Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2
Kontakt egor.sidorov@ujep.cz www.fzp.ujep.cz/~vosatka 7.4.2017
Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele 7.4.2017
Oportunitní náklady Oportunitní náklady (=náklady obětované příležitosti, alternativní náklady) představují hodnotu nejlepší možné, ale nerealizované příležitosti (tj. hodnotu nejlepšího možného užití zdrojů, které nelze uskutečnit, pokud byla realizována určitá volba). 7.4.2017
Zkuste odhadnout oportunitní náklady vašeho stráveného času na této hodině Obecné ekonomie. 7.4.2017
Má Jiří Paroubek sekat svou vlastní zahradu? 7.4.2017
7.4.2017
Jestliže školné plus ostatní výdaje na studium na vysoké škole činí ročně 100 000 Kč a vy máte možnost vydělat si 125 000 Kč, pokud budete zaměstnáni, pak náklady obětované příležitosti vašeho ročního působení na této škole jsou: 100 000 Kč 125 000 Kč 225 000 Kč 25 000 Kč Naklady 125 000 7.4.2017
Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele 7.4.2017
Poptávková funkce (D – Demand) Za jinak stejných podmínek (tzn. že se nemění příjmy, preference, dostupnost příbuzných statků apod.) existuje mezi cenou statku (P) a jeho poptávaným množstvím (Q) konkrétní vztah. Tento vztah se nazývá poptávková funkce Q=f(P), která může být znázorněná pomocí poptávkové křivky. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) P Q 40 30 1 20 2 10 3 Pokud bude poptávková křivka vypadat takto►, poptávková funkce bude: Q = 4 – 0,1xP D 7.4.2017
Posun po křivce vs. posun celé křivky 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ◄ Změna poptávaného množství: Pokud se nic jiného kromě ceny nemění (platí tedy ceteris paribus), pohybujeme se po stávající křivce. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P Změna poptávky ► Pokud se změní alespoň jeden z faktorů působících na poptávku (např. nárůst rozpočtu), tak se celá křivka posune. 7.4.2017
Komplementární statky vzrůst ceny jednoho z nich vyvolá pokles poptávaného množství po tomto statku a pokles poptávky po statku s ním komplementárním a naopak (ceteris paribus). 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P
Substituční statky vzrůst ceny jednoho z nich vyvolá pokles poptávaného množství po tomto statku a růst poptávky po druhém a naopak (ceteris paribus). 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P
Další necenové faktory Změny v preferencích lidí tj. modely spotřeby, zájmy, móda. Příjmy spotřebitelů. Objem trhu, počet obyvatel. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P
Poptávka po pizze „Mafie“ 1/2 Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy může být popsána rovnicí Q = 1000 – 2 * P. Za jakou cenu (P) nakoupí spotřebitelé 800 kusů (Q)? Jak velké jsou celkové výdaje spotřebitelů (resp. příjmy prodejce), pokud spotřebitelé nakoupí 800 kusů této pizzy? 7.4.2017
Poptávka po pizze „Mafie“ 2/2 Jak může prodejce pizzy zvýšit své celkové příjmy: doporučili byste zvýšení nebo snížení ceny pizzy? Q = 1000 – 2 * P 400 200 500 600 1000 800 300 100 Q (ks) P P Q 500 100 800 7.4.2017
Řešení Proč? Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy není elastická! Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 1000 – 2*100 = 800 100*800 = 80 000 Sleva 50 % 50 1000 – 2*50 = 900 900*50 = 45 000 Zvýšení ceny 50 % 150 1000 – 2*150 = 700 700*150 = 105 000 Proč? Poptávka po pizze „Mafie“ v centru Prahy není elastická! 7.4.2017
