Kruté 20. století na Moravě IV. Normalizace a demokracie (1969-2012) Dějiny Moravy Kruté 20. století na Moravě IV. Normalizace a demokracie (1969-2012) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM15 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 22. 4. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Kruté 20. století na Moravě IV. Klíčová slova Dějiny, Morava, 20. století, současnost, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období krutého 20. století (1914-1989) v době normalizace i demokracie (1969-2012) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin krutého 20. století na Moravě Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci oktávy / IV. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Morava v době normalizace (1969-1989) obnova moravské samosprávy a samostatného politického života živá jen v úzkých intelektuálních kruzích ve federativním státu Čechů a Slováků se Morava rozplynula v pragocentrickém českém prostoru v učebnicích dějepisu se žákům předávají jen české „národní“ dějiny, pro zemskou historiografii není místo, a je tak mazána moravská historická paměť nevýkonné centralizované socialistické hospodářství stavba jaderné elektrárny v Dukovanech, vodní dílo Nové Mlýny, dálnice D1 JZD Slušovice – dočasný ekonomický „zázrak Moravy“

moravští disidenti – brněnská organizace Československé strany socialistické, Milan Šilhan, Jaroslav Mezník (syn moravského zemského prezidenta) ; vyloučení komunisté, Jaroslav Šabata; moravští signatáři Charty 77; katolíci, Augustin Navrátil v Brně moravsky orientovaný křesťanský pěvecký sbor Proglas (Gorazdovo bratrstvo), dr. Richtr – Moravské občanské hnutí v Brně Klub přátel Moravy – Společensko-vědní kroužek, moravské Věstníky, Dějiny slovanské Moravy v datech – Moravská národní obec samizdatový časopis „Střední Evropa – brněnská verse“, diskuse o Moravě – historik Jaroslav Mezník, básník Jiří Kuběna církev plně podřízena státu, přesto mohutné shromáždění věřících (snad více než sto tisíc) 1985 „národní pouť“ na Velehradě (1100 let od úmrtí arcibiskupa Metoděje), kardinál František Tomášek, papež Jan Pavel II. prohlásil Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy stahování sovětských operačně taktických (jaderných) raket z Hranic na Moravě

Obr. 1 Moravský tanec, typický obrázek moravského malíře Aleše Černého (1920-1984)

Sametová revoluce od 20. 11. 1989 propukají na mnoha místech Moravy manifestace proti totalitnímu režimu KSČ, na VŠ i mnohých SŠ okupační stávka nenásilný státní převrat po 41 letech občanská fóra, „nepolitická (autentická) politika“ v Brně 10. 12. na náměstí Svobody velká manifestace proti komunistické totalitě, vystoupil Boleslav Bárta, vyzýval k obnově Společnosti pro Moravu a Slezsko – nastala nová fáze pokusů o obnovu moravské samosprávy

Obr. 2 Text Václava Havla

Obr. 3 Československý a český prezident Václav Havel při jedné z návštěv Brna (s autorem prezentace)

SOUČASNOST (1989-2012) Morava po sametové revoluci nejsme schopni zaujmout dostatečný odstup pokusy obnovit Moravskoslezskou zemi jako územně-samosprávní útvar Morava součástí České a Slovenské federativní republiky (do 1992), České republiky (od 1993) i Evropské unie (od 2004)

Morava v ČSFR (1989-1992) pokusy některých moravských politiků a aktivistů o znovuobnovení moravské samosprávy snaha proklamovat Moravskou zemi a moravskou národnost myšlenka moravské samosprávy a spolkového uspořádání republiky v 1. pol. 90. let měla značnou podporu obyvatel Moravy – v září 1990 petice s podpisy cca 630.000 osob

