCEPCE
Vítejte ve světě přirozeného spánku Tisková konference
Název šablony:Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT zaměření VM:6. ročník – Člověk a zdraví – Výchova ke zdraví – Civilizační choroby autor VM:Ing.
Regulace úzkosti ve sportu
Regenerace ve sportu pedagogické prostředky MUDr.Kateřina Kapounková.
. CIVILIZAČNÍ CHOROBY.
Sledování bipolárních pacientů
Stres Petr Machala. anglicky stress = napětí, namáhání, tlak jedinec je vystaven mimořádným podmínkám následné obranné reakce mají za cíl zachování vnitřní.
ROČNÍKOVÁ PRÁCE BIORYTMY
ZŠ A MŠ BOHUMÍN TŘ. DR. E. B ENEŠE 456 OKRES K ARVINÁ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Digitální učební materiály ŠIII/2 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ.
Akutní psychotické poruchy, první pomoc
Homeostáza a termoregulace
Potřeba spánku a odpočinku
Monika Manethová Poruchy spánku.
Přetížení a přetrénování Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Psychologické aspekty zdraví
ALKOHOLISMUS Nicol Schmidová, Iva Adámková V7A.
Poruchy spánku Jakub Kužílek X33BMI.
Ivana Petriková, Tomáš Vebr
Základní principy geriatrie
Seminář Trauma.
Speciální psychiatrie – MKN 10 Organické duševní poruchy
Návykové látky, závislosti. VY_32_INOVACE _25_NÁVYKOVÉ LÁTKY, ZÁVISLOSTI_PŘÍRODOPIS_HLAVOVÁ Anotace Výukový materiál prostřednictvím ICT napomáhá k inovaci.
DEMENCE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací.
Craving a emoce při léčbě návykových poruch Jana Richterová 4.ročník.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluAfektivní.
Barbora Pekařová, C3A.  bipolární porucha  závažné duševní onemocnění  porucha mozku (vrozené odchylky fungování mozku)  výrazné výkyvy nálad  povznesená.
Evropská obchodní akademie, Děčín I, Komenského náměstí 2, příspěvková organizace IČ tel Reg.č. projektuCZ.1.07/1.5.00/
Psychické stavy Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Březen 2016.
Co to vlastně je ?  Způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty.  Varovným signálem bývá, že člověk začne trpět neobvyklou ztrátou.
Psychologie v obezitologii MUDr. Lenka Mičínová Sáblíková
Osobnost Biologická (tělesná), sociální (společenská) a psychologická (duchovní) jednotka Struktura osobnosti Soubor relativně stálých vlastností.
Psychosomatika a její souvislost s fyziologií zátěže
VNITŘNÍ HODINY V NÁS Helena Illnerová, Fyziologický ústav AV ČR
Spánek Vypracoval: Michael Hajný Obor: Technické Lyceum
Charakteristiky vybraných nemocí
REALITA HEMATOLOGICKÝCH NÁDORŮ A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ KRVE V ČR Doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc. Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha.
Psychologie v obezitologii
Jakub Hlavica, Zdeněk Bonk, Martin Cerhán
Speciální psychiatrie – MKN 10 Organické duševní poruchy
Stres a jeho zvládání.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Transkript prezentace:

Narušují změny času spánkový biorytmus? Tisková konference, 1. října 2008

Dnešní mluvčí Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Fyziologický ústav AV ČR Doc. MUDr. Ján Praško, CSc. psychiatr a psychoterapeut PharmDr. Helena Rösslerová společnost Lundbeck MUDr. Tomáš Šebek společnost MeDitorial

Narušují změny času spánkový biorytmus? Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Fyziologický ústav AV ČR

Denní rytmy v spánku-bdění v tělesné teplotě v hladině hormonů v hladině látek v tělních tekutinách v zapínání a vypínání genů

Charakteristika denních rytmů přetrvávají i ve stálé tmě jsou organismu vrozené jsou řízeny hodinami v mozku

Seřizování biologických hodin V neperiodickém prostředí hodiny volně běží časem s periodou blížící se, ale nerovnající se 24 hodinám. U člověka je tato perioda zpravidla delší než 24 hodin. Světlo zvečera a v první polovině noci hodiny zpožďuje. Světlo ve druhé polovině noci a zrána způsobuje jejich předběhnutí.

