PEDOSFÉRA Pedosféra je půdní kryt Země vzniklý přeměnou svrchní části litosféry působením organizmů za účasti slunečního záření, vzduchu a vody. Pedogeografie – zabývá se studiem půd a jejich rozšířením

PŮDA Půda – trojfázový systém 1/ pevná fáze – anorganické částice / nerostné a horninové částice /, organické č. / edafón, kořenové sou - stavy + humus / 2/ tekutá fáze – půdní voda 3/ plynná fáze – půdní vzduch Anorganické částice – skelet >2 mm, jemnozem / jílové částice < 0.01 mm / Půdní druh – rozdělení na základě zrnitosti, tři základní půdní druhy – půdy lehké / písčité – jílové částice do 20 %/, půdy středně těžké / hlinité – jílové částice do 45 %/, půdy těžké / jílovité – jílové částice > 45 %/ Reakce půdy – neutrální pH okolo 7, kyselá pH < 7, zásaditá Úrodnost – přirozená, kulturní

PŮDNÍ TYP Půdotvorný činitel – vše co působí na vznik, vývoj, vlastnosti a rozšíření půd / matečná hornina, biologický činitel, podnebí, reliéf, podpovrchová i povrchová voda, člověk a čas/ Působením půdotvorných činitelů se rozvíjí půdotvorný proces, kterým se půdotvorný substrát rozdělí na půdní horizonty / horizont A – humusový, horizont B – obohacený/ iluviální/, horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina / Půdní typ – skupina půd, které se vytvořily působením přibližně stejné skupiny půdotvorných činitelů a vyznačují se stejným uspořádáním půdních horizontů v půdním profilu

Zonálnost a azonálnost půdního krytu Pedosféra je rozdělena podle typu podnebí a podle georeliéfu. Rozšíření půd se řídí zákonitostmi zeměpisné zonálnosti. Horizontální zonálnost / vodorovná pásmovitost /– rozrůznění na pásma změnou klimatu v souvislosti se změnou zeměpisné šířky nebo délky / projevuje se ve velkých nížinách nebo zarovnaných površích / Vertikální zonálnost / výšková stupňovitost / - rozrůznění pedosféry na pásma změnou klimatu v souvislosti se změnou nadmořské výšky Některé půdní typy se vyskytují ve všech podnebných pásech – jsou azonální

Půdní typy v mírném pásu A A A1 A A A Nivní půdy – podél řek, dříve každoročně zaplavovány, pastviny, louky, lužní lesy Lužní půdy – vyvinuly se dále od řek, mocný humusový horizont,úrodná půda Černozem – vznikly ve stepních a lesostepních oblastech černozemním půdotvornýn procesem – dlouhodobé hromadění humusu z kořenů stepních rostlin, horizont A, C, matečnou horninou spraš, patří k nejúrodnějším půdám Hnědozem – vznikly slabým procesem illimerizace - mechanický přesun jílovitých částic do spodní části – vzniká obohacený/ iluviální / horizont B hnědé barvy, matečnou horninou spraš Illimerizované půdy - intenzivní proces illimerizace, pod humusovým horizontem A1 se vytvořil světle hnědý ochuzený / eluviální / A2, rezavě hnědý horizont B , středně úrodné půdy Hnědé půdy – vznikají půdotvorným procesem zajílení / brunifikace / - chemickým zvětráváním se uvolňuje jíl bohatý na Si a na sloučeniny Fe, které zabarvují horizont B do hněda, vhodné pro lesní hospodářství, pěstování méně náročných plodin, nejrozšířenější půdní typ v ČR A2 nivní půda hnědozem černozem B B B C C C C illimerizovaná půda C lužní půda - černice hnědá půda C

Půdní typy v mírném pásu A A1 A 7. Podzolové půdy – vznikají podzolizačním půdotvorným procesem – rozklad nerostů působením silných organických kyselin, látky vzniklé rozkladem putují z ochuzeného horizontu A2 / popelavě šedý / a vytváří obohacený horizont B, matečnou horninou silikátové horniny, při horní hranici lesa 8. Rendzina – vznikají na vápencích či dolomitech, horizont A a C 9. Glejové půdy – vznikají glejovým pochodem – v přemokřelé půdě dochází k odkysličování a odbarvování půdy, vzniká světlešedý mokrý glejový horizont G A2 podzol glejová půda rendzina C G B C

Hlavní půdní typy Země Tundrové půdy – na permafrostu, glejový pochod Podzolové půdy – jehličnaté lesy, podzolizační pochod Černozemě – step a lesostep, černozemní pochod Žlutozemě a červenozemě – vlhké subtropické lesy, ¨ ferritizace / oželeznění /, hydratovaný resp. dehydratovaný Fe2O3 /, chudé na živiny, nutno hnojit Pouštní a polopouštní půdy – aridní klima, málo humusu, zasolení Červené půdy – savany, v období dešťů oželeznění + obohacení o oxidy Al, poměrně úrodné Červenožluté půdy – vlhké tropické lesy, ferralitizace / obohacování o oxidy Fe a Al, nutno intenzivně hnojit

Ochrana půdy Vliv člověka – přímý - změna rostlinstva, hydrologických podmínek , nepřímý - hnojení, obdělávání ,degradace a kontaminace půd Antropogenní půdy – vytvořené člověkem / rekultivace / Úbytek půdního fondu – sídla, komunikace Ochrana před erozí – vodní, větrnou