Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc. Nová sociální a bezpečnostní rizika, vyloučené oblasti, kriminalita a nezaměstnanost ve vybraných oblastech moravskoslezského kraje Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc.

Nová sociální rizika lze vysledovat v celé řadě různých oblastí jejich podmíněnost je dána řadou změn v oblasti sociálně politické a ekonomické

Jako nové sociální riziko Je dnes vnímána i nerovnováha mezi pracovním a rodinným životem spojená s masovým vstupem žen na formální trh práce změny uvnitř rodiny, posílení institucionalizace, změna tradičních pracovních rolí a vznik nestandardních forem zaměstnávání

Rizika nová a rizika tradiční: věk, pohlaví, nízká kvalifikace vede ke vzniku nárůstu chudoby, vzniku sociální exkluze, nárůstu nerovností na trzích práce (regionálních a lokálních) a vzniku různých sociálně patologických forem chování

Další nová sociální rizika, spojená se změnami chování marginalizace migrantů na trhu práce Důsledky: vznik sociální a ekonomické exkluze projevující se ekonomickým vyloučením, které je zdrojem chudoby (příčinou je ne zcela dobrá znalost jazyka, odlišná kultura a sociální normy, rozdíly ve vzdělání a kvalifikaci) a sociálním vyloučením Pozn. do těchto pozic se dostává ale i celá řada osob v rámci zaměstnávání občanů EU

Vlivy ekonomické a sociální exkluze včetně absence tradičních sociálních sítí přispívají ke snaze o koncentraci cizinců do vybraných prostor, zpravidla okrajových částí sídelních celků, čímž ale dochází k upevnění vlastních marginálních pozic a umocnění sociální exkluze

Nezaměstnanost, sociální exkluze a chudoba jsou jednou z nejčastějších příčin vzniku celé řady sociálně patologických forem chování

Základní charakteristika moravskoslezského kraje z pohledu sociálních rizik: lokalita s celou řadou nových sociálních rizik vyplývajících ze zvyšování věku obyvatelstva a snižování porodnosti a z převahy žen nad muži migrace obyvatelstva, ale i marginalizace migrantů na trh práce z důvodů sousedství regionu s několika státy vysoká nezaměstnanost riziková vzdělanostní úroveň poměrně velké množství vyloučených lokalit na území MSK (28)

Lokality s nejvyšším výskytem trestné činnosti a nezaměstnanosti Ostrava, Bruntál, Opava, Karviná

Mezi zásadní kriminogenní faktory jsou uváděny: vysoká nezaměstnanost vysoká míra recidivy kriminality velký počet osob ohrožených sociálním vyloučením struktura ekonomiky nepříznivá struktura obyvatelstva pokud se týká věku a vzdělanostní úrovně

Chudoba jako další kriminogenní faktor posuzovaná podle množství vyplacených sociálních dávek - staví MSK na první místo v celorepublikovém srovnání

Podíl na zvyšování kriminality mají i vlivy urbanistické- stísněná starší sídlištní zástavba s minimem volného prostranství nefunkční a zanedbaná průmyslová zástavba dlouhodoběji opuštěné nebo nevyužívané objekty

Dominující nezaměstnanost a opakovaná nezaměstnanost jako určité vyloučení určitých skupin osob z trhu práce přináší nejen finanční ztráty z pohledu jednotlivce a ekonomiky způsobené ztrátou produkce (jako pokles HDP) mění se i žebříčky hodnot způsoby trávení volného času a snižování sebedůvěry nezaměstnanost působí na změny kvalifikace a statusu podílí se na vzniku finančních a emocionálních tenzí v mezilidských vztazích, ventilující často do různých forem násilí a domácího násilí

Statistiky BKB z roku 2011 vykazují trvalý nárůst tohoto jevu mající podobu vykázání nebo opakovaného vykázání ze společného obydlí

Zvyšující se nárůst kriminality a průběžná informovanost obyvatel o formách a způsobech páchání trestné činnosti vyvolává vznik obav, že se sami stanou obětmi trestné činnosti ať již proti sobě samým nebo proti majetku Vznik pocitů hrožení vyvolávání strachu, izolovanosti a snižování důvěry v systém justice, v některých případech doprovázený snahou o vlastní zajištění bezpečí a ochrany

Největší ohroženou skupinou skutečných i potenciálních obětí trestné činnosti je obyvatelstvo MSK ve věku od 30-60 let, vnímající charakter a prostorovou distribuci kriminality Zejm. osoby ekonomicky znevýhodněné, prožívající tzv. ekonomický stres.

Vzdělanostní úroveň - nízké právní vědomí nejčetnější skupina, cca 40%, absolventi učilišť a středních odborných škol bez maturity dále následuje skupina se středoškolským vzděláním s maturitou nejméně je zastoupena skupina  vysokoškolským vzděláním  

Nejčetnější druhy kriminality patří v případě MSK krádeže vloupáním a násilná trestná činnost (2. místo v celorepublikovém srovnání) tzv. nové formy kriminality, vyznačující se vysokou propracovaností a intelektovou invencí (internetová kriminalita, zneužití bankovních karet …) putativní kriminalita (u osob, kdy vzhledem k jejich statusu, vzdělání a sociální prestiži se nepředpokládá, že by se takovéto činnosti vzhledem ke svému společenskému postavení dopouštěli)

Obtížné životní situace, těžké životní podmínky a neschopnost jejich řešení jsou častou příčinou vzniku tzv. potenciálního bezdomovectví osob žijících v domech určených k demolici, provizorních bytech nebo holobytech, kteří se dostávají do nouze hmotné, sociální, morální, končící společenským vyloučením Sociální stres – krádeže, alkoholismus,…..

Řešení….. Zpracovávání Bezpečnostní analýzy kraje a Koncepce kriminality - jako nezbytné kroky pro realizaci specificky zaměřeného Krajského programu prevence kriminality umožňující zohlednit místě identifikované a vnímané potřeby kraje a jeho regionů státní účelové dotace na podporu stovek projektů, z nichž je nejvíce směřováno do oblasti sociální prevence Prevence a informovanost  

Děkuji za pozornost……