Rytmus spánku-bdění Rytmus je řízen biologickými hodinami v mozku a homeostatickým mechanismem. V procesu spánku může hrát úlohu i hormon melatonin.

Jaro: přechod ze středoevropského na letní čas Biologické hodiny a rytmy jimi řízené se novému času přizpůsobují předběhnutím. Proces předběhnutí trvá více dnů a jeho rychlost je individuální.

Podzim: přechod z letního na středoevropský čas Biologické hodiny a rytmy jimi řízené se novému času přizpůsobují zpožděním. Proces zpoždění probíhá většinou rychleji než proces předběhnutí.

Časový řád člověka Biologické hodiny jsou i v periferních orgánech. Centrální hodiny v mozku koordinují periferní hodiny. Centrální a periferní hodiny se mohou přizpůsobovat novému času s různou rychlostí. Silný vnitřní časový systém je prevencí proti poruchám spánku, poruchám onkologickým i metabolickým.

Nespavost, melatonin a sezónní deprese Doc. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc. Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Olomouc

Témata Nespavost – problém současné populace Mýty o nespavosti Melatonin jako nová, kvalitativně odlišná léčba Další účinky melatoninu Sezónní afektivní porucha

Insomnie Stav, kdy je spánek vnímán postiženým jako obtížně dosažitelný, přerušovaný, krátký, nedostatečný, málo osvěžující Insomnie není jedinou konzistentní patologii, jedna se spíše o celou skupinu poruch s různým charakterem, délkou trvání a etiologií Trápí přibližně 1/3 populace, 1,5x častější u žen, zvyšuje se s věkem U 10% je problém vážný a vede k nadměrnému stresu a omezení ve fungování v životě 80 % pacientů má problém déle než rok

Mýty a skutečnost Mýtus: Každou noc je nutné spát nejméně 8 hodin Zdravý člověk spí v průměru 6-8 hodin. Lidé se dělí na krátké a dlouhé spáče, což je zřejmě dané a neměnné během života. Mýtus: Spánek má být nepřerušovaný Každý se během noci několikrát probudí a zase usne. Mýtus: Nedostatek spánku může vážně poškodit zdraví Každý se někdy nevyspí, zvláště je-li ve stresu. Když několik nocí spíte hůře, nijak to neohrožuje zdraví. Spánkový dluh lze dospat během následujících nocí.

Znalosti o spánku Potřeba spánku se během života mění - kojenec potřebuje nejvíce hodin 18 – 20, senioři nejméně Obtíže s usínáním jsou spojeny spíše s psychikou (obavy, starosti, napětí)‏ Mělký spánek a předčasně ranní probouzení s nemožností usnout jsou častěji spojeny s nedostatkem energie, depresí, sebevýčitkami, alkoholem Svěží pocit po probuzení souvisí s fází spánkového cyklu, zastoupením hlubokého spánku, počtem probdělých spánkových cyklů Jeden spánkový cyklus trvá zhruba 1,5 hod. a přirozeně se budíme po násobcích této doby. Probuzení dřív (budík) či dospávání po probuzení většinou vede k pocitu nevyspaní

„Protilehlý proces“ spánkové regulace Homeostatický tlak na spánek Bdění Spánek The regulation of sleep is classically viewed as the dual interaction of circadian suprachiasmatic nuclei (SCN) based and homeostatic processes. The propensity to sleep or be awake at any given time is a consequence of a sleep debt and its interaction with signals from the SCN circadian clock. In a variation of this model, the opponent process of sleep regulation, a wake-promoting signal is generated by the SCN in the latter part of the active period (in the evening for most humans). This wake-promoting signal opposes the sleep debt that increases from sleep onset, ensuring an even degree of alertness throughout the day. As the influence of circadian rhythms on health become increasingly apparent, there is a growing need to manipulate circadian regulatory factors.1 Reference Mignot E, Taheri S, Nishimo S. Sleeping with the hypothalamus: emerging therapeutic targets for sleep disorders. Nature Neuroscience. 2002;5(suppl):1071-1075. Circadianní kolísání bdělosti 09:00 15:00 21:00 03:00 09:00 Bdění Spánek Adaptováno z Moore RY. Current Perspectives in Insomnia, Vol 3, 2004. http://www.medscape.com/viewprogram/3516_pnt.