Cenová elasticita poptávky citlivost poptávaného množství ke změně ceny statku, tedy jak aktivně reagují spotřebitelé na změny cen. 400 200 1000 600 800 Q (ks) P Pozor! U různých tvarů křivek poptávky je vývoj elasticity odlišný. elastická E1 E2 neelastická E1* E2* E1 ► E2 Cena: 1000 ► 800 (o 200 Kč, 20 %) Množství: 200 ► 400 (o 200 Ks, 100 %) Tržby v E1: 1 000 * 200 = 20 000 Kč Tržby v E2: 800 * 400 = 32 000 Kč E1* ► E2* Cena: 400 ► 200 (o 200 Kč, 50 %) Množství: 800 ► 1000 (o 200 Ks, 25 %) Tržby v E1*: 400 * 800 = 32 000 Kč Tržby v E2*: 200 * 1000 = 20 000 Kč 7.4.2017 18
Cenová elasticita poptávky: matematická interpretace 400 200 1000 600 800 Q P E>1 E1 E2 E<1 E1* E2* 7.4.2017 19
Koeficient cenové elasticity Koeficient cenové elasticity poptávky je konkrétní číslo, udávající o kolik procent se změní poptávané množství, když se cena statku změní o jedno procento (za jinak stejných podmínek). Koeficient cenové elasticity poptávky 3 znamená, že změna ceny o 1 procento způsobí změnu v poptávaném množství o 3 %. 7.4.2017 20
Elasticita poptávky/nabídky Dokonale elastická – E=∞ fixovaná cena, Q je na P nezávislé Elastická – E>1 změna P o 1 % vede ke změně Q o více než 1 % Jednotkově elastická – E=1 změna P o 1 % vede ke změně Q také o 1 % Neelastická – E<1 změna P o 1 % vede ke změně Q o méně než 1 % Dokonale neelastická – E=0 plné využití kapacit 7.4.2017
Dvě poptávkové lineární křivky jsou zakresleny tak, že procházejí společným bodem, ale mají různý sklon. Která z křivek je elastičtější? 400 200 500 600 1000 800 300 100 Q (ks) P 7.4.2017
Hodnota ED = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 6% změně ceny bude: 0,6 % 1,6 % 6,0 % 1,0 % ze zadaných údajů nelze určit 1,0 % 7.4.2017
Volba cenové strategie Prodáváte rajčata v krabicích (3 kg / 100 Kč). Dozvěděli jste se v časopisu Ekonom, že je elasticita poptávky po rajčatech E=2. Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 10 000 Sleva 10 % Zvýšení ceny 10 % 90 120 10 800 110 80 8 800 7.4.2017
Volba cenové strategie Prodáváte aspirin (100 Kč/balení). Dozvěděli jste v časopisu Profit, že je elasticita poptávky po aspirinu E=0,5. Situace Cena, Kč Poptávané množství, ks Tržby, Kč Stávající 100 10 000 Sleva 10 % Zvýšení ceny 10 % 90 105 9 450 110 95 10 450 7.4.2017
Velký obchodní dům vyhlásil 50% slevu oděvů Velký obchodní dům vyhlásil 50% slevu oděvů. Jejich prodané množství vzrostlo o 200 %. Cenová elasticita poptávky po oděvech tedy byla: 0,25 0,5 1,0 4,0 nelze určit 4,0 7.4.2017
Poptávka po kaprech je: Představte si, že jste prodejcem kaprů a zjistili jste, že koeficient elasticity poptávky po kaprech je v letním období 2 (ED=2). Za cenu 100 Kč za kilogram běžně prodáte 50 kg kaprů denně. Poptávka po kaprech je: dokonale elastická elastická jednotkově elastická neelastická dokonale neelastická 7.4.2017
… za cenu 100 Kč za kilogram běžně prodáte 50 kg kaprů denně. Současné denní tržby prodejce jsou: 50 Kč 100 Kč 250 Kč 2500 Kč 5000 Kč 5000 7.4.2017
Chcete-li zvýšit denní tržby o 400 Kč, musíte: snížit cenu o 10 Kč zvýšit cenu o 10 Kč snížit cenu o 20 Kč zvýšit cenu o 20 Kč ponechat cenu ve stejné výši, situaci nelze zlepšit Když snížíme cenu o 10 Kč, resp. o 10 %, poptávané množství se zvýší o 20 % resp. o 10 kg (ED=2). Nové tržby: 90 * 60 = 5 400 Kč 7.4.2017
Vláda vyhlásila, že vykoupí všechno obilí za cenu 1000 dolarů za tunu Vláda vyhlásila, že vykoupí všechno obilí za cenu 1000 dolarů za tunu. Jaká bude odpovídající křivka poptávky vlády po obilí? vertikální horizontální dokonale neelastická dokonale elastická platí b) i d) současně platí a) i c) současně platí b) i d) současně 7.4.2017
platí b) i d) současně Q P 7.4.2017
