Vznik starověkých civilizací Egypt a Mezopotámie

Starověk počátek těžko přesně určit - vznik prvních „civilizací“ - asi 4 tis. př. n. l. konec - domluvou rok 476 n. l. = zánik západořímské říše 2 typy starověkých států: 1) říše, které vznikly v povodí velkých řek oblast Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína aj. (orientální despocie) 2) státy klasické /antické – Řecko, Řím (otrokářské demokracie)

Podmínky vzniku civilizací rozvinuté zemědělství roste populace a usazuje se vznik trvalých sídlišť (města a městské státy) nadprodukt vybírají se naturálie = vzniká úřednický aparát a vzniká písmo k zaznamenání daní společenská dělba práce = oddělení řemesla od zemědělství vznik obchodu a společenských tříd (zemědělci, řemeslníci, kněží, vojáci, obchodníci), hromadění bohatství = počátky soukromého vlastnictví

Mezopotámie (řec.mesos = prostřední, potamos = řeka) = „Meziříčí“ úrodný půlměsíc = kolébka civilizace (dnes Egypt, Turecko, Írán, Irák, Jordánsko, Sýrie, Izrael, Libanon) počátky civilizací – asi 5 – 4 tisíce př. n. l. Mezopotámie je název oblasti, nikoli státu nebo civilizace

řeky Eufrat a Tigris Vznikla řada civilizací. Někdy existovaly vedle sebe, většinou vznikaly a zanikaly postupně. Vývoj složitý. výhoda: úrodná půda, doprava nevýhoda: nedostatek stavebního materiálu

Sumerové nejstarší známá civilizace a pojmenovaný národ asi 3 500 př. n. l. v jižní Mezopotámii městské státy – bojovaly mezi sebou potřeba vojevůdce, vzniká instituce krále první výskyt písma zpočátku obrázkové (piktografické), později zjednodušené symbolické znaky - vyvíjí se klínové písmo - tj. otisk rákosu do hliněné a následně vypálené destičky později i kamenný a kovový materiál

chrámové hospodářství písmo vynalezeno z politických a hlavně hospodářských potřeb později literatura Sumerové - nejstarší literární památky Epos o Gilgamešovi (legendární vládce města Uruk, vykonal hrdinské činy, hledal nesmrtelnost) rozvinuté aritmetické a geometrické znalosti (obsah, objem, úroky, rovnice o 3 neznámých, π, Pythagorova věta, odmocniny)

4 základní početní úkony, šedesátkový systém (dosud zachován při měření času a prostorových úhlů) kalendář vycházel z lunárního roku - 12 měsíců + přestupný objev kola a hrnčířského kruhu Sumery si podrobili kočovníci ze západu, Akkadové, kteří vytvořili první známou říši dále se střídaly další říše: starobabylonská, asyrská, novobabylonská, chetitská, perská,…

vědomosti o dějinách Mezopotámie díky knihovně, kterou založil novoasyrský panovník Ašurbanipal v 7. st. př. n. l. 25 000 klínopisných tabulek, literární a vědecká díla objevena v polovině 19. st.

Starobabylónská říše (1 900 – 1 600 př. n. l.) Mezopotámie ovládnuta kočovnými kmeny centrem Babylón Chammurappi 18. st. př. n. l. jeden z prvích psaných zákoníků jednotný kalendář po smrti – úpadek říše

Chammurapiho zákoník 17. stol. př. n. l. patří mezi nejstarší dochované zákoníky vůbec, (starší jen zápisy o zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru (asi 2050 př. n. l.) a další 2 zákoníky z Mezopotámie) dlouho považován za naprosto nejstarší při archeologických pracích v prostoru starověkého města Súsy (Íránu) roku 1901 nalezena dioritová stéla Chammurapiho zákoníku v horní části monolitu z černého kamene se nachází vyobrazení babylonského krále Chammurapiho, jak se modlí k bohu Slunce a spravedlnosti Šamašovi, který sedí napravo od Chammurapiho a symbolicky mu diktuje text zákoníku, zapsaný klínopisem níže výklad zvykového práva 282 článků řešících právní otázky ohledně rodiny, soukromého vlastnictví a majetku, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení, násilných zločinů, postavení různých společenských vrstev včetně otroků Monolit býval zasazen do země a vystaven na veřejném místě v Babylóně, zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv (gramotnému). Soudní autority v Babylóně se již nadále nemohly v rozsudcích rozhodovat podle své vlastní vůle a musely se řídit kodifikovaným právem, zároveň nikdo jiný nemohl svévolně právo ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost. V současnosti je uložen v Louvru.

