 zabezpečuje občany ve společensky uznaných situacích, na které se není možné předem připravit (mateřství, výchova dítěte, apod.).

 Systém SSP je nepříspěvkovým systémem, který je financovaný ze státního rozpočtu.  je projevem státem organizované solidarity formou přerozdělování finančních prostředků:  mezi občany s vyššími příjmy a občany s nižšími příjmy a  mezi bezdětnými rodinami a rodinami s dětmi. 

 Prostřednictvím SSP stát přispívá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí.

 je upravena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti.  Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené,nejdéle však do 26 let.

 Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek.  Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum.

Životní a existenční minimum  je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

 je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

 je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

 Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.  Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci:  systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení  a systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

v Kč za měsíc:  pro jednotlivce 3410  pro první osobu v domácnosti: 3140  pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem: 2830

v Kč za měsíc:  pro nezaopatřené dítě ve věku:  do 6 let : 1740  6 až 15 let : 2140  15 až 26 let (nezaopatřené): 2450  ŽM je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácností.

v Kč za měsíc:  existenční minimum: 2200

jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let = dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let =12 300

 sledují životní cyklus nezaopatřeného dítěte od jeho narození až po skončení jeho vzdělávacího procesu,  poskytují pomoc rodinám s dětmi v různých obtížných životních situacích:  nedostatečný příjem,  péče o novorozené nebo malé dítě,  péče o dítě se zdravotním postižením,  neúplnost rodiny apod.

 zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny,  čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno,  rodina může pobírat více dávek SSP souběžně.

 Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie, krytí Nařízením Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68.

 Podle zákona č. 117/1995 Sb. o SSP se poskytují dávky, které mají charakter:  testovaných dávek a  netestovaných dávek.

Testované dávkyNetestované dávky  Přídavek na dítě  Příspěvek na bydlení  Porodné  Rodičovský příspěvek  Dávky pěstounské péče  Pohřebné

 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte  Odměna pěstouna  Příspěvek pří převzetí dítěte  Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

 rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především :  příjmy ze závislé činnosti,  příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,  dávky nemocenského a důchodového zabezpečení,  podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny.  Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy.

 u dávek státní sociální podpory poskytovaných na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zejména u přídavku na dítě a porodného.  Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a v případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro jejich výpočet.

 Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby.

 Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb.  Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.

 Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

 upravuje zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi s účinností od  tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi.

 Vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi.  Napomáhá řešení některých nárazových životních situací.

 Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze.  Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty.

 jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost.

 Stav, kdy o soba si příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit:  vlastní prací,  uplatněním nároků a pohledávek,  prodejem nebo využitím majetku  a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

1. která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, 2. která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,

3. která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,

4. které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, 5. které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,

6. která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc), 7. které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení.

 Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.  Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina.  Vedle životního minima je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima.

 příspěvek na živobytí  doplatek na bydlení  mimořádná okamžitá pomoc

 Veřejná služba doplňuje (vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby) možnosti zachování pracovních dovedností u osob setrvávajících ve stavu hmotné nouze.

 Od 1. ledna 2012 institut veřejné služby je převeden z obcí do kompetence Úřadu práce ČR.

 Pokud uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci Úřadu práce ČR nepřetržitě déle než dva měsíce odmítne bez vážného důvodu vykonávat veřejnou službu v rozsahu až do 20 hodin týdně,  bude z evidence vyřazen, což znamená, že přijde o podporu v nezaměstnanosti a o dávky v hmotné nouzi.