GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Jindřich Doubek Číslo materiálu 7_1_F_10 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník Anotace Max Planck Klíčová slova Vyzařovací zákon,kvantum záření Vzdělávací oblast Fyzika Očekávaný výstup Pochopení souvislostí mezi dílem a životní cestou Zdroje a citace Viz příloha

* KIEL GÖTTINGEN MAX PLANCK Hledač absolutna

Narodil se v Kielu v rodině univerzitního profesora práv V devíti letech se přestěhoval se s rodiči do Mnichova (otec získal místo na univerzitě) Prožívá krásné a šťastné dětství; ve škole je svědomitým žákem s výrazným nadáním pro hudbu a matematiku Šest semestrů studoval v Mnichově, aby pak na rok odešel do Berlína, kde tehdy přednášeli slavní fyzikové H. Helmholtz, G. Kirchhoff, R. Clausius a L. Boltzmann Roku 1878 se vrací do Mnichova, skládá státní zkoušku pro učitele matematiky a fyziky na vyšších školách 1879 za disertační práci „O druhé větě termodynamické“ promován na doktora filozofie

1880 prací „Rovnovážné vztahy izotropních těles v různých teplotách“ získal oprávnění vyučovat teoretické fyzice, pak jako soukromý docent přednáší, bádá a publikuje tak, že jeho práce získaly ceny několika německých univerzit Začátkem roku 1885(27) se stal mimořádným profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Kielu, zůstává zde čtyři roky Oženil se a žije harmonické manželství 1889 přichází na berlínskou univerzitu 1896 přikročil k výzkumům vyzařování tepla Opírá se o výsledky práce G. Kirchhoffa, který se již okolo roku 1860 zabýval problémem záření dokonale černého tělesa, a W. Wiena, který se tento problém pokusil řešit pomocí svého zákona o záření

Planck navrhl nový vzorec záření. („O opravě Wienovy spektrální rovnice“ ) Ten odpovídal pro dlouhovlnné záření a vysoké teploty novým hodnotám Kurlbaumovým a Rubensovým (měření v r.1900), pro krátké vlny a nízké teploty přecházel v zákon Wienův Dospěl k závěru, že vzorec lze spojit jen s novou představou, že při vyzařovacích pochodech se energie vydává a přijímá jen v nedělitelných dávkách - kvantech 14. prosince roku 1900 asi po sedmi týdnech usilovné teoretické práce, přednesl svůj objev na zasedání Německé fyzikální společnosti Tento den vstoupil do dějin vědy jako zrození atomové fyziky a počátek nové éry v přírodovědě Planckův objev byl v roce 1918 oceněn propůjčením Nobelovy ceny

Albert Einstein roku 1905 převzal a aplikoval Planckovu myšlenku o kvantové absorpci a emisi tepelného záření na kvantovou teorii záření vůbec, čímž položil základ nové nauce o světle Planck patřil mezi první fyziky, kteří pochopili a podporovali geniální myšlenku Einsteinovy teorie relativity 1914 uvěřil, že ve válce se jedná o spravedlivý boj na ochranu nejsvětějších statků německého národa, jeho projevy z té doby svědčí o tom, že se nemohl oprostit od tradice německého měšťáctví Ani ztráta syna ve válce (1916 u Verdunu) nezměnila jeho názor na ni (druhého syna ztratil koncem 2.sv. války) Do konce roku 1926 pracoval a vyučoval na berlínské univerzitě. Jeho žáci vzpomínali, že jeho přednášky byly dokonalé formou i obsahem

S obavami sleduje vítězné tažení Hitlerovy fašistické strany. V polovině třicátých let se obrací k náboženství a staví jeho mravních zásady proti fašistické totalitě a duchovní prázdnotě V roce 1933 při návštěvě u Hitlera marně intervenoval jako uznávaná vědecká kapacita a předseda Akademie věd ve prospěch židovských vědců, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce 1938 odchod z Akademie věd Za přínos přírodním vědám i za statečný antifašistický postoj byl roku 1946 pozván k oslavám 300. výročí narození I. Newtona do Londýna a Cambridge 1947 symbolicky převzal předsednictví Společnosti císaře Viléma na podporu věd, jejímž prezidentem byl v letech Později přejmenována na Společnost Maxe Plancka

Zemřel po dlouhém smrtelném zápase 4. října roku 1947 „Každý přátelský náznak osudu, každou radostně prožitou hodinu musíme přijmout jako nezasloužený, ba přímo zavazující dar.“ Max Planck „Každá hmota vzniká a trvá jen silou, která uvádí do pohybu atomové částečky.“ Max Planck

ČASOVÁ OSA

Codr M a kol.,: Přemožitelé času. 1.vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989 Štoll I.,: Dějiny fyziky.dotisk 1.vyd. Praha: Prometheus, ISBN NEZNÁMÝ, Autor. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NEZNÁMÝ, Autor. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: