III/2 XV. 2. 7.A 25. 02. 2013

Český stát za posledních Přemyslovců Dějepis VII. ročník Přemyslovci, Přemysl Otakar II., Václav II., Václav III. Mgr. Ladislav Hrdina

Český stát za posledních Přemyslovců 1

2

Přemysl Otakar II. 5 3 4

6

7

Václav II. 9 10 8

11 12

13

14

Václav III. 15 16

17

Použité zdroje: VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 7: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009. 152 str. ISBN 978-80-7235-373-6. Obrázky 2, 11 BÍGL, Zdeněk. České země za posledních Přemyslovců. 1. vydání. Praha: Albatros, 1993. 64 str. ISBN 80-00-00410-0. Obrázky 1, 6, 14 234 českých osobností. 2. vydání. Praha: Fragment, 2004. 246 str. ISBN 80-253-0024-2. Obrázky 3 – 5, 7 – 10, 15 -17 ŠVÁBOVÁ, Jana. Kutná Hora: Panoramatická mapa a průvodce městem a okolím. 1. vydání. Jihlava: ATP Jihlava, 2000. ISBN 80-86374-06-8. Obrázek 13 HORA, Petr. Toulky českou minulostí 2. 1. vydání. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Práce, 1991. 456 str. ISBN 80-208-0111-1. Obrázek 12 Kresbu dítěte zhotovil autor prezentace.

Komentář k obrázkům: 1 – úvod 2 – úvod 3 – Titul – Český stát za posledních Přemyslovců. Obr. 1 – Český lev – podle kronikáře Dalimila získal prý tento erbovní znak Vladislav II. od římského císaře v souvislosti s udělením královského titulu. Jako znak českých králů se ale začal užívat až ve 13. století – za Přemysla Otakara II. 4 – Vyobrazení posledních tří přemyslovských panovníků – Přemysla Otakara II., Václava II. a Václava III. Koruny nad hlavami králů symbolizují, kolika královstvím vládli (Přemysl Otakar II. - českému, Václav II. - českému a polskému, Václav III. - českému, polskému a uherskému – i když velice krátce). 5 – Přemysl Otakar II. a jeho manželky. Sňatek s téměř o 30 let starší Markétou Babenberskou byl čistě politickým obchodem, který umožnil Přemyslovi získat rakouské země. Po Přemyslových válečných úspěších v Uhrách bylo toto manželství zrušeno a Přemysl pojal za manželku vnučku uherského krále Bély IV. Kunhutu Haličskou. Ta mu později dala i potomky, z nichž se 3 (včetně následníka trůnu Václava) dožili dospělosti. 6 – Království Přemysla Otakara II. sahalo svého času až k pobřeží Jaderského moře. 7 – Ambiciózní Přemysl se také ucházel o korunu Svaté říše římské. Proti jeho vůli byl ale císařem zvolen Rudolf Habsburský. Následné spory nakonec přerostly ve válečný konflikt. 26. 8. 1278 Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli. 8 – Jelikož bylo Přemyslovu nástupci Václavovi v té době pouhých 7 let, byl jeho poručníkem jmenován Ota V. Braniborský. Ten chlapce později na čas odvezl i do Braniborska. Ujmout se trůnu mu umožnil pod nátlakem šlechty až když bylo Václavovi 12 let. Václav II. byl zpočátku pod vlivem nového manžela své matky – Záviše z Falknštejna. Později ho však dal zatknout a popravit. Václav II. se projevil jako velice schopný panovník. Po několika letech získal polskou korunu a po smrti své první ženy si vzal za ženu dceru předchozího polského krále Přemysla II. Velkopolského Elišku Rejčku. (První manželka - Guta Habsburská – dala Václavovi 10 dětí, i když dospělého věku se dožily jen 4. Eliška Rejčka pak Václavovi porodila dceru Anežku.) 9 - Za Václavovy vlády byla provedena i mincovní reforma – král dal razit nové stříbrné mince – pražské groše (obr. 11) a nechal sepsat horní zákoník. Na obr. 12 jsou vidět hlavní fáze výroby mincí – uprostřed – rozklepávání kovu do plátu, vlevo – stříhání plechu na malé kroužky a vpravo ražba mincí. 10 – Technologie těžby stříbra ve středověku. 11 – Rozsah moci Přemyslovců za Václava II. a Václava III. 12 – Václav III. a jeho manželka Viola Těšínská. Václav se musel krátce po svém nástupu vzdát uherské koruny, kterou pro něj před smrtí získal jeho otec. Aby uhájil polskou korunu, vydal se s vojskem do Polska. 13 – 4. srpna 1306 byl ale Václav III. V Olomouci zavražděn. Za vraha byl považován jakýsi Konrád z Botenštejna, který byl spatřen, jak vybíhá z domu, kde k vraždě došlo a v rukou drží zkrvavený nůž. Stráže ho ihned zabily. Zda byl opravdu vrahem, není jasné. Přemyslovci tak vymírají po meči.