Slovo a pojmenování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Slovo a pojmenování Slovo – skupina hlásek (někdy jen jedna) s ustáleným významem. Pojmenování – základní jednotka komunikace (slovo v komunikačním procesu). Typy slov: pojmenovávají skutečnost (= slova plnovýznamová) – židle, jehlan, běžet (pod. jména, příd. jména, číslovky, slovesa, příslovce poukazují na skutečnost – já, tenhle, ty (zájmena) vyjadřují pocity, výzvy, napodobují zvuky – brr, haf (citoslovce) vyskytují se v gramatických konstrukcích – a, ale, ať (spojky, předložky, částice) označují konkrétní a jedinečné skutečnosti – Jana, Novák, Labe (vlastní jména – nemají obecný význam)

Pojmenování mohou být: jednoslovná – řeka, krychle, kolem víceslovná (sousloví) – spojení dvou a více slov v nedělitelný celek (hladká mouka, šicí stroj): odborné názvy (termíny) – skok o tyči, kočka domácí, kost holenní, velmi krátké vlny frazeologická spojení (frazémy) – ustálená, často metaforická spojení slov: nevětná: lev salónů, růžové brýle, pro nic za nic s přirovnáním: spát jako dudek větná: pranostiky, přísloví

Pojmenování jsou podle původu: značková – slovotvorně „neprůhledná“; nelze je odvodit od jiných slov, ale mohou být motivující pro jiná slova (pes, voda, nos) popisná, motivovaná – mají vztah k jiným slovům, svou stavbou vypovídají o tom, že jsou z nějakého základového slova utvořena (běžec, učitel, mýdlo)

Slovo a jeho význam = informační obsah Sémantika – nauka o významu slov Slovo má význam: slovní (lexikální, věcný, obsahový) – označuje určitý jev; význam, který má slovo samo o sobě (lovec = člověk, který loví) mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s jinými slovy ve větě, je vymezen mluvnickou stránkou jazyka; vyjadřuje různé mluvnické kategorie (rod, pád, …) Z tohoto hlediska rozlišujeme slova: lexikálně gramatická: ohebná slova: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa lexikální – mají pouze slovní význam: citoslovce, příslovce gramatická – neplnovýznamová: předložky, spojky, částice

b) Složky významu slova rozsah významu slova = souhrn jednotlivých předmětů a jevů, které slovo označuje (souhrn jevů, které se do pojmenování zahrnují): dům – pojmenovává větší počet lidských stavení (budova, stavení, chalupa, vila…) rostlina – živý organismus, přírodnina, např. strom, keř, květina, obilí atd. obsah významu slova = souhrn všech podstatných a významových rysů, tj. složek, na které se dá rozložit chalupa = lidské obydlí (jako dům), ale navíc menší, spíše vesnické Čím větší rozsah, tím menší obsah významu slova a naopak. rostlina – strom - lípa - lípa velkolistá největší obsah významu slova nejmenší rozsah významu slova větší rozsah významu slova nejmenší obsah významu slova

Významové vztahy mezi slovy Slova nadřazená – svým obecným významem zahrnují významy všech podřazených slov ryba obilí podřazená pstruh žito, pšenice pstruh duhový souřadná – pstruh, kapr, štika, lín; pondělí, úterý, středa …

Slovo a pojmenování Seznam použitých pramenů: Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Baláček, Václav: Český jazyk k maturitě. Infoa, Dubicko 2001 Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Petra Velanová, Třebíč 2005 Mužíková, Olga a kol.: Odmaturuj z českého jazyka. DIDAKTIS, Brno 2007 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy. FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007