Hnutí za moravskou samosprávu přelom 1989/90 – vznik organizací, obnovení zájmu veřejnosti o Moravu a její historii Klub přátel Moravy – Moravské hnutí proti byrokracii = Moravská národní obec, předsedou J. Krábek Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) – Boleslav Bárta, přes 60.000 členů, Moravské občanské hnutí vyhlášení Charty pro Moravu a Slezsko 20. ledna 1990 - k obnovení moravskoslezské samosprávné země mělo dojít v historických hranicích, Moravu a Slezsko měl opět zastřešovat Moravskoslezský sněm SMS 1. dubna 1990 v Kroměříži Moravskoslezská neděle a sněm – Moravskoslezská deklarace, požadavek vytvoření samosprávné spolkové Moravskoslezské země politická strana Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), předsedou B. Bárta

květen 1990 – Federální shromáždění Československa (obdobně Česká národní rada) přijalo usnesení: zrušení Moravskoslezské země (1948) nespravedlivým aktem v rozporu s principy demokracie a samosprávy v prvních svobodných volbách získalo HSD-SMS téměř 10% hlasů v Brně Společnost moravskoslezské mládeže, součástí HSD-SMS, předsedou V. Novotný Moravská národní strana v čele s I. Dřímalem, považovala Moravany za svébytný národ, požadovala spolkový stát se samosprávnou Moravou Moravský kulatý stůl – nahradil Chartu pro Moravu a Slezsko 1. 1. 1991 zrušeny kraje z roku 1960 HSD-SMS uspořádalo v Brně, Olomouci a Ostravě velké demonstrace za obnovení moravské samosprávy, nejmasovější 16. 3. 1991, v přímém přenosu vysílána televizí z Brna, podle BBC 50.000 lidí možnost radikální nátlakové akce ve spolupráci s moravskými zemědělci na česko-moravském pomezí k zablokování dálnici D1

Obr. 4 Boleslav Bárta

Nové moravské jaro (1991) vrchol promoravského naladění veřejnosti v březnu 1991: dle celostátního výzkumu veřejného mínění na Moravě a ve Slezsku nejsilnějším politickým subjektem HSD-SMS (27%) sčítání lidí – k moravské národnosti se přihlásilo cca 1,36 milionu (13,2 %) občanů ČSFR, přitom moravská národnost nebyla ve sčítacích arších předtištěna v Praze demonstrační pochod Moravanů (pod patronátem HSD-SMS) za moravskou samosprávu, kterého se účastnilo asi pět tisíc lidí

25. 4. 1991 Rezoluce politických stran ke státoprávnímu uspořádání: státoprávní uspořádání republiky – stát složený ze tří rovnocenných subjektů, koncepce samosprávného zemského uspořádání České republiky. ČSSD, KDU-ČSL, Strana zelených, Československá strana socialistická, Hnutí československého porozumění, HSD-SMS, Liberální kongres, MNS, Strana slobody, Svobodná rolnická strana, Wspólnota-Soužití-Egyitelés, Zemědělská strana. 31. května 1991 – v Budmericích na Slovensku v průběhu jednání o státoprávním uspořádání ČSFR náhle zemřel Boleslav Bárta, předseda HSD-SMS – moravské hnutí tuto ztrátu nedokázalo nahradit poslanec J. Kryčer novým předsedou HSD-SMS

Zánik federace duben 1992 – poslanecký klub HSD-SMS v České národní radě podal již čtvrtý návrh na zemské uspořádání spolkového typu v ČR (podle vzoru Německa a Rakouska), uspořádání mělo respektovat historické země, především samosprávu Moravy a Slezska; text návrhu i návrh zákona poslaneckého klubu KDU-ČSL odmítnuty červen 1992 – moravské politické strany se nedostaly do Federálního shromáždění, zastoupení mělo HSD-SMS jen v ČNR (5,9 %); poslední pokusy o prosazení moravské samosprávy v době ČSFR symbolické Moravský národní kongres; opozičními poslanci ustaven tzv. Moravskoslezský zemský sněm na Moravě závěr jednání ODS (V. Klaus) a HZDS (Vl. Mečiar) o rozpadu Československa – v srpnu v Brně ve vile Tugendhat dohodnut termín zániku federace k 1. 1. 1993 (v říjnu v Jihlavě termín potvrzen, v listopadu v Židlochovicích společné jednání vlád ČR a SR – smlouva o dobrém sousedství)

