Stavebnictví Pozemní stavby Výroba vápna(STA25) Ing. Naděžda Bártová

Zdroje Výroba vápna: Výroba vzdušného vápna, hašené vápno, tuhnutí a tvrdnutí vápna, druhy vápna a jejich použití Příklad: Stránka pro uvedení dílčích témat

výroba vzdušného vápna Těžba Úprava Výpal vápna Povrchové lomy vápence dolomity Těžení odstřelem dle technolog. postupů Nakládání a doprava

výroba vzdušného vápna Úprava Drcení Čelisťové drtiče Kuželové drtiče Třídění Vícestupňové síto Zrnitost dle použité technologie pálení (dle pecí) Šachtové pece – zrnitost 50 -200 mm Rotační pece – zrnitost 10 -50 mm Souproudá regenerativní pec – zrnitost 10 -200 mm Skladování a expedice

výroba vzdušného vápna Výpal vápna: Výpal vápence CaCO3→ CaO + CO2 Při teplotě 900-1200 °C Rovnice pro rozklad dolomitu CaCO3. MgCO3→ CaO + MgO + CO2 Při teplotě 500 – 750 °C Výroba vápna v pecích se dělí na tři pásma Předehřívací pásmo Vypalovací pásmo Chladící pásmo

výroba vzdušného vápna Pece pro výpal vápna: Šachtové pece Vertikálně uspořádaná Vápenec se pohybuje se shora dolů Propadá se pásmy předehřívacím, vypalovacím, chladícím Rotační pece Horizontálně uspořádaná s mírným sklonem Vápenec prochází předehřívacím a vypalovacím pásmem Chladicí pásmo mimo pec Souproudé regenerativní šachtové pece Dvě šachtové pece spojené přechodovým kanálem Princip výměníku tepla

Hašení vápna Rovnice hašení vápna: Hašení vápna za sucha CaO + 2 H2O  →  Ca(OH)2. Silná exotermická hydratační reakce Hašení vápna provádíme Za mokra Za sucha Hašení vápna za sucha Provádí se ve vápenkách v hydrátorech Vápno se míchá s rozptýlenou vodou Vzniká suchý prášek

Hašení vápna Hašení vápna za mokra Odležení hašeného vápna Provádělo se dříve přímo na stavbách Skrápění vrstvy vápna v hasnici Vzniklé vápenné mléko se nechává odležet Bezpečnostní opatření při hašení Odležení hašeného vápna Vápno musí ležet v mokrém stavu Je ukončeno, když se vytvoří trhlinky 2 - 3cm široké Malta pro zdění 3 - 4 týdny Omítka 6 - 8 týdnů Předčasné ukončení Vzniknou nevyhašené části – střílení omítek

Tuhnutí a tvrdnutí vápna Tuhnutí je vyvolané odpařováním vody přítomné ve vápenné maltě Účinkem kapilárních sil dochází k shlukování mikroskopických částí hydroxidu vápenatého a jejich následnému srůstu K tvrdnutí (karbonataci) dochází působením vzdušného CO2 Rovnice karbonatace : Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O Vzhledem k malému obsahu CO2 ve vzduchu karbonatace probíhá pomalu 1 měsíc pro karbonataci omítky

Druhy vápna a jejich použití Vzdušné vápno: Vzdušné vápno na vzduchu za přítomnosti vzdušné vlhkosti tvrdne Je stálé pouze v suchém prostředí Rozeznáváme : Vzdušné vápno bílé Obsahuje 65 - 96 % CAO + MgO (MgO max. 7 %) Vzdušné vápno dolomitické Obsahuje 65 – 96 % CAO + MgO (MgO min. 7 %)

Druhy vápna a jejich použití Použití vzdušného vápna Dříve přímo na stavbě zdicí a omítkové malty Nyní je součástí průmyslově vyráběných maltových směsí na vápenné bázi Nehašené vápno kusové nebo mleté pro výrobu pórobetonů nebo vápenopískových cihel Vápenné mléko pro vnitřní a venkovní nátěr – desinfekční účinek

Druhy vápna a jejich použití Hydraulické vápno Tvrdnou i ve vlhku nebo ve vodě díky hydraulickým oxidům Zachovávají si tvrdost ve vlhku i ve vodě Vyrábějí se z jílovitých vápenců obsahující hydraulické oxidy Použití hydraulického vápna Pro suché maltové směsi na vnější omítky Pro vápenné malty pro zdění Předepisují jej památkáři U nás se nevyrábí Tradiční výrobce je Anglie V běžné praxi se nahrazuje cementem nižší třídy