Chronická nespavost Definice se liší: Délka může být od 30 dnů – 6 měsíců Často spojena s poruchami nálad, soustředění, pamětí a s některými chorobami srdce a cév, plic či zažívání Skládá se z jedné či více z následujících obtíží – potíže se zahájením spánku, poruchy udržení spánku, předčasné probouzení Důsledky: absence v práci, nemocnost, nehody a úrazy, poruchy paměti, snížený výkon v práci, deprese. Obecně tedy snížená kvalita života, která dlouhodobě dále klesá. 2003 National Sleep Disorders Research Plan Published by the National Center on Sleep Disorders Research at the National Institutes of Health (NIH)‏ There is a great need for additional research to better define the nature of chronic insomnia, including ways to characterize its detailed expression in diverse patients Additional systematic research is greatly needed to provide a more complete database from which clinicians and patients can make informed choices about treatment options. Chronic insomnia has been defined in several clinical trials ranging from 30 days to as long as 6 months. Chronic insomnia is often associated with a wide range of adverse conditions Mood disturbances Difficulties with concentration and memory Some cardiovascular, pulmonary, and gastrointestinal disorders Insomnia is the most common sleep complaint across all stages of adulthood The problem is chronic for millions of these people Insomnia is known to be a symptom of other disorders, eg, depression, or it can be a primary disorder in itself Reference National Institutes of Health State of the Science Conference statement. Manifestations and management of chronic insomnia in adults, June 13-15, 2005. Sleep. 2005;28:1049-1057.

Léčba nespavosti - obecně The nature of insomnia itself probably contributes to the difficulties associated with its treatment. Polysomnography studies of patients with insomnia generally show abnormalities such as prolonged latency to sleep onset, frequent arousals, and reduced amounts of total sleep.1 Currently used metrics include wake time after sleep onset, wake time during sleep onset, and number of awakenings. Ideally, treatment of insomnia should address components of sleep onset, sleep maintenance, sleep quality, and improvement in next-day functioning.1 Sleep quality is an important aspect of treatment, including patient reports of subjective improvements in daytime alertness, sense of well-being, and daytime ability to function.1 Reference Benca RM. Diagnosis and treatment of chronic insomnia: a review. Psychiatr Serv. 2005;56:332-343. Počátek spánku Udržení spánku Fungování další den Čas do usnutí Počet probuzení Délka probuzení Čilost Fungování Vitalita Délka spánku Celkový čas spánku

Možnosti léčby LÉČBA NIH Statement. Sleep. 2005;28:1049-1057. Kognitivně behaviorální terapie)‏ Melatonin Hypnotika Epidemiological surveys have shown that the most common treatments used by people with chronic insomnia are: Over-the-counter (OTC) antihistamines, self-medication with alcohol, and prescription medications Behavioral and cognitive-behavioral therapies (CBTs) Have demonstrated efficacy in randomized clinical trials (RCTs)‏ Few clinicians are experts in the use of CBT for the treatment of chronic insomnia, so these techniques are not in widespread use Benzodiazepine Receptor Agonists Benzodiazepines (eg, estazolam*, flurazepam, quazepam*, temazepam, and triazolam) More recently introduced agents that act as benzodiazepine receptors but have a nonbenzodiazepine structure (eg, zaleplon, zolpidem*, and eszopiclone*)‏ Results from clinical trials indicate that these agents are efficacious in the short-term management of insomnia Antidepressants*** The antidepressant trazodone** is now the most commonly prescribed medication for the treatment of insomnia in the United States In short-term use, trazodone is sedating and improves several sleep parameters These initial effects may not last beyond 2 weeks Antipsychotics*** Olanzapine and quetiapine are used as other options for treatment in insomnia Alternative and Complementary Therapies Melatonin is a natural hormone produced by the pineal gland that plays a role in the control of circadian rhythms Herbal Therapies Valerian* is derived from the root of plants of the species valeriana and is thought to promote sleep * NOT COMMERCIALLY AVAILABLE IN CANADA ** NO INFORMATION PROVIDED ON BY GENERIC MANUFACTURERS WITH REGARDS TO THE APPROVED INDICATION(S)‏ *** Not FDA/Health Canada approved for treatment of insomnia Reference National Institutes of Health State of the Science Conference statement. Manifestations and management of chronic insomnia in adults, June 13-15, 2005. Sleep. 2005;28:1049- 1057. LÉČBA Čaje, lidové prostředky Antidepresiva Atypická antipsychotika NIH Statement. Sleep. 2005;28:1049-1057.

Léčba nespavosti - nefarmakologická Kognitivní aktivace: Zneklidnění vyplývající z nekvalitního spánku ANM týkající se insomnie nerealistická očekávání Špatná spánková hygiena Přehnaně dlouhá doba strávená v posteli Nepravidelná doba uléhání a vstávání Pospávání přes den Aktivity v posteli neslučitelné se spánkem Zvýšené nabuzení aktivace fyziologická (stresová reakce)‏ aktivace emocionální úzkost, bezmoc,deprese)‏ INSOMNIE Negativní důsledky insomnie: únava snížená denní výkonnost dopad na sociální fungování Morin 1993

Léčba Edukace (Dodržujeme dobu k ulehnutí i přes denní únavu; uléhání jen při ospalosti; používání postele jen ke spánku a sexu; při neusnutí do 20 min vstát, věnovat se nenáročné činnosti a jít si lehnout jen při pocitu ospalosti Odstranění vnějších rušivých faktorů (vybavení ložnice, špunty do uší) Spánková hygiena (káva, čaj, kola, kakao, čokoláda max. 4-5 hodiny před usnutím; večer omezit alkohol, nikotin; fyzická aktivita nejdéle 4 hodiny před usnutím; lehká večeře…)‏ Kognitivně behaviorální terapie, práce s tělesnými projevy úzkosti (relaxační techniky, tělesné cvičení během dne Spánková restrikce (spánkový tlak) a vedení spánkového kalendáře (výpočet spánkové efektivity a její hodnocení)‏

Léčba nespavosti - melatonin Pravděpodobně hlavní mediátor cirkadiánní rytmicity Mírný hypnogenní účinek související s úpravou cirkadiánních rytmů, dále vysvětlovaný také navozením poklesu teploty Vliv na imunní systém Pokles ve stáří – častější insomnie Produkce souvisí se světelnou délkou dne, potlačení melatoninu v noci je závislé na intenzitě světla

Melatonin a sezónní afektivní porucha Sezónní afektivní porucha (zimní deprese)‏ Začíná u nás koncem října Projevuje se přejídáním (uhlohydráty), přibíráním, pospáváním přes den („hibernace“), únavou, podrážděností Podávání melatoninu s prodlouženým efektem vede ke zlepšení: kvality spánku vitality atypických příznaků (přejídání se, podrážděnost)‏ tělesných příznaků (únava, ospalost)‏ kvality života

Světelnost oblohy v Evropě

Světelnost noční oblohy v Evropě 1998 a 2025

Lundbeck dánská farmaceutická společnost PharmDr. Helena Rösslerová Lundbeck

Lundbeck Originální výrobce léčiv Dlouholetá tradice Léčba poruch centrální nervové soustavy: Deprese a úzkostné poruchy Demence Schizofrenie

Zajímavé informace Den a noc, střídání ročních období Moderní svět - narušování biorytmů Dopady na kvalitu spánku Psychické důsledky narušení přirozených biorytmů

Lundbeck Nová oblast zájmu: Spánek Nespavost Biorytmy

www.dobry-spanek.cz MUDr. Tomáš Šebek MeDitorial

Unikátnost stránek www.dobry-spanek.cz Možnost sebediagnostiky pro laickou veřejnost (interaktivní nástroj)‏ Seznam léčebných center s uvedeným kontaktem na pracoviště Snář (možnost podělit se o své sny s ostatními), odlehčení problematiky nespavosti

Děkujeme za pozornost