Druhý vatikánský koncil Svolal jej Jan XXIII., dokončil Pavel VI. Jan XXIII. ho nečekaně vyhlásil 25. ledna 1959 v bazilice sv. Pavla za hradbami. Koncil zasedal v letech 1962–1965 (4 zasedání).

Shromáždilo se více než 2450 katolických biskupů. Chyběli jen biskupové z komunistické Číny. Koncil byl katolický a všeobecný: přijeli biskupové ze všech kontinentů, dále opati, vyšší řeholní představení, odbornici (neúčastnili se plenárních zasedání, ale byli velmi důležití pro práci v komisích) Konzultanti z pravoslavných a protestantských církví. Novináři

Cíl koncilu Cílem koncilu bylo reagovat na potřeby doby. Explicitně nedefinoval žádnou novou nauku či dogmata. Aggiornamento

Bea Ottaviani Lefebre Frings Suenens Máximos IV Sayegh

Yves Congar Marie Dominique Chenu Edward Schillebeeckx Joseph Ratzinger Hans Küng Jean Daniélou Karl Rahner Henri de Lubac

Dokumenty Názevtéma dokumentuVydána Sacrosanctum Conciliumkonstituce o posvátné liturgii Lumen gentiumvěroučná konstituce o církvi Dei Verbumvěroučná konstituce o Božím zjevení Gaudium et spespastorální konstituce o církvi v dnešním světě Konstituce

3 deklarace Názevtéma dokumentuVydána Gravissimum educationiso křesťanské výchově Nostra aetateo vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím Dignitatis humanaeo náboženské svoboděnáboženské svobodě

9 Dekrety Názevtéma dokumentuVydána Ad genteso misijní činnosti církve Presbyterorum ordinis o službě a životě kněží Apostolicam actuositatem o apoštolátu laiků Optatam totiuso výchově ke kněžství Perfectae caritatiso obnově řeholního života Christus Dominuso pastýřské službě biskupů v církvi Unitatis redintegratio o ekumenismu Orientalium ecclesiarum o katolických východních církvích Inter mirificao hromadných sdělovacích prostředcích

Myšlenky koncilu

Eklesiologie - Všichni jsme církev: Boží lid - Kolegialita - Všichni jsme povoláni ke spáse. Zdůrazňuje se důležitost laického povolání - Církev je světová: misijní církve jsou rovnocenné s ostatními

- Vztah církve a státu: Koncil se vzdává požadavku, aby veřejnost i státní struktury jednaly podle katolických principů. - Dialog se světem – služba a spolupráce - Hledání míru

Ekumenismus - Odloučení bratři a církevní společenství - Všichni jsme povoláni ke spáse - Náboženská svoboda „… sám Bůh dal lidstvu poznat cestu, po níž lidé, když mu slouží, mohou dosáhnout v Kristu spásy a blaženosti. Věříme, že toto jediné pravé náboženství je uskutečněno v katolické a apoštolské církvi, které Pán Ježíš svěřil úkol přinášet je ke všem lidem.“ (DH 1)

Liturgie Podpořit účast všech - národní jazyky Všichni celebrujeme - aktivní účast

Boží Slovo: - Podpora individuální a společné četby Bible - Větší použití v liturgii - Možnost studovat za pomoci moderních metod – literární druhy atd.

Češi na koncilu Z Československa se koncilu zúčastnili: Josef kardinál Beran (jen čtvrté zasedání), Róbert Pobožný (kromě prvního zasedání), Eduard Nécsey, Ambróz Lazík František Tomášek (všechna čtyři zasedání), Jan Merell a doprovod složený v podstatě ze spolupracovníků Státní bezpečnosti a exponentů prorežimního Celostátního mírového výboru katolického duchovenstva.

Kardinál Josef Beran Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní kreaci, při níž kardinálové obdrží červený biret (čtyřhranná pokrývka hlavy), jmenovací dekret a kardinálský prsten. V Římě se kardinál Beran zapojil do práce II. vatikánského koncilu. 20. září 1965 na něm vystoupil s projevem O svobodě svědomí, v němž se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa. Založil také v Římě České náboženské středisko Velehrad. Jeho sekretářem po celou dobu působení v Římě byl pozdější biskup Jaroslav Škarvada.