Morava v ČR (od 1993) transformace od totality k demokracii, vstup ČR do NATO v březnu 1999, smlouvy o budoucím vstupu ČR do Evropské unie vytvoření občanské společnosti trvalo nejdéle, ekonomická kriminalita nezanedbatelných rozměrů, opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS vyhrocený nacionalismus, moravské strany spojovány s radikály (SPR-RSČ), ztratily oblibu u voličů krajská územní samospráva (2000) – Morava nezískala samosprávu, kraje nerespektují historické hranice země – pokusy obnovit samosprávnou Moravskoslezskou zemi selhaly

Morava v době transformace (1993-1999) drobné územní změny v červenci 1997, mezivládní smlouva o změně moravsko-slovenské hranice mezi ČR a SR myšlenka moravské samosprávy na periferii politických debat moravské politické strany bezvýznamné – častá změna názvů, spolupráce s radikály: 1993 Moravskoslezský zemský sněm v Brně schválil samozvanou moravskoslezskou vládu, předsedou bývalý republikánský poslanec V. Kobliha, protiústavní volby do Poslanecké sněmovny 1996 – moravské strany 1% 1997 Moravská demokratická strana, předsedou I. Dřímal

oslabování pragocentrismu, obnovování moravské kultury, rozšíření moravských univerzit odkaz na moravskou historii, období Velké Moravy, papež Jan Pavel II. – návštěva Velehradu 1990, Olomouce 1995 – kanonizoval Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka pravoslavná církev – 1994 za přítomnosti konstantinopolského patriarchy v brněnském chrámu sv. Václava svatořečen velkomoravský kníže Rostislav 1990 znovuobsazení brněnského biskupství, biskupem Vojtěch Cikrle; z Olomoucké arcidiecéze 1996 vydělena opavsko-ostravská diecéze (biskupem F. V. Lobkowicz); olomouckým arcibiskupem a moravským metropolitou 1992 Jan Graubner 1998 kromě křesťanských chrámů a židovské synagogy první mešita na území ČR v Brně červenec 1997 povodně na Moravě, smrt 50 osob, škoda 60 mld. Kč

Obr. 5 Papež Jan Pavel II.

Obr. 6 Olomoucký arcibiskup Jan Graubner

Obr. 7 Mapa diecézí v ČR, které (víceméně) respektují zemskou hranici mezi Čechami a Moravou

Od NATO k EU (1999-2004) moravská samospráva pohřbena – nevznikly velké země, ale malé kraje: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala v říjnu 1999 ústavní zákon o vzniku vyšších územních samosprávných celků listopad 2000 – první volby do krajských zastupitelstev, reforma státní správy od 1. 1. 2001 14 krajů, opět nerespektovány historické hranice Moravské země část Moravy v Pardubickém a Jihočeském kraji (ani nemá moravskou orlici ve znaku), kraj Vysočina zahrnuje velkou část Čech na Moravě 5 krajů: Jihomoravský se sídlem v Brně, Moravskoslezský se sídlem v Ostravě, Olomoucký se sídlem v Olomouci, Vysočina se sídlem v Jihlavě a Zlínský se sídlem ve Zlíně regiony soudržnosti – na Moravě tři: Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina), Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) a Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)

2001 sčítání lidu – k moravské národnosti se přihlásilo zhruba 373 2001 sčítání lidu – k moravské národnosti se přihlásilo zhruba 373.000 občanů (9% obyvatel Moravy a Slezska), celkový počet obyvatel Moravy a Slezska činil cca 4,2 milionů obyvatel 2001 Svaz Moravanů obdržel status pozorovatele European Free Alliance (EFA), 2002 v Brně generální shromáždění a kongres „EFA – Moravia 2002“ rozvoj moravského historického povědomí – 2000 na Špilberku výstava Moravští Lucemburkové, lucemburský velkovévoda Jindřich v Brně od 1. 5. 2004 země Morava součástí postnacionální Evropy, když se Česká republika stala členským státem Evropské unie