Ing. Pondělíčkovi chutná pouze pravá Plzeň a nemá rád Budvar (bolí ho z něj hlava). Mgr. Sobotka není schopen mezi těmito druhy piv rozlišovat. Pravděpodobně elastičtější poptávka po pivu bude: u Ing. Pondělíčka u Mgr. Sobotky poptávka bude z hlediska elasticity u obou stejná u spotřebitele, který piva kupuje méně na základě zadaných informací nelze určit 7.4.2017
Nabídková funkce (S – Supply) Za jinak stejných podmínek (tzn. že se nemění ceny vstupů, dostupnost příbuzných statků apod.) existuje mezi cenou statku (S) a jeho nabízeným množstvím (Q) konkrétní vztah. Tento vztah se nazývá nabídková funkce Q=f(P), která může být znázorněná pomocí nabídkové křivky. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) P Q 10 20 2 30 4 Kladný sklon lze vysvětlit např. tím, že vyšší cena slibuje prodejci vyšší zisk ►, nabídková funkce má podobu: Q = 0,2xP – 2 S 7.4.2017 33 33
Posun po křivce vs. posun celé křivky 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ◄ Změna nabízeného množství: Pokud se nic jiného kromě ceny nemění (platí tedy ceteris paribus), pohybujeme se po stávající křivce. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P Změna nabídky ► Pokud se změní alespoň jeden z faktorů působící na nabídku (např. změna technologii), tak se celá křivka posune. 7.4.2017
Jak ovlivní nabídku kečupu … růst ceny rajčat? nová účinnější technologie konzervace? nařízení EU ohledně zvýšení obsahu rajčatového podílu? 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P ? 7.4.2017
Nakreslete křivku nabídky lístků na klíčový mezistátní fotbalový zápas. 7.4.2017
Q P 7.4.2017
Tržní rovnováha Rovnovážná cena je určena průsečíkem nabídkové a poptávkové křivky v bodě E. AB – Přebytek nabízeného množ. nad poptávaným. CD – Nedostatek nabízeného množství 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P (cena, tis. Kč) A B E C D 38 38 38 7.4.2017
Co se stane? Cena zmrzliny je 15 Kč na dokonale konkurenčním trhu a jestliže při této ceně si kupující přejí nakoupit 4 000 kusů X týdně a prodávající chtějí prodat 1 000 kusů týdně. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P E 7.4.2017
Bod E byl původním bodem rovnováhy na trhu pšenice Bod E byl původním bodem rovnováhy na trhu pšenice. Co mohlo způsobit změnu rovnováhy do bodu E’? pokles průměrného důchodu domácností vedl k posunu nabídkové křivky zlé počasí vedlo k posunu nabídkové křivky růst důchodu spotřebitelů vedl k posunu poptávkové křivky posunuly se obě křivky vlivem specifik trhu s obilím nic z výše uvedeného neplatí 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P E’ E 7.4.2017
Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele 7.4.2017
Zákon klesajícího mezního užitku „Mezní“ znamená „dodatečný“. Mezní užitek označuje užitek, který vám přinese spotřeba dodatečné jednotky statku (např. další film). Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba byla již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). 7.4.2017
Kardinalistické pojetí užitku: Užitek je funkcí množství spotřebovaných statků. Počet filmů v kině Ochota zaplatit Přírůstek užitku MU 1 film 100 Kč 100 2 filmy 150 Kč 150 – 100 = 50 3 filmy 150 – 150 = 0 4 filmy 140 Kč 140 – 150 = -10 MU2 = TU2-TU1 TU (Celkový užitek) MU (Mezní užitek) 2 1 3 5 4 100 50 6 150 Q 2 1 3 5 4 100 75 50 25 6 Q Zákon klesajícího mezního užitku A Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny A 7.4.2017
Jestliže je mezní užitek nějaké komodity nulový, co můžeme říci o celkovém užitku? 7.4.2017
TU (Celkový užitek) MU (Mezní užitek) 2 1 3 5 4 100 50 6 150 Q 2 1 3 5 75 50 25 6 Q A A 7.4.2017
Jsou-li limetky a citrony substituty, pak jestliže cena citronů vzroste, spotřebitel bude kupovat: více limetek, takže jejich mezní užitek klesne více limetek, takže jejich mezní užitek stoupne méně limetek, takže jejich mezní užitek klesne méně limetek, takže jejich mezní užitek stoupne méně citronů, takže jejich mezní užitek klesne 7.4.2017
