Vzduch Ochrana ovzduší

Atmosféra Základní podmínkou života na Zemi je její plynný obal - atmosféra. Teplota a složení atmosféry se liší podle nadmořské výšky. Podle toho rozlišujeme několik vrstev atmosféry, které již znáte z učiva zeměpisu. Velmi důležitou částí stratosféry je ozónová vrstva ( km nad Zemí), která ji chrání před ultrafialovým zářením, které je zhoubné pro živé organismy. thumb/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg.png

Úkol 1: Doplň části atmosféry a vyznač ozónovou vrstvu: 80 km 50 km 15 km Zemský povrch

Kontrola úkolu 1 Termosféra Mesosféra Ozónová vrstva Stratosféra Troposféra

Vzduch jako směs Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země, sahající až do výše asi 1000 km. Má vliv na všechny chemické proměny jak v neživé přírodě, tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. Kromě plynů obsahuje vzduch pevné částice (prach, pyl) nebo kapičky o velikosti až několik tisícin mm. Úkol 2: Doplň text: Vzdušný obal Země, , obsahuje látky ve skupenství......, …….., …….. Je to ……….. směs. Čistý vzduch je ……… směs.

Kontrola úkolu 2 Vzdušný obal Země, atmosféra, obsahuje látky ve skupenství plynném, kapalném, pevném. Je to heterogenní směs. Čistý vzduch je homogenní směs.

Úkol 3: Podle diagramu napiš složení vzduchu (využij znalosti z nižších ročníků): 1% 21% 78%

Kontrola úkolu 3 78% - dusík 21% - kyslík 1% - vzácné plyny, oxid uhličitý Dále se ve vzduchu vyskytuje vodní pára, částečky prachu a jiné nečistoty.

Důkaz množství kyslíku ve vzduchu Úkol 4: Na základě pozorování demonstračního pokusu a obrázků vlevo doplň text: Plamen zhasl, protože hořením se spotřeboval ……. Hladina vápenné vody vystoupí asi o jednu …… - kyslík. To je důkaz, že vzduch obsahuje..% kyslíku.

Kontrola úkolu 4 Plamen zhasl, protože se hořením spotřeboval kyslík. Hladina vápenné vody vystoupí asi o jednu pětinu - kyslík. To je důkaz, že vzduch obsahuje 21% kyslíku.

Atmosférické plyny - kyslík Úkol 5: Podle pozorování pokusu, videa a tabulek doplň text: Kyslík je …….. plyn. Je ….. než vzduch. Nehoří, ale hoření ………. Doutnající špejle se v kyslíku ……. Teplota varu kyslíku je …. 0 C.

Kontrola úkolu 5 Kyslík je bezbarvý plyn. Je těžší než vzduch. Nehoří, ale hoření podporuje. Doutnající špejle se v kyslíku zapálí. Teplota varu kyslíku je C.

Atmosférické plyny - dusík Úkol 6: Podle videa doplň text: Dusík je …….. plyn, ….. než vzduch. Je málo reaktivní, nehoří ani …… nepodporuje. Hořící špejle v dusíku …….

Kontrola úkolu 6 Dusík je bezbarvý plyn, lehčí než vzduch. Je málo reaktivní, nehoří ani hoření nepodporuje. Hořící špejle v dusíku zhasne.

Atmosférické plyny - vzácné plyny, oxid uhličitý a/commons/thumb/d/df/Neon.JPG /commons/thumb/2/2f/ArTube.jpg mb/1/1f/HeTube.jpg Vodní pára a oxid uhličitý jsou dva v atmosféře nejvíce zastoupené skleníkové plyny, díky kterým je na Zemi teplota asi o 33 stupňů Celsia vyšší, než by byla bez skleníkového efektu způsobeného těmito plyny. Úkol 7: Vyhledej v VIII.A skupině PSP názvy vzácných plynů a napiš podle obrázků, k čemu se používají:

Kontrola úkolu 7 Helium, neon, argon, krypton, xenon, radon. Užití: osvětlovací tělesa, helium k plnění balónů.

Základní pojmy ochrany ovzduší Vzduch není v přírodě nikdy homogenní směsí. V atmosféře se dostávají do ovzduší přirozenými procesy další látky jako prach z větrné eroze, plyny ze sopečné činnosti i z rozkladů organických sloučenin jako čpavek, sirovodík aj. Navíc člověk neustále svou činností vnáší do atmosféry znečišťující látky, které pozměňují její přirozený stav. Jejich vypouštěné množství ze zdroje za určitý časový interval se označuje jako emise (úlet popílku, cementárenský nebo hutnický prach, oxid siřičitý). Emise se v ovzduší rozptylují a nepříznivě působí na životní prostředí. Imisemi označujeme obsah znečišťujících látek v přízemní vrstvě v hmotnostních jednotkách (mg/m 3 ).