1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. 16. Jestliže někdo ukryl ve svém domě buď otroka, nebo otrokyni, uprchlé z paláce nebo nevolníkovi, a na výzvu hlasatele je nevydá, tento majitel domu bude usmrcen. 22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen. 109. Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela a do paláce nepřivedla, bude tato šenkýřka usmrcena. 195. Jestliže dítě udeřilo svého otce, uříznou mu jeho ruku. 196. Jestliže právoplatný občan vyrazil oko příslušníku plnoprávných občanů, vyrvou mu oko. 197. Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost. 198. Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu minu stříbra. 205. Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných občanů ve tvář, uříznou mu ucho. 233. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků.

Zikkuraty monumentální stavby - terasovité věže až 100 m vysoké, na vrchu svatyně obvykle 7 poschodí („šťastné číslo“) nedostatek kamene stavby z hlíny, rákosu, asfaltu sušené nebo pálené glazované cihly známo 32 zikkuratů (většina v Iráku a Íránu) „babylonská věž“ (Bible)

Egypt tři tisíce let historie povodí Nilu Sahara - úrodné stepi (nástěnné malby uprostřed pouště!) - postupně nastává suché a horké podnebí vzniká poušť lidé se koncentrují v úrodném údolí Nilu červen – říjen - záplavy úrodné naplaveniny - potřeba regulovat tok Nilu

Sjednocení Dolního a Horního Egypta kolem 3 tisíce př. n. l. faraon Meni - hlavní město Mennofer (řec. Memfis) Panovníci po celou historii Egypta nosí dvojitou korunu Dějiny Egypta se dělí na období: Archaické / Stará říše / Střední říše / Nová říše / Pozdní období

32 dynastií panovníků příčiny rozpadu říší: sociální bouře, decentralizační tendence provinčních úředníků, nájezdy (např. v 17. st. př. n. l. rozvrátili Egypt Hyksosové) 6. stol. př. n. l. Peršané 4. stol. př. n. l. Alexander Veliký poslední rod Ptolemaiovci 31 př. n. l. – římská provincie 7. stol. n. l. - Arabové

Egyptská společnost panovník / farao kněží šlechta, úředníci, písaři,vojáci řemeslníci, obchodníci zemědělci otroci

Písmo po Sumerech druhý národ znalý písma vývoj z obrázkového písma - asi 3 300 př. n. l. hieroglyfy (posvátné) z nich zjednodušené typy vhodné k psaní na papyru: hieratické (kněžské) démotické (lidové) papyrus - rostlina v deltě Nilu

papyrus

Rosettská deska egyptské písmo dlouho nerozluštěno 1799 - Napoleon v Egyptě - francouzský voják našel 30 cm tlustou, černou, ulomenou desku s textem psaným 3 písmy: hieroglyfickým, démotickým a řeckým porovnáním s řečtinou - hieroglyfy vyluštěny….

…až 1821 - geniální francouzský vědec Francois Champollion (1790 - 1832) (v 9 letech uměl řecky a latinsky, v 17 letech - členem akademie věd v Grenoblu, v 18 uměl 12 jazyků!) Rozluštil nejdříve jména v kartuších Rosettská deska - v Britském muzeu

desítková číselná soustava (nelze dělit, násobit) – zlomky, rovnice geometrie (vyměřování polí, odvodňovací a zavodňovací zařízení) – síť trojúhelníků, obvod kruhu vyspělá astronomie (nutnost předvídat záplavy) - kalendář lékařství - znalost anatomie (mumifikace)

náboženství asi 2000 bohů, někteří místní, jiní „celostátní“ často zpodobňováni částečně jako lidé, částečně jako zvířata - např. Horus (hlava sokola) uctívala se zvířata (posvátný býk Apis, had, krokodýl, beran, kočka, …) Amon-Ra (bůh nebes) Osiris (bůh podsvětí)

život pozemský jen příprava na posmrtný (= věčný) život člověk - tři duše: „ba“, „ka“, „akh“ k životu po smrti nutno zachovat tělesnou schránku balzamování příprava mumie - 70 dní složité pohřební rituály, nákladně vybavené hrobky celá egyptská civilizace založena na náboženství král se po smrti stal bohem

panovníci Meni – sjednotitel Dolního a Horního Egypta (kolem 3 100 př. n. l.) Džóser – nejstarší pyramida (26. st. př. n. l.) Cheops – Stará říše – největší pyramida Senvosret II. – chrámy v Karnaku (Střední říše) Hatšepsut – královna, která vládne jako muž Amenhotep IV. (Achnaton) – pokus o náboženskou reformu (Nová říše) Tutanchámon - bezvýznamný, jediná nevyloupená hrobka, objevena 1922 Ramesse II. Veliký - 13. stol. př. n. l. – první dochovaná mírová smlouva v historii (s chetitským králem), Abú Simbel Kleopatra - poslední panovnice

Amenhotep IV. - 14. st. př. n. l. – náboženská reforma s cílem zlomit moc kněží nahradil uctívání mnoha bohů jediným slunečním bohem Atonem nové hlavní město Achetaton přijal jméno Achnaton snad zavražděn, po jeho smrti návrat ke starému náboženství manželka Nefertiiti

Anubis