Lišejníky v lese
Charakteristika: složené organismy, které podle systému řadíme do říše hub jejich tělo /stélka/ tvoří: a/ houbová vlákna b/ jednobuněčné zelené řasy nebo sinice tyto dva organismy jsou si navzájem prospěšné a vztah mezi nimi označujeme jako symbiozu = soužití stélka může být korovitá, lupenitá nebo keříčkovitá
Výskyt na kamenech na větvích a kmenech stromů na zemi v lese na zdi
Stavba těla lišejníku:
VÝŽIVA symbióza - řasy tvoří organické látky –živí houbu houba upevňuje k podkladu a dává řasám vodu řasy – fotosyntéza houba – nasává vodu s minerálními látkami
Rozmnožování úlomky – zvěř šlápne na lišejník a část se odlomí speciální rozmnožovací částice
Význam lišejníků průkopníci života (rozrušování skal) => rostliny bioindikátor znečištění ovzduší potrava živočichů výroba léčiv stromy - úkryt škůdců
Zástupci lišejníků a) korovité - lišejník zeměpisný - skály, zídky b) lupenité - terčovka bublinatá - kůra c) keříčkovité - dutohlávka - pařezy
Lišejník zeměpisný
Terčovka bublinatá
Terčovka bublinatá
Dutohlávka sobí
Terčovník zední
Provazovka srstnatá
Zajímavosti: lišejníky rostou také v oblastech, kde jiné rostliny žít nemohou, jsou proto nazýváni „průkopníci života.“ Jsou odolní vůči různým přírodním extrémům, ale jsou citlivé na znečištěné ovzduší rostou velmi pomalu
Zdroje informací: internet Ekologický přírodopis pro 7.ročník www.biolib.cz www.naturfoto.cz www.mezistromy.cz cs.wikipedia.org foto:L.Bartyzal a vlastní fotografie Zpracovala: Mgr.Růžena Koubová ZŠ Povážská Strakonice www.zs_povazska.strakonice.eu