DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva Téma Rozmístění obyvatelstva, migrace Označení DUMU VY_32_INOVACE_849 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 25. 11. 2013 Anotace Materiál ke kapitole sociální problémy, dává přehled o rozmístění obyvatelstva definuje základní pojmy z problematiky migrace popisuje hlavní tendence a důsledky, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Rozmístění obyvatelstva Migrace

Rozložení obyvatelstva Krajně nerovnoměrné ½ obyvatelstva = 5 % pevniny (viz nejlidnatější státy světa) Hustota zalidnění – zákl. ukazatel = počet obyvatel / plocha území Rozmístění – dlouhodobý vývoj ovlivněný: - přírodní podmínky – především v minulosti - úrodnost půdy, klima, dostupnost E, vody - socioekonomické faktory – současnost a blízká minulost - stav urbanizace + úroveň NH (kultura, obchod, školství, služby,..)

Obr. č. 1 – Vlivy na rozmístění obyvatelstva

Obr. č. 2 - Hustota zalidnění

Migrace Formy prostorové migrace =Mechanický pohyb obyvatel mezi dvěma územními jednotkami – výsledkem změna bydliště Formy prostorové migrace trvalé, jednorázové přemístění krátkodobé návratové pohyby pravidelné, periodické – do zaměstnání, škol nepravidelné – pracovní, studijní, rekreační cesty, cesty za kulturou, nákupy …

Členění migračních pohybů podle překročení hranic - vnitrostátní, mezistátní podle vzdálenosti podle času – pravidelná, nepravidelná podle důvodu – politická, ekonomická podle legálnosti – legální, ilegální podle počtu – individuální, skupinová

Měření migračních pohybů Migrační saldo = imigranti – emigranti - aktivní saldo znamená novou pracovní sílu, ovlivňuje populační přírůstek, stát, který má aktivní saldo je cílovou zemí Migrační obrat – celkový objem migrace = počet imigrantů + počet emigrantů Migrační účinnost (efektivita) vypovídá o tom, jak daná země využívá migraci migrační saldo migrační obrat

Obr. Č. 3 – Migrační saldo

Historický vývoj mezistátní migrace - 4.– 7. století „stěhování národů“ velké stěhování kmenů na území Asie a Evropy - Osídlování nových území – Amerika – od 16. st. dodnes - i násilná migrace – otroci z Afriky (podobně např. Sibiř v Rusku) - Austrálie – prvními přistěhovalci trestanci a jejich dozorci

Světová hospodářská krize - 30. léta 20. st. – z Evropy do Ameriky - 2. světová válka – 50 mil. lidí vysídleno nebo zemřelo - po válce - vznikl Izrael – Židé - rozdělila se Indie a Pákistán - 50. léta – emigrace ze socialistických států - 60. léta - dekolonizace Afriky

- dnes - ekonomicky motivovaná migrace – Západní Evropa ( F – menšiny z Afriky, VB – Indie, Pákistán, NL – Indonésie , N – Turecko) ČR – v minulosti spíše vystěhovalecký stát, dnes ne - imigranti z republik bývalého SSSR, Vietnam, balkánské státy, … - i nelegální imigranti - Odhad – legálně 230 000, nelegálně dalších 200 000

Důsledky migrace Pokles hosp. rozvoje – vyšší nezaměstnanost, zákonem garantované sociální dávky, bydlení Tlak na urbanizaci – zájem hlavně o velké aglomerace – zda pak celé čtvrti imigrantů Vyšší kriminalita, problémy soužití s domácím obyvatelstvem, střet kultur X - Řeší se nedostatek pracovní síly na méně kvalifikovaných místech a místech za min mzdu Zvyšuje počet obyvatelstva, ovlivňuje natalitu

Vnitrostátní migrace Především z ekonomických důvodů V minulosti - urbanizace – poměšťování – stěhování obyvatel do měst – růst podílu městského obyvatelstva - příklady – 100 % Monako, 80 % Kanada, 75 % USA - lepší pracovní příležitosti, jednodušší způsob života, kultura, služby,.. Dnes - deurbanizace – snižování počtu obyvatel v centrech města i vnějších městských částech - důsledek nízké porodnosti + stěhování obyvatel na venkov (zdravý způsob života) -suburbanizace – stěhování obyvatel z velkých měst do předměstských sídel v zázemí (satelitní městečka) Specifická forma – DOJÍŽĎKA – za prací, službami, rekreací – má lokální význam

Použitá literatura: Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 8 – 10 , 12 - 14 Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 29 Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1.vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 31 Obr. č. 3 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 36