PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI

NEZPEVNĚNÁ SMĚS MINERÁLŮ, HORNIN, ORGANICKÉ HMOTY, VODY A VZDUCHU NA POVRCHU LITOSFÉRY MOCNOST – NĚKOLIK CM AŽ NĚKOLIK M

SLOŽKY PŮDY pevná anorganická složka (nerosty, horniny) = PŮDOTVORNÝ SUBSTRÁT (ZVĚTRALÁ MATEČNÁ HORNINA) pevná organická složka (HUMUS) kapalná složka (půdní voda) plynná složka (kyslík, dusík,…) živá složka (PŮDNÍ EDAFON = půdní organismy)

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA– nerostným složením ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy. PODNEBÍ– teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě. ŽIVÉ ORGANISMY– mikroorganismy rozkládají organické látky. PODZEMNÍ VODA– umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty. RELIÉF ÚZEMÍ – nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy ČLOVĚK– svými zásahy reguluje průběh půdotvorného procesu. ČAS

PŮDNÍ HUMUS ODUMŘELÉ ZBYTKY ŽIVÝCH ORGANISMŮ V RŮZNÉM STUPNI ROZKLADU VÝZNAM HUMUSU V PŮDĚ?

PŮDNÍ PROFIL Půdní horizonty O - Organická hmota A - Humusový horizont B - spodní anorganický horizont C - podložní hornina

VLASTNOSTI PŮD ZRNITOST (TEXTURA) - je vyjádřena poměrným zastoupení jemnozemě v pevné složce půdy (hrubost nebo jemnost). Na základě zrnitosti půdu dělíme na PŮDNÍ DRUHY STRUKTURA - je schopnost půdy shlukovat se, seskupovat v hrudky různých tvarů a velikostí.Tmelícími složkami jsou jílovité částice a humus PÓROVITOST - závisí na struktuře a zrnitosti půdy, pórovitost je objem pórů v půdě, je důležitá pro přístup vody a vzduchu do půdy SORPCE - je schopnost půdy poutat různé sloučeniny, mikročástice poutající na svém povrchu živiny

REAKCE (KYSELOST) A CHEMICKÉ SLOŽENÍ - ovlivňují chemické vlastnosti hornin, půdní reakce je podmíněna množstvím obsaženého uhličitanu vápenatého, uhličitanu sodného, kyseliny uhličité a kyselého humusu v půdě. Vyjadřuje se pomocí pH. pH = 7 půda je neutrální - vyskytuje se v sušších oblastech pH < 7 půda je kyselá - typická pro vlhčí oblasti a území znečištěná exhalacemi pH > 7 půda je zásaditá ÚRODNOST - je schopnost půdy poskytovat rostlinám během jejich vegetačního období co nejpříhodnější životní podmínky - rozlišujeme úrodnost přirozenou, a úrodnost kulturní

PŮDNÍ DRUHY (tabulka str. 81) rozlišujeme na základě zrnitostni Lehké půdy - písčité Středně těžké půdy – hlinité Těžké půdy - jílovité Kamenité a štěrkovité půdy

PÍSČITÉ PŮDY nejvíce obsahují částice o velikostech 0,1-2 mm, obsahují velké množství vody a vzduchu, ale snadno vysychají, málo poutají živiny, které jsou vyplavovány vodou. Výskyt např. v povodí řek

HLINITÉ PŮDY obsahují částice 0,01- 0,1 mm, jsou dobře propustné pro vodu i vzduch jsou nejlépe obdělávatelné, nejúrodnější, nejvhodnější pro zemědělství

JÍLOVITÉ PŮDY převládají zde částice menší než 0,01 mm, jsou špatně propustné pro vodu i vzduch, jsou to málo provzdušněné, neúrodné, zemědělsky nevyužívané půdy

KAMENITÉ S ŠTĚRKOVITÉ PŮDY jsou zemědělsky málo využívané, patří sem lesní půdy horských oblastí

PŮDNÍ TYPY Dělíme je podle zastoupení a uspořádání půdních horizontů, množství humusu a matečné horniny. Jsou to skupiny půd, které se vyvíjely působením přibližně stejných půdotvorných činitelů. Např. ve stepích se vyskytuje půdní typ černozem.

nivní půda hnědozem černozem

PROBLÉMY A OCHRANA PŮD ZNEČIŠŤOVÁNÍ = KONTAMINACE (HNOJIVA, PESTICIDY A HERBICIDY, Z OVZDUŠÍ SRÁŽKAMI,…)

ZHUTNĚNÍ (STLAČOVÁNÍ – TĚŽKÁ MECHANIZACE)

EROZE – ROZRUŠOVÁNÍ A ODNOS (VODA, VÍTR)

PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ?