Komora geodetů a kartografů Praha, 29. 4. 2011 ČESKÉ ZEMĚMĚŘICKÉ spolky a Autorizace Pavel Hánek

Vznik zeměměřictví Starověké zdroje zeměměřictví (potřeby státu): zemědělství (daně) dálkový obchod urbanismus vojenství rituály (náboženské, státní) astronomie ▲Zaměření pozemku s výpočtem výměry. Babylon, 21. st.př.n.l.

Vytyčování v Egyptě: ◄ nekropole, bohyně Sefchet a faraon ▼ pole, rolníci za dozoru herpedonaptů

Historie Augustus, (Gaius Octavius 63 př. n. l. Řím - 19. srpna 14 n. l. Nole u Neapole), od roku 27 př.n.l. první císař Říše římské (Gaius Iulius Caesar Octavianus), zavedl do státní správy 5 tříd zeměměřičů: agrimensores - měřič polí a vsí, finitores - vytyčovatel hranic, mensores - měřič - stavitel (inv. výst.), decempedatores - měřič délek latěmi, gromatikus - měřič úhlů gromou. Zkoušky, rozhodčí malých sporů, znalci u velkých sporů.

Při kolonizaci nových území měl soubor pozemků zvaný centurie v důsledku mělké křížové orby tvar čtverce (výjimečně obdélníku 2:3) o výměře asi 50 ha. O vytyčení byla (často) pořízena dokumentace, jeden ze dvou náčrtů byl předán do ústředního archivu do Říma. ▲Náčrt pořízený agrimensorem Hyginem (Honl, Procházka 1976)

Kolonizace českých zemí ▲Heidelberský rukopis, 14. století) Vnitřní do 12. stol., vnější do počátku 15. stol. Účast lokátorů při vysazení (vytyčení) obce. Lán = 18-28 ha, chyby až +20%. Změny ekonomické, sídelní, sociálních vztahů (včetně vládnoucí vrstvy) a krajiny. (P.O.II, Bruno ze Schauenburgu.) Emfyteutické právo na venkově a německé městské právo. Stavba hradů.

Česká historie 1249 - Iura et montanorum civitas Iglaviensis krále Václava I. a markraběte Přemysla Otakara (důlní měřiči) 1260-76 - Registra regalia (zemské desky, do 1851), měřiči desk zemských 1268 - Přemysl Otakar II., reforma měr (1549, 1764) 1300/5 - Ius regale montanorum Václava II. (autorizovaní důlní měřiči) 1337 - Zerv, první jménem známý měřič 1340 – Jan Lucemburský, přísežní zemští mlynáři (do 19. st.)

1348 - Karel IV., založení pražské univerzity 1348 - moravské zemské desky, Slezsko v 15. stol. 1358 - Karel IV., měřiči hor viničních 1388 - urbáře (závazky poddaných vůči vrchnosti) 1500 - Vladislav II., zemské zřízení (včetně sazebníku za měřické úkony) 1587 - moravská obdoba zemských měřičů 1600 - místosudí Jakub Menšík z Menštejna: O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní

1518 - Mikoláš Klaudyán (Kulha) z Mladé Boleslavi,. 1 1518 - Mikoláš Klaudyán (Kulha) z Mladé Boleslavi, 1. mapa Čech (Norimberg; Johann Criginger 1568, Pavel Aretin 1619) 1534 - Zikmund Prášek, důlní mapa z Poličan s českým popisem 1545 - anonym, 1. mapa Slezska (Martin Helwig 1561) 1569 - Paulus Fabricius, 1. mapa Moravy, (J.A. Komenský 1627) 1593 - Phendlerova mapa Rudolfovy štoly 1:547 1600 - Tadeáš Hájek z Hájku - 1. triangulace, okolí Prahy 1600 - Tycho Brahe, měření zem. šířek v Praze 1652 - česká I. berní rula (1713, 1785, 1817) 1655 - moravské Lánové rejstříky

Zemští měřiči a přísežní mlynáři 1530 ? - 1599 Matouš Ornys (Ptáček), měřič desk zemských, člen cechu malířského (▼Třebenický kancionál 1574-8) 1617 - Simeon Podolský z Podolí, zemský měřič od 11.12.1599, žák Ornysův: Knížka o měrách zemských etc.; vydána 1683 zásluhou měřiče Samuela Globice z Bučína 1734 - Wáclaw Jozef Weselý: Gruntovní počátky matematického Umění, geometra praktica etc. - 1. moderní učebnice zeměměřictví

18. století 1705 - Kristian Josef Willenberg, žádost Leopoldu I. o zřízení inženýrské stavovské školy - 1707 patent Josefa I. - 1.1.1718 zahájení výuky za Karla VI. 20.4.1785 – patent Josefa II. (1741-1790) o založení katastru: „Našimi vedoucími myšlenkami při tomto všeobecně prospěšném opatření bylo: uplatnění pojmu přísné spravedlnosti,vynikajícího povzbuzení zemědělství, podmíněného správným vyměřením pozemkové daně a co největším urychlením jeho ozdravění."

