Psychologické vlivy a utváření mínění Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/08

Základní psychologické pojmy Hodnoty (Values) Víra, přesvědčení (Beliefs) Postoje (Attitudes) Mínění (Opinions)

Hodnoty Jak by to mělo Ideální, cílový stav Zakotvené v kultuře Tendence považovat je za univerzální Terminální – instrumentální hodnoty

Víra, přesvědčení Jak to skutečně je Mentální konstrukt Víra, že určitý soubor informací a názorů je pravdivý a správný Jsou základem pro postoje a mínění Předpokládáme, že ostatní smýšlejí stejně

Postoje Relativně stálé tendence k jednání Jsou naučené Mají pozitivní či negativní zaměření Odrážejí osobní naladění (mám/nemám rád/a, líbí/nelíbí se mi)

Mínění Vyjádření postoje slovně nebo chováním Jsou různorodější a proměnlivější než postoje Většinou s postoji konzistentní Mohou se měnit v aktuální situaci

Složky postojů Kognitivní (názory a myšlenky) Afektivní (afektivní) – city, emocionální reakce Konativní – tendence k jednání, chování

Rané teorie formování postojů Moderní přístup – změna postojů Behaviorismus – chování lze vědecky zkoumat bez ohledu na duševní stavy Klasické podmiňování (Classical Conditioning) Operantní podmiňování (Operant Conditioning)

Klasické podmiňování Je-li původně neutrální stimul spojen s jiným stimulem, dochází k určité reakci Změna v daném stimulu vyvolává určitou odpověď Typ učení na základě opakování

Operantní podmiňování Reakce na podnět se objevuje v dané stimulační situaci Situace je vodítkem pro volbu postoje či chování Sociální učení na základě odměny a trestu

Kritika behaviorismu Eliminace myšlení Ale lze aplikovat na: analýzu předsudků, stereotypu a schémat některé situace vyjadřování mínění, zejména při neexistenci či nepevnosti postojů

Další směry psychologického výzkumu Kognitivní teorie - jak lidé zpracovávají informace Postoje jako komplexy Postoje jako kontinuum Motivační teorie – lidé mohou mít stejné postoje z různých důvodů Vztah postojů a chování Emoce při utváření postojů

1. Kognitivní teorie Teorie kognitivní odpovědi (Cognitive Response Theory) Teorie mentálních zkratek (Mental Heuristic)

Teorie kognitivní odpovědi Změna postoje vždy založena na vědomých a aktivních myšlenkových procesech Centrální trasa – intenzivní myšlení, rozvažování o problému Periferní trasa – povrchní, zaměření na jednoduché a přitažlivé narážky Důležité pro přesvědčování Význam opakování; je snadné odvést pozornost

Teorie mentálních zkratek Člověk má omezené informační zdroje, je omezen časem, podmínkami Pokud intenzivně nepřemýšlí, má tendenci reagovat na podnět rychle a efektivně Mentální zkratky (heuristiky) – jednoduchá pravidla pro efektivní rozhodování (co je nejzřejmější, nejpravděpodobnější) Efekt prvního dojmu

2. Postoje jako komplexy Balanční teorie (Balance Theory) Teorie shody (Congruity Theory) Teorie kognitivní disonance (Cognitive Disonance Theory)

Balanční teorie Heider, 1958 Koncept rovnováhy mezi držitelem postoje, pro něj významnou osobou a objektem postoje Potřeba lidí dosáhnout rovnováhy: být mírotvorcem znepřátelit si jinou osobu odejít ze situace

Teorie shody Osgood, Tannenbaum 1955 Zaměřuje se na stupeň pozitivních či negativních vztahů mezi elementy Konfliktní sdělení mohou ústit do neshody (incongruity) Změna postojů – kompromis mezi původními polaritami

Teorie kognitivní disonance Festinger (1957) posuzuje dvojici postojů v čase Inkonzistence mezi dvěma poznatky (jeden opakem druhého) Snaha dosáhnout konsonance, souladného vztahu mezi postoji Disonance postojů - důležitý zdroj jejich změny Výsledek – změna postoje nebo přidání dalšího, který umožňuje novou interpretaci

3. Postoje jako kontinuum Teorie adaptační úrovně Teorie sociálního úsudku

Teorie adaptační úrovně Helson 1947 Všechny stimuly mohou být smysluplně uspořádány na psychologickém kontinuu (negativní – pozitivní) Podstatný je referenční rámec Kontrastní efekt – je-li nový hodnocený stimul odstraněn z referenčního rámce

Teorie sociálního úsudku Sherif, Havland, 1965 Také předpokládá řazení stimulů na psychologickém kontinuu Hodnocení vztahováno nejen ke kontrastním, ale také asimilačním efektům Vlastní postoje jako vnitřní zakotvení Sféra přijetí, sféra odmítnutí, sféra bez vazby

4. Motivační teorie Funkcionální teorie postojů (Functional Theory of Attitude) RAS model utváření mínění (RAS Model of Opinion Formation) Řízené utváření dojmu (Impression Management Theory)

Funkcionální teorie postojů D. Katz 1960 Funkce postojů vůči jednotlivci: Ochrana ega (ego-defensive) Vyjadřování hodnot (value expressive) Poznávací (knowlege funcion) Utilitární (utilitarian function)

RAS model utváření mínění Zaller, 1992 Receive – Accept – Sample Model Jak si jedinec vytváří názor a veřejně vyjadřuje 4 stadia: existuje sdělení; příjemce mu věnuje pozornost a rozumí obsahu; rozhoduje se o svém postoji; jedná – přijímá/odmítá 4 axiomy: percepce; rezistence; dosažitelnost; odpověď

Řízené utváření dojmu Inspirace Goffman 1959; výzkumy 70. let Hlavním cílem je dosáhnout sociálního přijetí Méně významné, zda je mínění konzistentní a v souladu s vnitřními postoji

5. Vztah postojů a chování Metodologické otázky Individuální rozdíly ve vztahu postoj-chování Sociální a situační faktory Teorie zdůvodněného jednání (Theory of reasoned Action) Teorie plánovaného chování (Theory of planned Behaviour)

Teorie zdůvodněného jednání Ajzen 1975 Lidé jsou racionální, kalkulují náklady a užitek Chování dobrovolníků 4 komponenty teorie: postoje vůči jednání; subjektivní normy; záměr jednat určitým způsobem; aktuální jednání Lidé mají tendenci chovat se tak, aby získali příznivé výsledky a byli oceněni významnými druhými

Teorie plánovaného chování Rozšíření modelu i pro typy chování nařízeného nebo vynuceného Chování může být vždy nahlíženo jako cíl Vnímaná kontrola chování – jak snadné/obtížné je cíle dosáhnout Ovlivňuje strategii, jak cíl uskutečnit a může mít přímý vliv na chování