Rozpočet Student dostává 40 Kč denně jako kapesné. Celou částku utrácí za minerálku (m) a rohlíky (r). Běžná tržní cena minerálky je 5 Kč a rohlíky se prodávají v průměru za 1 Kč/kus. Napište rovnici jeho rozpočtového omezení a zakreslete toto rozpočtové omezení do grafu. 7.4.2017
Rovnice a graf rozpočtového omezení 40 = 5*Qm + 1*Qr Celou částku utratí za minerálku. 10 20 4 2 6 30 Koupí-li 10 rohlíků (10x1=10 Kč), zbytek (30 Kč) může utratit za 6 minerálek. 8 Celou částku utratí za rohlíky. 40 7.4.2017
Maximalizace užitku Cíl spotřebitele: S daným důchodem (rozpočtem) maximalizovat celkový užitek – maximálně uspokojit své potřeby. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. 7.4.2017
Racionální spotřebitel a princip rovnosti mezních užitků Model racionálního tržního chování: Jestliže minerálka stojí 5krát tolik co rohlík, koupíte minerálku pouze za předpokladu, že vám přinese ve srovnání s rohlíkem nejméně 5násobný mezní užitek. MU MU = 5 Kč 1 Kč 7.4.2017
Student maximalizuje užitek z nákupů minerálky a rohlíků Student maximalizuje užitek z nákupů minerálky a rohlíků. Jaký musí být MUr, jestli MUm je 20. 7.4.2017
Musí platit rovnice rovnováhy spotřebitele Po dosazení: MUr/1 = 20/5 MUr = 4 7.4.2017
Mezní užitek minerálky je dán rovnicí MUm = 40 – 5 Mezní užitek minerálky je dán rovnicí MUm = 40 – 5*Qm, mezní užitek rohlíků pak rovnicí MUr = 30 – Qr. Příjem studenta (I) v hodnotě 40 Kč je celý alokován na nákup těchto dvou statků (tj. I = Pm*Qm + Pr*Qr). Vypočtěte množství minerálky a rohlíků za předpokladu, že je spotřebitel v rovnováze. 7.4.2017
MUX/PX = MUY/PY I = Pm*Qm + Pr*Qr (40-5*Qm)/5 = (30 – Qr)/1 7.4.2017
5* Qr – 5*Qm = 110 Qr – Qm = 22 čili Qr = 22 + Qm Aby byl spotřebitel v rovnováze, musí platit, že MUm/Pm = MUr/Pr, tedy (40-5*Qm)/5 = (30 – Qr)/1 | *5 40 – 5*Qm = 150 – 5* Qr 5* Qr – 5*Qm = 110 Qr – Qm = 22 čili Qr = 22 + Qm Koupí-li 2 minerálky, musí tedy koupit 22 + 2 = 24 rohlíky, aby byl v rovnováze. 7.4.2017
Současně musí splňovat rozpočtové omezení 40 = 5*Qm + 1*Qr. Dosazením za Qr (z první rovnice Qr = 22 + Qm) získáme 40 = 5*Qm + 22 + Qm 18 = 6*Qm Qm = 3 a tedy Qr = 25 7.4.2017
Spotřebitel v rovnováze spotřebovává 3 minerálky a 25 rohlíků, totiž (40 – 5 * 3)/5 = (30 – 1*25)/1 40 = 5 * 3 + 1 * 25
Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Dodatek Oportunitní náklady Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Teorie spotřebitele Dodatek 7.4.2017
Pomocí aparátu poptávkově – nabídkové analýzy vysvětlete sezónní odchylky spotřeby a ceny u těchto dvou komodit jablka a chaty na rekreaci u moře („plážové chaty“). Vysvětlete, proč je v letních měsících cena jablek nízká a cena plážových chat naopak vysoká. 7.4.2017
Vzroste nabídka jablek a poptávka může zůstat stejná 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P
Vzroste poptávka při stejné nabídce 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q (ks) P
? Proč zvyšuje neúroda chmele způsobená častými vichřicemi na Žatecku cenu piva Krušovice? 7.4.2017
Neúroda chmele vs cena piva Krušovice 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P 7.4.2017
? Nově vyvinutá metoda chovu zvyšuje dojnost až o 30 %. Je to dobrá nebo špatná zpráva pro farmáře?
Špatná, pokud je poptávka po mléku neelastická. 2 1 25 3 5 4 20 15 10 6 30 Q P
Statní zásahy Stát snižuje spotřebu např. cigaret cestou zdaněni a cestou osvěty. Který z grafů znázorňuje osvětu a který zdaněni? Q P Q P 7.4.2017
Děkuji za pozornost!