SVATÝ VOJTĚCH Anežka Lhotová

Sv. Vojtěch Atributy: déšť, kopí, obraz Panny Marie, orel, oštěpy, štít, veslo

Narodil se na hradě Libici asi roku 956 Byl z rodu Slavníkovců, kteří vládli na větší části území dnešních východních Čech. Vojtěch jako chlapec těžce onemocněl a když po prosbách k P. Marii z nebezpečí vyvázl, otec přislíbil, že z něj vychová kněze.

Studoval 9 let v Makdeburgu, kde v 16ti letech přijal biřmovací jméno Adalbert (= Vojtěch). Poté se vrátil do Prahy a působil jako jáhen Mrzelo ho, že český lid je daleko od křesťanského ideálu, že žije poněkud pohanským způsobem života, v ukrutnosti a nemravnostech. Vadilo mu také, že tehdejší biskup Dětmar je k tomu všemu velice tolerantí.

Uvedení sv.Vojtěcha na biskupskou stolici r.983

Po Dětmarově smrti byl Vojtěch ve svých 26ti letech zvolen novým biskupem (983) Do biskupských povinností se pustil se značnou vervou a touhou po duchovní i sociální obnově své diecéze. Kvůli svým mravním požadavkům byl trnem v oku všem českým velmožům v čele s vladařem Boleslavem II. zvaným pobožným.

Znepřátelil si spoustu kněží a některé šlechtice, kteří ho znevažovali a zabraňovali ve snaze o reformy. A tak dokonce dvakrát složil úřad a nakonec se odebral do kláštera v Řím Roku 996 ho nový papež poslal zpět do Prahy, ale když byl Vojtěch českým lidem předem odmítnut, vyžádal si odchod k pohanům, kde by mohl šířit evangelium.

Za Vojtěchova pobytu v Římě totiž nepřátelští velmoži vyvraždili celý rod Slavníkovců kromě něj a nejmladšího bratra Radima, který ho v Římě doprovázel. Zamířili teda raději do Polska a dále do Pruska, kde Vojtěch hodlal šířit křesťanskou víru.

2 roky na to byl papežem prohlášen za svatého V Prusku ale omylem vstoupil na tzv. Romovské pole, které pohané považovali za posvátné. Ti se přihnali, praštili ho prý nejdřív veslem a pak probodli sedmi oštěpi. Jeho hlavu pak narazili na kůl.(997) 2 roky na to byl papežem prohlášen za svatého

Vyvraždění Slavníkovců na Libici Důvody: Slavníkovská konkurence Přemyslovcům Rostoucí ambice Vršovců Ekonomická krize v Přemyslovců Rozkaz k vyvraždění vydal na smrt nemocný BoleslavII. Tažení vedl jeho syn Boleslav Ryšavý spolu s Vršovci. Dne 27. září 995 byl pátek. Zničehonic se objevilo mnoho nepřátel - přemyslovská vojska. Libice byla napadena. Obležení si přáli vykonat pocty k oslavě sv.Václava, ale obléhatelé nehodlali ustoupit. Ještě více než jeden den se Libice bránila a potom padla. Přítomní Slavníkovci se ukryli v kostele, ale útočníci je lstí vylákali - slíbili, že jim nic neudělají. Byli zavražděni všichni. Starci, děti, ženy, nemluvňata. Hrad byl zapálen, opevnění zbořeno.

Použité prameny a literatura: Slavníkovci; Toulky českou minulostí 4 – knížecí vraždění; catholica.cz