Veřejný dluh a Barro-Ricardova hypotéza Habilitační přednáška Jan Čadil 14.3.2012

Osnova Definice a pojetí veřejného dluhu Názory na řešení dluhu Barro-Ricardova hypotéza a veřejný dluh Implikace a závěry Diskuze

Alternativní pojetí dluhu Čistý veřejný dluh Dluh na obyvatele Dluhová dynamika vs výše dluhu Optimální a udržitelné zadlužení

Nebezpečí vysokého zadlužení Růst úrokové míry, nízká akumulace kapitálu Podvázání ekonomického růstu Dluhová past, default

Řešení dluhu (Evropská cesta) Úsporná opatření (snižování výdajů. růst daní) Kvantitativní uvolňování (ECB, repo operace) „Obranný val“ (EFSF), Pakt rozpočtové kázně

Kritika řešení a rizika Paul Krugman (Wall street Journal 22.7.2011)‏ Řecký záchranný plán, spočívající v restriktivních opatřeních ve všech státech EU, v důsledku sníží poptávku v Evropě a zabrání tak ekonomickému oživení. Joseph Stiglitz (Social Europe Journal 14.09.2011)‏ Rozhodnutí evropských politiků k tvrdým úsporám nejsou správnou odpovědí. Evropa by se měla soustředit na růstovou strategii. Olivier Blanchard (Guardian 21.12.2011) Finanční trhy jsou pokrytecké. Volají po úsporách ale potom reagují negativně, když úspory vedou k nižšímu růstu – což se obvykle děje. Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale. Paul Christopher (The Economic Times, 22.2.2012) Snižování dluhu není sprint ale maraton. Spojené státy volí přístup maratonu – odkládají výrazné rozpočtové škrty až do doby, kdy bude ekonomika silná. Co potřebuje Evropa nejsou škrty ale reformy.

Barro-Ricardova hypotéza Daně neovlivňují spotřebu – očekávání zvýšení daňové zátěže v příštím období při snížení daní a vice versa. tedy „s deficitem veřejných financí rostou úspory a to 1:1. Veřejné a soukromé úspory se vzájemně vyvažují, celkové úspory zůstávají neměnné. S dluhem nedochází k poklesu celkového objemu investic.“ (Blanchard 2006) Zadlužené země mají vyšší míru soukromých úspor = dluh je možné zaplatit z úspor (vyšší daně, nižší výdaje bez vážného dopadu na spotřebu)

Empirická verifikace – data a model Panel 20 členských zemí EU, řada 2000- 2009, EUROSTAT, mil.EUR Integrace (1) – Levin&Li, ADF Kointegrace – Fischer/Johansen EGLS (Zobecněná OLS, SUR v reziduích – společné šoky)

Empirická verifikace – výsledky a problémy (9,42) (54,7) R2=0,9; DW=2,0; F-stat. 3047 Výsledek ukazuje pozitivní vztah mezi úsporami a dluhem Tento vztah ale není 1:1, je slabší, úspory rostou pomaleji než dluh (tzv. slabá verze)

Poměr dluhu k soukromým úsporám (2010)

Dluh/úspory (% růst 1995-2010)

Závěry a implikace Platí slabá verze Barro-Ricardovy hypotézy – s výší dluhu rostou úspory ale ne 1:1 Existuje omezený prostor pro úsporná opatření (úspory nejsou dostatečné, hrozí pokles výdajů a zpomalení ekonomiky) Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale – strukturální změny, reformy (na obou stranách veřejných rozpočtů). Razantní opatření mohou být kontraproduktivní.

Diskuze Děkuji za pozornost