Morava v Evropě (od roku 2004) politická strana Moravané členem celoevropské strany Evropského parlamentu Evropské svobodné aliance sčítání lidu 2011 přes 600.000 občanů moravské národnosti budování historické paměti – v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě Památník písemnictví na Moravě, archeoskanzen u obce Modrá, v Přemyslovském paláci v Olomouci výstava Sága moravských Přemyslovců, přemístěna na obnovený brněnský Špilberk; obnova historického centra Brna, kostnice pod sv. Jakubem, druhá největší v Evropě; Velkomoravské Mikulčice (spolu se slovenskými Kopčany) se snaží o zápis na seznam světového dědictví UNESCO v Brně summit evropských prezidentů Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, ČR, Černé Hory, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Srbska (tuto událost provázela velká demonstrace Moravanů na náměstí Svobody, které bylo zaplněno moravskými vlajkami a transparenty s nápisem „Free Moravia“) Brno navštívil papež Benedikt XVI. moravské univerzity zažívají také díky dotacím EU rozkvět nejvyšší budova v ČR brněnská AZ-Tower (111 metrů)

Obr. 8 Krojovaný průvod v Brně-Líšni (2011)

Obr. 9 Zastávka brněnské MHD „Loosova“, vybudována dle nerealizovaného projektu pražské Národní knihovny architekta Jana Kaplického

Obr. 10 Cyril a Metoděj, Brno – Petrov, 2013

Obr. 11 „Brněnský Manhattan“ s nejvyšší budovou v ČR (AZ Tower, 111m)

Obr. 12 Vlajka EU

Obr. 13 Moravská vlajka

Závěr na Moravu působí okolní centra – Vídeň, Bratislava, Budapešť, Krakov, Praha nebezpečí – netolerance, extremismus, nacionalismus, rasismus, xenofobie, hospodářská krize, kriminalita, nezájem, pasivita, lidská hloupost ad. nabyté znalosti o dějinách Moravy šiřme mezi přátele, příbuzné, turisty apod. zajímejme se o minulost, současnost i budoucnost Moravy, přispějme k jejímu zvelebení více na www.ucimeomorave.cz

Otázky a úkoly Charakterizuj dobu tzv. normalizace na Moravě. Co všechno se změnilo v naší zemi po roce 1989? Jak vnímáš neobnovení zemské samosprávy a to, že současné kraje nerespektují historické zemské hranice?

http://vimeo.com/49741375 Video-ukázka: (minuty 25:34-konec) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 Obraz A. Černého, foto O. Hýsek Obr. 2 Dopis V. Havla, foto R. Šuhej (poskytnuto e-mailem). Zveřejněno se souhlasem autora fotografie. Obr. 3 Havel a Hýsek, foto A. Hýsková Obr. 4 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boleslav_Barta.jpg Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:JohannesPaul2-portrait.jpg Obr. 6 Maňas, Michal. Commons.wikimedia.org : F.M.Davidek-portet.jpg [online]. 7. 5. 2007 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Graubner.jpg> Obr. 7 Urban, Tomáš. Commons.wikimedia.org : CoA CZ Dieceze.png [online]. 10. 4. 2008 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CoA_CZ_Dieceze.png> Obr. 8 Průvod, foto O. Hýsek Obr. 9 Zastávka, foto O. Hýsek Obr. 10 Cyril a Metoděj, foto O. Hýsek Obr. 11 okolí AZ Tower, foto O. Hýsek Obr. 12 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Europe.svg Obr. 13 Mižoch, Lukáš. Commons.wikimedia.org : Flag of Moravia with eagle.svg [online]. 1. 10. 2010 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na WWW: < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Moravia_with_eagle.svg >