19. století 1860 - 29.11., nařízením č. 36413 (publ. 11.12.) úředně autorizovaní soukromí technici: civ. inž. pro stavební obory - architekti - geometři 1861 - Spolek úředně autorizovaných a přísežných civilních inženýrů, architektů a geometrů, od 1889 Inženýrská komora v království Českém 1865 - založení SAI + Zprávy SAI 1884 - z. o katastrální evidenci (do 1928), Spolek evidenčních geometrů 1886 - 8.11., min. vnitra č. 8152, nové rozdělení ÚAST: stav. inž. - stavební a současně kulturní inž . - architekti - strojní inž. - geometři - geometři a současně kulturní (vodní) technici

Rakousko - Uhersko 1893 - založen Technický obzor (SAI) 1898 - 1. absolventi dvouletých zeměměř. běhů 1899 - založení ČVŠT v Brně 1903 - organizace státních geometrů 1905 - v Praze měřické práce vedou inž. s 2. SZZ, nikoli geometři 1907 - Sdružení geometrů hl. m. Prahy 1908 - Jednota civilních geometrů 1909 - oprávnění zeměměřiči pro práce v katastru, úprava podle z. 148/1922: a) dle nařízení v z. 40/1909, b) zkouška před komisí, zřízené podle téhož nařízení do 28.10.1918, c) dle nařízení min. veř. prací v z. 77/1913, d) zkouška podle nového zákona 1911 - Spolek c. k. úředníků zeměměřičských v markrabství moravském 1912 - 8.12. Spolek českých geometrů (1913 - 133 členů)

Spolek českých zeměměřičů

▲ Cestovní náhrady 1924

1913 - 2.1., publikace 10.1., zákon č. 3 ř. z., založení Inženýrské komory: úř. opráv. soukromí technici + báňští inženýři + 2 kategorie existujících civilních techniků, §3 - povinné členství (12.10. Slezsko, 14.10. Morava: 38 českých + 28 německých civ. g., 7.1.1914 Čechy) 1913 - 7.5., č. 77 ř.z., m. vnitra, kultu a vyučování, spravedlnosti, obchodu, financí, železnic a orby: zavedení titulů civilní inženýr (se specifikací oboru) resp. civilní geometr 1914 - 5.6., Vyhláška MVP o konání zkoušek civilního technika (civ. inž. nebo civ. geometr). 5 členů, předs. přednosta státní stavební služby 1914 - protest proti titulu geometr u osob bez VŠ

1917 - 14. 3. , císařské nařízení č. 130 ř. z. o používání titulu Ing 1917 - 14.3., císařské nařízení č. 130 ř.z. o používání titulu Ing. se zpětnou platností pro absolventy zeměměřických běhů 1918 - třídy geometrů: evidenční (od 1920 měřický úředník), železniční, autonomní (samosprávní), civilní

1. ČSR 1919 - Přehled spolků: Spolek čsl. Zeměměřičů (Slov. 2.2.1924) - Spolek čsl. měřických úředníků státních a státních podniků (22.4. 1923) s odbočkami v Praze Brně a Bratislavě (ročně 50 Kč, z toho 5 Kč ústředí) - Zájmová skupina zeměměřická SIA - Pracovní sekce Inženýrské komory pro ČSR, včetně civilních geometrů - Jednota čsl. úředně autorizovaných civilních geometrů, člen Inženýrské komory - Sdružení městských geometrů - Sdružení geometrů státních drah čsl. - Svaz čsl. horních a hutních inženýrů - Spolky studentů a absolventů VŠ Prof. Petřík

1919 - odbor zeměměřičský při Ústředním všetechnickém výboru v Praze navrhl zřízení Ústředního zeměměřičského úřadu 1920 - 18.3., z. č. 185 a vl. nař. č. 654, jednotná Inženýrská komora ČSR (zrušení zemských). Roku 1923 1068 členů (63,2% Čechosl., 30,1 % Němců), z toho 28,46% (304) civ. geom., v předst. 22,6% zem. 1920 - Čsl. národní komitét geodetický a geofysikální 1922 - z. č. 148 Sz. a n. o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů na Slovensku a Rusi - úprava z. 222/1855 1923 - J. Ryšavý: Geodesie I, 1925 GII, 2. vyd. 1955 1923 - 26.5., vznik Skupina zeměměřičská, odbor Praha, při Spolku čsl. inženýrů a architektů (27 členů), v Brně již dříve 1927 - tříleté VŠ studium 1928 - (?) Klub měřičských úředníků hl. m. Prahy 1929 - Komise pro ustanovení Svazu čsl. zeměměřičů 1930 - Čs. fotogrammetrická společnost 1933 - SČsZ - 367 členů (1913 - 334 čl.), Jednota civ. g. 162 čl., 3 VŠ 968 posluchačů, ZV 5 Kč 1935 (za číslo v r. 1935)

1934 - 18.5., ustavující schůze Svazu (Spolku) čsl. zeměměřičů 1934 - Ústředí správních inženýrů zahrnující 14 spolků, nejpočetněji zastoupen Spolek čsl. inženýrů státní měřické služby 1938 - Spolek čsl. inž. stát. měř. služby se sloučil do Spolku čsl. inž., poplatek 50 Kč a povinný odběr ZV. 4.3.1939 vznikla Skupina inženýrů státní měřické služby, zanikla koncem roku v důsledku sjednocení do zeměměřičského odboru SIA. ◄ ZV, 1932, č. 3

Protektorát Čechy a Morava 1939 - počty měřičů: MF - 611, MZ - 54, MVP - 72, MV (delimit. a map. služba) - 33, MŽ - 53, civ. geometři – úř. aut. 254 + 82 asistentů, územní samosprávy - 66 (z toho 38 Praha), pedagog. a věda - Praha 15 + Brno 3; celkem 1243, oproti 1730 v květnu 1938 1940 - 6.1., zrušení zeměm. spolků, přechod do Odboru zem. inženýrů Spolku českých inženýrů SIA. ZV se změnil na Zeměměřičský obzor (SIA) 1942 - 9.10., Sdružení civ. geom. pro nové měření v Praze 1943 - 4.11., MŠ, třísemestrový abiturientský zeměměřický kurz na České vyšší průmyslové škole - 1. výuka techniků, sladění s Říší

ČSR, ČSSR 1945 - prosinec, obnovení Spolku čs. inženýrů 1946 - 12.4., z. 87, čtyřleté VŠ zeměměřické studium 1946 - 15.4., výnos MF o psaní měřický místo měřičský 1946 - z. 196 prodloužil a rozšířil působnost protektorátního ZÚ 1947 - 1.1. , Č+M 350 civ. geometrů + S 170 podle z. z 1941 1948 - zeměměřický zákon č. 82 1950 - ČSVTS, Komise GaK ve Stavební společnosti 1951 - 11.6., z. 61 zrušení Inž. komory a civ. techniků; §3 m. průmyslu uděluje oprávnění pro zem. úkony pro org. stát. správy, n.p. a družstva v rozsahu vlastní působnosti podle z. 82/1948 Sb. po prokázání odborné znalosti a zkušenosti 1951 - školní rok 1951/52, osamostatnění SPŠZ v Praze 1954 - 1.1., zákonem č. 60 vznikla ÚSGK 1957 - samostatná skupina IG v rámci GaK 1968 - 27.4., Společnost GaK v rámci ČSVTS 1974 - vyhláška 10/1974 Sb., funkce OG 1

ČSFR, ČR 1990 - 10.1., OF geodetů a kartografů (150 zástupců 72 organizací), požadavek na vznik Svazu GaK, založení ČSGK 1990 - vznik Českého SVTS (68 společností) 1991 - vznik SDMG 1992 - 4.5., ustavující schůze Sdružení pražských zeměměřičů, (později IMIP, pak pobočka ČSGK) 1992 - 19.11. ustavující valné shromáždění ČKAIT 1992 - 20.11., vznik Komory GaK 1993 - září, vznik Kartografické společnosti ČR 1994 - 24.3., založen Spolek zeměměřičů Brno 1994 - z. č. 200, ÚOZI 1996 - rozdělením vznik České společnosti pro fotogrammetrii a dálkový průzkum a Slovenské společnost pro ftgm. a DPZ 1997 - 20.3., vznik CAGI

Děkuji za pozornost