Úkol 8: Podle obrázků napiš hlavní zdroje znečišťování ovzduší: _D%C4%9Btmarovi mons/thumb/d/d1/MSH80_eruption_mount _st_helens_ dramatic- edit.jpg/180px.jpg ons/thumb/6/6d/Auto_stoped_highway.JPG ommons/thumb/d/d9/Dust_Storm_Tex as_1935.jpg umb/4/47/Factory_in_China.jpg

Kontrola úkolu 8 Písečná bouře Automobilový provoz Průmyslové podniky Erupce sopek Tepelné elektrárny

Ztráty na lesních porostech SO 2. V posledních letech se emise snížily o ¼. Ty působí především na smrkové a borové porosty. Dochází k předčasnému odumírání jehličí a poklesu přírůstků. Kyselé deště, které vznikají rozpouštěním SO 2 v atmosféře, způsobují okyselení půdy. U nás jsou nejvíce postiženy Krušné hory (viz obr.) a Ostravsko. V ČR bylo do roku 1990 ročně vypouštěno do ovzduší kolem 2,3 mil. t pevných látek a asi stejné množství

Další škody způsobené emisemi A/ Ztráty na výnosu zemědělských plodin, kde největší škody způsobuje SO 2. B/ Ztráty v živočišné výrobě, kde zvýšená prašnost snižuje přírůstky zvířat a dojivost krav. C/ Škody na materiálech, hlavně zvýšená koroze oceli, menší životnost staveb, vyšší náklady na údržbu budov, konstrukcí, elektrických sítí aj. D/ Nevyčíslitelné škody emise způsobují na kulturních památkách, hlavně na bronzových sochách, omítce historických budov atd. /7a/UCSD_Powell_Laboratory.JPG

Pozorně čti text Les jako filtr porostu. Pod stromy se snižuje prašnost v létě až o 42%. Nejlepšími filtry jsou listnaté stromy, protože 1 m 2 listové plochy zachytí 0,6 g - 3,4 g prachu podle druhu. Hektar bukového lesa zadrží až 68 t spadu za rok. Koruny stromů zachycují také plyny a aerosoly (oxid uhelnatý, olovnatý, siřičitý atd.). V prostoru mezi zelenými rostlinami je v ovzduší daleko méně prachových částic než v krajině bez vegetačního

Pozorně čti text Fotosyntéza Zelené rostliny přijímají ze vzduchu oxid uhličitý a kořeny vodu a na světle z těchto látek vyrábějí cukr jako zásobní látku a uvolňují do ovzduší kyslík. Odborně se tento pochod nazývá fotosyntéza. Hlavními producenty oxidu uhličitého jsou živočichové, topeniště budov, průmyslové podniky a motorová vozidla. Obecně se dá říci, že všechen kyslík, který dýcháme, pochází od zelených rostlin.

Produkce kyslíku rostlinami a jeho spotřeba člověkem, automobily, letadly mořské řasy. Naproti tomu jedno velké letadlo spálí za hodinu asi kg kyslíku. Je to tolik, kolik ho vyrobí ha lesa za jeden den. Automobil spotřebuje za hodinu až 35 kg, člověk 0,13 kg kyslíku. Chraňme proto jeho výrobce - zelené rostliny! Stoletý buk vyprodukuje za hodinu 1,7 kg kyslíku. 1 ha lesa vyrobí kyslík pro lidí. Asi 60% ho vyprodukují

Úkol 9: Podle snímků odpověz na otázky: a/ Uveď 5 příkladů škod způsobených emisemi: b/ Jaké druhy stromů nejlépe zachycují prach: c/ Které látky vyrábějí rostliny při fotosyntéze: d/ Kolik kg kyslíku spotřebuje člověk za 1 rok:

Kontrola úkolu 9 a/ Na lesních porostech, na výnosu zemědělských plodin, v živočišné výrobě, na materiálech, na kulturních památkách b/ Listnaté c/ Cukr, kyslík d/ 0,13 · 24 · 365 = 1 138,8 kg

Veškerá fotodokumentace a videa pocházejí z vlastních zdrojů nebo wikimedia commons. Na snímcích 13 a 14 byly použity citace z publikace: ing. Jirák Zdeněk, ing. Petr Raab, Vzduch - podmínka života, vydalo Komenium, n. p., Praha v r. 1977, str. 15. Mgr. Vlastimil Vaněk, autor