Výzkumy realizované v roce Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži 2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit 3. Výchova k dobrovolnictví – „mentoring“

1. Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži Cílem právní analýzy bylo provést: Rešerši dokumentů souvisejících s problematikou dětí a mládeže. Specifikaci eventuálních legislativních problémů. Upozornit na případnou neaplikovatelnost zákona v praxi. Navrhnout doplnění zákonů - návrh systémových a legislativních změn.

1. Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži Tématické zaměření Dobrovolnictví Multikulturalita Faktory ovlivňující integraci osob se zdravotním postižením do zájmového a neformálního vzdělávání Informovanost a participace Volnočasové aktivity Podpora talentovaných dětí a mládeže Další vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků s dětmi a mládeží

1. Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži Příklady problematických oblastí 1. Dobrovolnictví způsob podpory dobrovolných pracovníků s dětmi a mládeží ze strany státu a zaměstnavatele zákon o dobrovolnické službě ve vztahu k Zákoníku práce problematika sociální práce s mládeží ve vztahu k Zákonu o sociálních službách dva typy dobrovolnictví: 1.ve smyslu zákona o dobrovolné službě v akreditovaném režimu poskytující sociální výhody 2. „nezvýhodněné“ (většina dobrovolných pracovníků s dětmi a mládeží)

1. Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži Příklady problematických oblastí 2. Podpora talentovaných dětí a mládeže vzájemné propojení Školského zákona a požadavků státu na podporu talentů problematika daňových odpisů právnických osob na vědu a výzkum problematika legislativy v oblasti zaměstnávání absolventů ve vztahu k Zákonu o zaměstnanosti absence koncepce podpory talentů na celostátní úrovni

1. Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži Příklady problematických oblastí 3. Další vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků s dětmi a mládeží problematika akreditací vzdělávacích akcí problematika uvolňování pracovníků ze zaměstnání na tyto akreditované vzdělávací kurzy, školení apod. problematika právního nároku na výše uvedené vzdělávání nerovné podmínky v možnostech účastnit se a absolvovat další vzdělání pro nepedagogické pracovníky, zejména dobrovolníky

2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit Hlavní cíl šetření: Jakým způsobem jsou vybírány volnočasové aktivity pro děti ve věku 6 – 15 let. Další cíle: jakou roli při výběru volnočasových aktivit hrají charakteristiky rodiny, podle jakých kriterií se rodiče rozhodují o volnočasových aktivitách dětí, jaké informace jsou pro ně relevantní, hodnocení marketingových strategií organizací provozujících tyto aktivity a jejich efektivitu.

2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit Použitá technika sběru dat řízené standardizované osobní rozhovory (face-to-face) řízené standardizované osobní rozhovory (face-to-face) výběrový soubor 611 respondentů - rodiče dětí ve věku 6-15 let výběrový soubor 611 respondentů - rodiče dětí ve věku 6-15 let respondenti byli vybráni kvótním způsobem na základě znaků: respondenti byli vybráni kvótním způsobem na základě znaků: pohlaví a věk dítěte, pohlaví a vzdělání rodiče, velikost místa bydliště a region

2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit Hlavní zjištění 82 % dětí tráví čas každý týden v různých zájmových kroužcích a kurzech Nejdůležitějším kritériem pro výběr volnočasových aktivit pro děti je zájem a přání dítěte. Jako velmi důležité to označuje osm z deseti rodičů (79%)

2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit V kolika letech začalo Vaše dítě pravidelně navštěvovat zájmové kroužky nebo kurzy? (N = 523, v %) a méně a více Neví, neodpověděl/a

2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových aktivit

Nejmenší spokojenost s nabídkou je v obcích do obyvatel. Největší spokojenost s nabídkou je v obcích s až obyvateli!!!

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Cíle výzkumného šetření: Formulovat typologii mentoringových vztahů a vyhodnotit charakteristiky těchto typů Vytvořit metodiku vedení kvalitních mentoringových vztahů v profesionálních souvislostech Identifikace charakteristiky a znaky potenciálně rizikových vztahů v mentoringovém programu

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Co je to mentoring Mentoring Metoda sociální intervence – využívá profesionálně vedené dobrovolníky. Mentor Osoba,která má větší zkušenosti i znalosti než jeho svěřenec – mentee, kterého provází a instruuje za účelem jeho individuálního rozvoje,nabízí modely chování, rozvíjí schopnosti,talent. Mentee Termín užívaný pro označení mentorova chráněnce.

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Co je to mentoringový vztah Je „individuální vztah mezi mladým dospívajícím člověkem a pečujícím dospělým, který dospívajícímu asistuje při dosahování akademických, sociálních, profesních či osobních cílů“. Ve vztahu mezi mentorem a menteem se vytváří emocionální pouto, které odlišuje mentora od podobných rolí pracovníka s dětmi.

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Fáze mentoringového vztahu Očekávání Očekávání dítěte První kontakt Způsob navazování prvního kontaktu Poznávání Přístup mentora k dítěti Ustálení vztahu Spokojenost mentora Další průběh vztahu Vývoj po 8 měsících vztahu

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Fáze mentoringového vztahu Očekávání – negativní, pozitivní, konkrétní. První kontakt - negativní, pozitivní, konkrétní. Poznávání - 1. rovnocenně - přátelský přístup 2. přístup zaměřený na dítě 3. autoritativně - Intencionální přístup 4.Ustálení vztahu – spokojenost mentora a dítěte 5.Vývoj po osmém měsíci vztahu – 1. vývoj v kvalitu 2. zhoršení a ukončení 3. závislost na mentorovi

3. Výchova k dobrovolnictví – mentoring Dosažení efektivity mentoringového vztahu Pečlivé vymezení role mentora ve vztahu (programu) Rovnocenný přístup Kvalitní supervize, koordinace

Děkuji za pozornost Miroslav Bocan